Týdeník ECHO

<h2 class="mezititulek">AD Čtyři&nbsp;fenomény roku 2023, č. 1/2023</h2> 
Paní Lenka Zlámalová silně uhodila hřebík&nbsp;na&nbsp;hlavičku&nbsp;ve&nbsp;svém článku Čtyři&nbsp;fenomény roku 2023, kde vystihuje zcela přesně současný stav Evropy, kde se&nbsp;šíří zelený socialismus. Pro&nbsp;mne jako absolventku Vysoké školy ekonomické vystudovanou v&nbsp;době pražského jara (přednášel nám Ota Šik), kdy konečně do&nbsp;osnov vstoupily i&nbsp;ekonomické teorie růstu a&nbsp;kdy se&nbsp;začal student orientovat i&nbsp;v&nbsp;kapitalismu, je dnes zcela nepochopitelný trend odklánění se&nbsp;od&nbsp;tržních principů a&nbsp;směřování k&nbsp;neustále rostoucímu přerozdělování, regulaci trhu a&nbsp;čím dál větším zásahům státu do&nbsp;života lidí. Copak lidem nedochází, že je zde přímá souvislost s&nbsp;manipulací, že lidé ztrácejí svobodu rozhodování a&nbsp;stimul ke&nbsp;kreativitě, podnikání, že to podlamuje rozvoj, že to vede k&nbsp;tomu, že dnešní mladí nemají chuť jít do&nbsp;jakéhokoli rizika, že chtějí být zaměstnáni ve&nbsp;státní správě...?! Je mi z&nbsp;toho smutno a&nbsp;je pro&nbsp;mne těžké věřit ve&nbsp;zmírnění těchto trendů. Když&nbsp;nám kdysi právě na&nbsp;VŠE v&nbsp;politické ekonomii říkali, že sice kapitalismus prosperuje, ale že dříve&nbsp;nebo později dospěje k&nbsp;socialismu, smáli jsme se, no, a&nbsp;máme to tady. Snad se&nbsp;vlivní lidé vzpamatují a&nbsp;vzpomenou si na&nbsp;historii, třeba Říma, snad. Zdravím redakci a&nbsp;děkuji paní Zlámalové, takovéto články potřebujeme jako koza drbání. 
Marta Teplá, Praha 
<clink anchorid="1"></clink> 
<h2 class="mezititulek">AD Dobré zprávy o&nbsp;klimatu, č. 2/2023, a&nbsp;Hlupáci už zase umlčují inteligenci, č. 2/2023</h2> 
Vážená redakce, po&nbsp;přečtení Echa č. 2 Vám píšu&nbsp;své dva letmé postřehy. První se&nbsp;týká článku D. Kaisera Dobré zprávy o&nbsp;klimatu. Informace v&nbsp;něm obsažené mě přivedly ke&nbsp;vzpomínce, jak během 90. let bylo velkým vědeckým i&nbsp;veřejným tématem řešení ozonové díry a&nbsp;– tání ledovců jí způsobené. Pokud vím, tehdy byly zakázány freonové plyny. Posledních řekněme deset let jsem o&nbsp;ozonové díře neslyšel už takřka nic, roli freonů převzal CO2, v&nbsp;Nizozemsku pak i&nbsp;metan z&nbsp;dobytka jakožto příčiny oteplování klimatu a&nbsp;– tání ledovců. 
Vyrazím-li na&nbsp;pár dní ven, třeba na&nbsp;čundr, a&nbsp;poslechnu-li si předpověď počasí, nezřídka mě překvapí rozpor mezi předpovědí, dejme tomu na&nbsp;tři&nbsp;či&nbsp;pět dní, a&nbsp;v&nbsp;přírodě prožitou meteorealitou. Pokud si dnes přečtu předpověď na&nbsp;měsíc, skládá se&nbsp;z&nbsp;pěti vět předpovědi počasí a&nbsp;patnácti vět rozkošatělého varování meteorologa, za&nbsp;co všechno neručí, aby když&nbsp;v&nbsp;týdnu, kdy mělo být polojasno, zmokneme, nebudeme dotyčného žalovat třeba za&nbsp;zmarněnou dovolenou, zničenou trvalou ondulaci nebo tak něco (asi jako když&nbsp;si člověk&nbsp;koupí například cirkulárku rozloženou z&nbsp;výroby na&nbsp;prvočinitele, návod na&nbsp;sestavení má dva strohé, špatně z&nbsp;čínštiny přeložené odstavce, ale zbylých několik stran návodu je poctivě věnováno popisu, že ji děti nemají polykat a&nbsp;do&nbsp;běžícího kotouče nemáme strkat prsty, olizovat ho apod.). 
A&nbsp;pak se&nbsp;jinde člověk&nbsp;dočte, že při&nbsp;vypuštění (čísla střílím, přiznávám) o&nbsp;8,6 % CO2 víc než před&nbsp;osmi lety stoupne teplota atmosféry za&nbsp;10, 30 nebo 75 let o&nbsp;x stupňů Celsia, s&nbsp;přesností na&nbsp;dvě desetinná místa. V&nbsp;mládí mi ve&nbsp;škole vždy říkali, že matematika, stejně jako od&nbsp;ní odvozená meteorologie a&nbsp;klimatologie, jsou přírodní vědy. A&nbsp;až&nbsp;na&nbsp;stará kolena, uondán životem a&nbsp;odpozorovanými zkušenostmi, zjišťuji, že mě to učili velmi špatně. Že na&nbsp;rozdíl od&nbsp;exaktní klimatologie, která s&nbsp;přesností na&nbsp;setiny stupně Celsia vidí desítky let do&nbsp;budoucnosti klimatu na&nbsp;zeměkouli a&nbsp;jediná proměnná v&nbsp;rovnici teplotu atmosféry ovlivňující je CO2 (+ metan z&nbsp;nebohých krav), je naopak meteorologie pěkné šarlatánství, ne-li rovnou pavěda, s&nbsp;nejistým odhadem počasí už na&nbsp;pár dní dopředu, a&nbsp;to v&nbsp;lokalitě velikosti Jihočeského kraje, například. Člověk&nbsp;se&nbsp;opravdu učí celý život. 
Navrhuji Vám udělat v&nbsp;Echu nějaký Salon za&nbsp;účasti obou stran sporu o&nbsp;dopadu CO2 na&nbsp;klima a&nbsp;data z&nbsp;družic NOAA v&nbsp;článku zmíněných s&nbsp;nimi probrat. Zeptat se&nbsp;vědců, jak si vztah množství CO2 a&nbsp;teploty atmosféry za&nbsp;44 let sběru dat z&nbsp;družicového měření, tzn. dat bez&nbsp;vlivu tepelných ostrovů kolem měst z&nbsp;„vhodně“ umístěných měřicích stanic, vysvětlují, a&nbsp;chtít to logicky zdůvodnit. Nejen obecně žvanit. Vím, je už skoro osobně nebezpečné klást dnes tyto pochybovačné otázky a&nbsp;zveřejňovat ideologicky skandálně nespolupracující data, ale někdo by to dělat měl, než bude pozdě. Pan Kaiser to dlouhodobě a&nbsp;vytrvale dělá, jsem tomu rád. Snad nám to svatá Greta a&nbsp;další smutnící a&nbsp;lepící se&nbsp;nešťastníci odpustí. 
Druhým důvodem, proč píšu, je opravdu skvělý rozhovor s&nbsp;Xavierem Baumaxou Hlupáci už zase..., dlouho jsem tak přímočaré, konkrétní a&nbsp;vtipné povídání nečetl. A&nbsp;také krásně nekorektní. Jak se&nbsp;jen význam tohoto slova otočil. Vše, co v&nbsp;něm zpovídaný říká, bych podepsal. Obvzlášť mě zaujala Xavierova myšlenka na&nbsp;zastropování cen chmele a&nbsp;ječmene. Marian Jurečka a&nbsp;možná i&nbsp;Zbyněk&nbsp;Stanjura by se&nbsp;nad&nbsp;tím&nbsp;měli vážně zamyslet, v&nbsp;národě pivařů by se&nbsp;to mohlo marketingově ujmout a&nbsp;u&nbsp;voleb pak zúročit. Šikovný, správně motivovaný matematik by, myslím, dal dohromady vzorec pro&nbsp;úměru výše cenového stropu na&nbsp;chmel v&nbsp;Kč vs. zvýšení volebních preferencí dotyčného zastropovatele v&nbsp;%. V&nbsp;tom bych problém při&nbsp;dnešní pokročilé míře vědeckého poznání rozhodně neviděl. 
Zdraví Josef Novák 
&nbsp; 
<h2 class="mezititulek">AD Hlupáci už zase umlčují inteligenci, č. 2/2023</h2> 
Číslem 2 jste mi zvedli náladu a&nbsp;donutili smát se&nbsp;nahlas. A&nbsp;zároveň být neskutečně překvapenou názory pana Baumaxy. To, jak popsal pana Babiše, mě dostalo do&nbsp;kolen. Makak. To je tak krásné a&nbsp;výstižné. Jsem z&nbsp;toho úplně vedle. Vždy máte dobré rozhovory, ale tenhle vede. Vůbec nevadí sprostá slova. Tady totiž přesně sedí, jako pr... na&nbsp;nočník. Vzkažte mu, že má můj obdiv a&nbsp;že mě potěšil a&nbsp;rozesmál. Zdravím skoro také ze&nbsp;Sudet z&nbsp;Jizerských hor. Děkuji. Jen tak dál. 
Vaše Iva Gajdošová 
&nbsp; 
Tentokrát opravdu upřímně děkuji za&nbsp;velice aktuální a&nbsp;poučný rozhovor pana Kaisera Hlupáci už zase umlčují inteligenci. 
Ing. Oldřich Ptáček 
&nbsp; 
<h2 class="mezititulek">AD Podcast Porada Echa</h2> 
Dobrý den, dovolte mi Vám napsat, že velmi pozitivně kvituji vznik Vašeho nového podcastu Porada Echa. Tento formát je originální a&nbsp;dle mého soudu vyplnil díru na&nbsp;trhu. Velmi zajímavé je i&nbsp;složení diskutujících. Jakási „neučesanost“, o&nbsp;které pan Balšínek v&nbsp;podcastu hovořil a&nbsp;kterou omlouval, si dovolím vyzdvihnout jako přednost tohoto podcastu – diskuse působí autenticky a&nbsp;průbojnost některých diskutujících, například Lenky Zlámalové, vidím mnohem více jako plus nežli minus. Přeji Vám mnoho úspěchů v&nbsp;další práci v&nbsp;Echu. Zdraví Vás&nbsp;čtenář a&nbsp;posluchač Jan Pešek 
&nbsp; 
<h2 class="mezititulek">AD Tereza Matějčková</h2> 
Vážená redakce Týdeníku&nbsp;Echo, prosím, vyřiďte paní filozofce Tereze Matějčkové, že její texty v&nbsp;našem Echu jsou pro&nbsp;mě, nefilozofa, opravdovým potěšením. Paní Matějčkovou na&nbsp;videoportálu Stream.cz v&nbsp;rozhovoru s&nbsp;Čestmírem Strakatým vyjádřené obavy o&nbsp;smyslu práce filozofa jsou podle mého názoru v&nbsp;jejím případě naprosto liché. Bez&nbsp;mírné, příjemné, naprosto otevřené a&nbsp;nechtěné kultivace, kterou ona výborně zvládá, by míra robotizace a&nbsp;vypnutí vlastního myšlení byla ještě větší. Děkuji. 
Tomáš Poloprudský, Chrudim 
&nbsp; 
&nbsp;

Paní Lenka Zlámalová silně uhodila hřebík na hlavičku ve svém článku Čtyři fenomény roku 2023, kde vystihuje zcela přesně současný stav Evropy, kde se šíří zelený socialismus. Pro mne jako absolventku Vysoké školy ekonomické vystudovanou v době pražského jara (přednášel nám Ota Šik), kdy konečně do osnov vstoupily i ekonomické teorie růstu a kdy se začal student orientovat i v kapitalismu, je dnes zcela nepochopitelný trend odklánění se od tržních principů a směřování k neustále rostoucímu…

Týdeník-04-26-01-2023

Dopisy @ maily

REFERENDUM O BABIŠOVI Petr Pavel míří na Hrad. Jakou cenu zaplatí Andrej Babiš?

REFERENDUM O BABIŠOVI 04/2023

Titulní stránka č. 4/2023

KOMU PATŘÍ TEREZA MATĚJČKOVÁ Magnesia Litera za publicistiku

KOMU PATŘÍ TEREZA MATĚJČKOVÁ 17-18/2024

Titulní strana č. 17/2024

MIGRAČNÍ PAST Proč Českou republiku ohrožuje evropský migrační pakt

MIGRAČNÍ PAST 16/2024

Titulní strana č. 16/2024

Skorozima

Na Hrad míří Pavel. Co bude dál s Babišem?

Tak dlouho budovala Evropa své sekulární hodnoty, až&nbsp;o&nbsp;ní bude rozhodovat, jestli má hezký vztah k&nbsp;islámu. V&nbsp;západní Evropě totiž dosud platí svoboda projevovat své náboženské přesvědčení, včetně jeho opaku. Tedy militantního odporu proti němu. V&nbsp;případě křesťanství jde již dávno o&nbsp;zavedenou praxi, která nikoho kromě pár konzerv nevzrušuje. V&nbsp;případě islámu je to úplně jiné. Teď třeba jeden Švéd zapálil demonstrativně ve&nbsp;Stockholmu korán. Lze si zajisté položit otázku, proč to dělal a&nbsp;jaký to má smysl. Nejspíš pramalý, jen se&nbsp;tím&nbsp;natropí nepříjemnosti. Vyzkouší se&nbsp;sice svoboda, ale určitě to pobouří, do&nbsp;určité míry právem, muslimy, a&nbsp;to nejen ve&nbsp;Švédsku, kde jich není málo, a&nbsp;těžko se&nbsp;to obejde bez&nbsp;politických následků. Turecký prezident Erdoğan se&nbsp;již nechal slyšet, že Švédsko v&nbsp;takovém případě nechť nepočítá s&nbsp;tureckým souhlasem se&nbsp;vstupem do&nbsp;NATO. Podmínkou souhlasu je respekt k&nbsp;islámu a&nbsp;záruka, že něco takového se&nbsp;nebude opakovat. Plyne z&nbsp;toho, že na&nbsp;konci ušlechtilých snah osvobodit se&nbsp;od&nbsp;diktátu náboženství je Západ vydíratelný jako snad nikdy ve&nbsp;své historii. A&nbsp;to náboženstvím, ze&nbsp;kterého si po&nbsp;celou historii nic nedělal, protože&nbsp;se&nbsp;mu úspěšně bránil.

Náboženství, které vlezlo oknem

Okno, rys a Bachmut

Petr Pavel míří na Hrad. Jakou cenu zaplatí Andrej Babiš

Referendum o Babišovi

Za oficiální agendou musí být ještě nějaká skrytá

Hledá se smečka leopardů

Cena plynu v Evropě se vrátila na úroveň roku 2021

Vysoký účet za strašení

O dezinformacích ve volbách

Babiš využívá strach, který tu už je

Jak empatie ohrožuje svobodu

Lidé se dobrovolně vzdávají myšlení

Co váží v duelu Babiš–Pavel předlistopadová minulost

Konec antikomunismu v Čechách?

Paul Johnson, autor knih, které neumírají

Co zanechal Paul Johnson

Umělá inteligence neví, co říká, a není příliš chytrá

Oslnivý žvanil ChatGPT

Do kin vstupuje čtvrtý film Martina McDonagha

Vezmi mi prst a dám ti celou ruku

O románu Martina Komárka Žid Bergr

Překonávání děsů děsem

Detektivka Josefa Škvoreckého a&nbsp;Jana Zábrany představí svět pražské prvorepublikové smetánky i&nbsp;hospodských povalečů a&nbsp;zlodějíčků. Básník, prozaik a&nbsp;překladatel Jan Zábrana měl pro&nbsp;žánr detektivky slabost. Překládal Agathu Christie, Arthura Conana Doyla či&nbsp;Eda McBaina… Audioknihu čte Martin Preiss.

J. Škvorecký, J. Zábrana: Vražda pro&nbsp;štěstí, Radioservis, 5 hod. 34 min.

Kdo zabil šéfredaktora?

Kulturní tipy

Výpisky z deníků, časopisů a knih

Nejsou bradavky jako bradavky

Sídlo FHS UK v Praze

Velká změna

Jak se do lesa volá, tak není zahradník

Strojový park

Začátek vyhlídkových cest po Českém středohoří

Konec plesové sezony v Třebívlicích

Kia Niro PHEV

Ještě to doladit

Schválení přímé prezidentské volby byla chyba – a&nbsp;i&nbsp;já za&nbsp;ni nesu zodpovědnost, jak jsem mnohokrát přiznal – minimálně ze&nbsp;dvou důvodů. Prvním a&nbsp;klíčovým je důvod ústavněprávní. Naše ústava nepočítá s&nbsp;přímo volenou hlavou státu a&nbsp;tomu odpovídají její nikterak významné pravomoci. Dnes má prezident obrovský mandát od&nbsp;voličů a&nbsp;zároveň poměrně malou roli v&nbsp;ústavních procesech. Vede to – minimálně v&nbsp;případě zatím jediného přímo zvoleného prezidenta – k&nbsp;tomu, že prezident začne napínat ústavní systém na&nbsp;hranu a&nbsp;pokoušet se&nbsp;osvojovat si víc, než kolik mu náleží. Druhý důvod je politicko-společenský. Dokud probíhala volba prezidenta prostřednictvím poslanců a&nbsp;senátorů ve&nbsp;Španělském sále, byla to, pravda, občas ostuda, ale národ nás&nbsp;mohl ve&nbsp;svornosti nenávidět či&nbsp;se&nbsp;nám vysmívat. Ve&nbsp;svornosti. Nyní běží frontová linie uprostřed společnosti, štěpí se&nbsp;přátelé, pracoviště, rodiny. A&nbsp;dnes rozhodně nejsme v&nbsp;situaci, kdy potřebujeme další příkopy.

ANO – Marek Benda, předseda poslaneckého klubu ODS

Byla chyba zavést přímou volbu prezidenta?

Lidé se dobrovolně vzdávají myšlení

Co zanechal Paul Johnson

Obsah

Dopisy @ maily

Dopisy @ maily

Tento článek je v plném znění dostupný přeplatitelům Týdeníku Echo