Prezident? Král? Osobnost!

Český královský institut si v prosinci 2022 dal zpracovat podrobný průzkum o vztahu tuzemské populace k monarchii. Výzkum hledal odpovědi například na otázky, zda Češi znají současné evropské monarchie, jaké vlastnosti oceňují u hlavy státu, zda si přejí změnu republiky v monarchii nebo která dynastie by měla usednout na český trůn. Měření provedla agentura STEM/MARK na relevantním statistickém vzorku víc než tisíce dotázaných – polovina byli muži, polovina ženy – ve věku od osmnácti do pětašedesáti let (nejsilněji zastoupená kategorie podle věku byli lidé mezi 30 a 44 lety). Podle vzdělání největší podíl měli lidé s maturitou (39 %), následovali lidé bez maturity (37 %), nejméně bylo vysokoškolsky vzdělaných (24 %).

Z týdenního průzkumu vyplynulo, že pro dotazované je forma uspořádání státu důležitá – shodlo se na tom 59 % respondentů nehledě na věk, pohlaví či vzdělání. Naprostá většina dotázaných také ví, jaké státní uspořádání je v Česku a jaké ve velkých evropských republikách, jako jsou Německo nebo Itálie; naopak o republikánském Irsku neví třetina lidí. Z evropských monarchií je neznámější uspořádání Spojeného království, zato uspořádáním Dánska, Švédska a Španělska si nejméně čtvrtina dotázaných jista není. Osmdesát procent respondentů si v Česku přeje zachovat republiku, deset procent Čechů by si za ideální státní zřízení zvolilo monarchii – to je jednoznačně vzrůstající číslo a bude nutné porovnat jeho stabilitu a vzestupnost meziročně v dalších průzkumech, jež Český královský institut plánuje.

Za nejdůležitější aspekty současného státního uspořádání českého státu označili dotazovaní osobní práva a osobní svobodu (65,4 %), dále volný pohyb osob (13,2 %), volební právo (5,9 %), svobodu podnikání (4 %) či právo shromažďovat se a protestovat (2 %). Všechny tyto aspekty samozřejmě splňuje také monarchistické státní zřízení. Mimochodem, přímou volbu prezidenta uvedlo ve výzkumu za nejpodstatnější aspekt uspořádání Česka pouze 4,3 % Čechů.

Ostatně způsob volby hlavy státu v zahraničí znají lidé hlavně u monarchií, u republik převažovaly nesprávné odpovědi a odpověď Nevím. Způsob volby české hlavy státu znají skoro všichni, přičemž přímou volbu prezidenta preferuje 78 % (návrat k volbě nepřímé si přeje 18 % dotázaných – častěji muži, lidé s vysokoškolským vzděláním, lidé z velkých měst a lidé s nejvyšším příjmem). Zároveň 90 % dotázaných souhlasí s tím, že ideální hlavou státu má být osobnost schopná jednak spojovat společnost a jednak dodržovat ústavu, platné zákony i nepsané ústavní zvyklosti (na druhou stranu zhruba třetina obyvatel podporuje, když hlava státu koná „podle svého uvážení“, tedy třeba i proti vůli poloviny obyvatel či v rozporu se zvyklostmi a ústavou).

Téměř pro polovinu Čechů je u hlavy státu podstatné, o jakou konkrétní osobnost jde, a nezáleží jim na tom, zda je to prezident, či král (pro prezidenta jako ideální hlavu státu nehledě na to, kdo úřad zastává, se vyslovilo překvapivě pouze 46 % lidí, pro krále 5 %). Přitom 89 % Čechů si myslí, že pro to, aby hlava státu mohla účinně hájit naše zájmy v zahraničí, musí ji státníci ostatních zemí respektovat a uznávat jako nezpochybnitelnou osobnost. Proto 64 % Čechů souhlasí s tím, že v čele státu by měl stát někdo, kdo se na tuto roli dlouhodobě připravuje (víc si to přejí ženy a lidé ve věku do čtyřiceti čtyř let). Dlužno podtrhnout, že takto se na funkci zpravidla chystají nikoli prezidenti, nýbrž budoucí monarchové.

Jelikož si však lidé přechod na monarchii převážně nepřejí, nemají ani preferenci, kdo by případně měl zasednout na český trůn. Pokud by si však vybrat museli, zvolilo by 35 % dotázaných novou dynastii v referendu a jen 23 % by si přálo pokračování poslední vládnoucí dynastie habsbursko-lotrinské (zastánci monarchie by její pokračování naopak preferovali).

Jak je vidět, takto detailně provedený průzkum odhalil, že Češi prozatím nejsou o monarchii zvyklí uvažovat. Zároveň ale vnímají její pozitiva a jsou schopni je uznat a ocenit. Diskuse na téma ideálního českého uspořádání státu proto do budoucna není vyloučena – naopak se možná stane intenzivnější.

Detailněji si lze výsledky uvedeného veřejného průzkumu včetně grafů prohlédnout na webu Českého královského institutu.