Přehled současných evropských monarchií

Nezdálo by se to, protože v současné Evropě jednoznačně převažují republiky (což je ale stav stále ještě mladý). Přesto na starém kontinentu nadále najdeme celkem dvanáct monarchií. V krátkém a jistěže pouze letmém jejich přehledu lze zachytit jenom střípky dějin těchto zemí a jenom náznaky rozdílů jejich současného uspořádání. Ale i z nich je patrné, že monarchie není zastaralé státní zřízení: známe sice v Evropě monarchie prastaré, ale také mladičké, jež vznikly nebo byly obnoveny docela nedávno – ve 20. století. Dokonce v Evropě máme jeden stát autokratický a jeden teokratický a absolutistický. Známe monarchie, v nichž panovník má jen ceremoniální úlohu, i takové, kde svou práci vykonává zadarmo. A není nouze ani o země, jimž dlouhodobě vládly ženy nebo jež právě monarchistické státní zřízení a královská rodina drží pohromadě, aby se nerozpadly. Katalog všech těchto zemí je důkazem, že o monarchismu nelze uvažovat jako o překonané formě – naopak jde o živý organismus, jenž se má čile k světu.

Andorrské knížectví

Polovolená parlamentní diarchie (hlavou státu jsou dvě osoby)

Od roku 1278 šlo o kondominium neboli území pod společnou správou Španělska a Francie, teprve od roku 1993 jde o nezávislý stát pod ochranou obou sousedů. Má dva oficiální představitele: francouzského prezidenta a španělského biskupa urgelské diecéze, oba jsou zastupováni místními.

Belgické království

Dědičná konstituční monarchie

Stát vznikl po revoluci v roce 1830 vyhlášením nezávislosti na Nizozemsku, jež ale byla uznána až roku 1831. Složitě poskládanou zemi řídí šest vlád – jedna federální a pět regionálních. I proto je královská rodina, ač vždy neměla podporu obyvatel, vnímána jako ochrana před rozdělením země.

Dánské království

Dědičná konstituční monarchie

Vznik jedné z nejstarších monarchií na světě se datuje k roku 980, kdy území sjednotil první dědičný dánský král Harald Modrozub. Po revolučním roce 1848 se Dánsko proměnilo v konstituční monarchii. Ta má silnou podporu veřejnosti jako stabilizační a stmelující prvek země.

Lichtenštejnské knížectví

Dědičná konstituční monarchie

Stát vznikl v roce 1806 vyhlášením nezávislosti. V jeho čele stojí neplacený kníže, jenž smí vetovat zákony, navrhovat právní předpisy či rozpustit parlament. Zvýšené pravomoci dostal v roce 2003 po všelidovém hlasování, v němž občané schválili také to, že referendem mohou změnit státní zřízení.

Lucemburské velkovévodství

Dědičná konstituční monarchie, poslední suverénní velkovévodství na světě

Stát vznikl v roce 1815 odtržením od personální unie s Nizozemskem. Výkonná moc je kromě vlády soustředěna do rukou velkovévody, který však má omezené pravomoci: například nesmí zveřejňovat svá prohlášení. V roce 2008 mu bylo odebráno právo vetovat zákony.

Monacké knížectví

Dědičná konstituční monarchie, městský stát

Stát vznikl už roku 1419 prosazením dědičného nároku rodu Grimaldi na knížecí trůn. Jde o jediný autokratický stát kontinentu: zákonodárnou i výkonnou moc představuje kníže, který využívá jako poradní orgán korunní radu (11 členů) a státní radu (12 členů), volena je národní rada (18 poslanců).

Nizozemské království

Dědičná federativní konstituční monarchie

V šestnáctém století byla země republikou, současná monarchie vznikla v březnu 1815. Po dvacáté století zemi vládly ženy: v roce 1890 žezlo převzala královna Vilemína, po ní v roce 1948 Juliána, po ní v roce 1980 Beatrix. Od 30. dubna 2013 spravuje zemi opět muž, král Vilém Alexandr.

Norské království

Dědičná konstituční monarchie

Jedno z nejmladších království Evropy vzniklo 7. června 1905 vyhlášením nezávislosti Norska na Švédsku. Akt proběhl na základě referenda, ostatně způsob rozdělení švédsko-norské federace je dáván za ukázkový příklad mírového rozpadu státu (dalším takovým je až rozpad Československa).

Španělské království

Dědičná konstituční monarchie

Největší evropská monarchie sice vznikla roku 1519 nástupem Karla I. na trůn, ale též jde o příklad státu, který se po století vlády levicových republikánů a po dvou diktaturách vrátil v roce 1975 k monarchii – a to rozhodnutím svého posledního diktátora. Jde o nejmladší monarchii Evropy.

Švédské království

Dědičná konstituční monarchie

Jedna z nejstarších monarchií na světě, jež vznikla možná kolem roku 860 a možná o sto let později pod vládou prvního švédského krále Erika Vítězného. Dnes má král ceremoniální a reprezentační úlohu, má pravidelný informační mítink s předsedou vlády či zahajuje výroční zasedání parlamentu.

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Dědičná konstituční monarchie

Nejznámější, nejobdivovanější, ale taky nejkomplikovanější evropská monarchie vznikla roku 1707 sjednocením Anglického a Skotského království. O sto let později bylo připojeno Irské království, to se svou většinou zase osamostatnilo roku 1922 jako dominium, od roku 1949 je republikou.

Městský stát Vatikán

Absolutní monarchie, ekleziologická a volená teokracie

Následník papežského státu, který se rozkládal na území Itálie do roku 1870. Během sjednocování Italského království se rozpadl, tehdejší papež legitimitu nové země odmítl, pat vyřešil až Benito Mussolini, když v únoru 1929 podepsal s papežem dohody o znovuobnovení papežského státu.