Velké ambice

Pro Volvo je sice elektrický model EX30 nejmenším vozem v nabídce, automobilka však od něj má o to větší očekávání.

To, že pro Volvo je elektrický pohon do budoucna ten jediný správný, je už všeobecně známý fakt. Už v roce 2030 chce mít automobilka svou produkci jen a pouze čistě elektrickou. Není tedy divu, že novinky, které uvádí na trh, už odpovídají této strategii. A jednou z těch, která solidně rozvířila vody elektromobilního trhu, a to i v jinak poměrně zdrženlivém Česku, je Volvo EX30. Pouhých 4,2 metru dlouhé městské SUV si naklonilo veřejnost včetně té odborné už při svém uvedení na trh, neboť jeho cenovka začínající na 869 000 Kč byla v rámci srovnatelných elektromobilů velmi konkurenceschopná.

Automobilka se ani netajila tím, že se při konstrukci tohoto vozu snažila ušetřit, kde se dalo, což je objektivně vzato na autě v řadě případů docela znát. Jenže síla udržitelného přístupu a image švédské značky spočívá i v tom, že tyto ústupky (například fakt tvrdé a nepříliš vzhledné plasty z recyklátu) jsou její zákazníci ochotni bez řečí akceptovat. Dalším fenoménem u tohoto vozu pak je, že importér eviduje už přes 400 objednávek, a to v drtivé většině od zákazníků, kteří s autem nejen nejeli, ale mnohdy ho ani neviděli.

Začněme jednoznačnými pozitivy. Kromě vzhledu, kterým Volvo umí tradičně trefit hřebíček na hlavičku, musíme vyzdvihnout naladění podvozku. Na to, že auto je opravdu malé, má velmi sebevědomý jízdní projev – perfektně tlumí nerovnosti, působí od podvozku robustně a díky tomu nabízí nečekaně vysoký jízdní komfort. Přitom se neztratí ani v zatáčkách, kdy podvozek zvládne docela dost, nicméně řidiče v takových momentech bohužel nepotěší řízení, které vlastně nepřenáší vůbec žádnou zpětnou vazbu a je hodně odtažité. A když už jsme u volantu, zmíníme ještě další zjištění – už po pár desítkách kilometrů řidič podvědomě pořád trochu poposedá, protože osa volantu nekoresponduje s osou sedačky řidiče a je posunuta viditelně vlevo. Auto lze samozřejmě v pohodě ovládat, spousta lidí tuto drobnost ani nezaregistruje, nicméně za ergonomicky úplně šťastné to nepovažujeme.

Kromě velmi dobrého podvozku nás u testované verze Single Motor Extended Range v nejvyšší výbavě Ultra za 1,2 milionu Kč potěšil i dojezd, který je při běžném příměstském používání hodně přes 400 km, takže ho opravdu nemusíte každodenně řešit a auto lze používat bez zásadnějších omezení. Fakt je, že i u Volva EX30 se projevuje obecný nedostatek elektromobilů, kdy dopředu nevíte, jakou rychlostí budete ve skutečnosti nabíjet. Takže jsme při zkoušce rychlonabíjení se zhruba 50 % kapacity baterie (ano, bylo by lepší ji vyjet skoro do mrtě) zkusili 350kW stojan. Asi minutu se dobíjelo rychlostí 150 kW, pak jsme ale spadli zhruba na 70 kW, což už není žádná sláva, asi po 10 minutách to přestalo bavit. Průměrná spotřeba během testu byla kolem 17 kWh / 100 km, ve městě se určitě dostanete níž, na dálnici si zase EX30 vezme víc.

Díky inovativně pojatému interiéru zaslouží Volvo EX30 i bližší recenzi ergonomie a života na palubě. Středobodem všeho je totiž centrální displej. Chcete si otevřít jedinou schránku na palubní desce? Musíte stisknout ikonu s nápisem „příruční“ na displeji. Chcete nastavit zpětná zrcátka? Opět šup do menu displeje a směr nastavíte tlačítky na volantu. Dá se na to zvyknout, ale když chcete třeba rychle sklopit zrcátko při parkování, tak to moc user-friendly není. Zvláštní je i absence rychloměru před řidičem – zkrátka vše se odehrává na středové obrazovce. Některé hlášky jsou poměrně malé, jiné ani nezaregistrujete. Velkým pozitivem je však to, že systém funguje rychle a spolehlivě, váš profil se nastaví už při přiblížení k autu. Chválíme i soundbar u čelního okna, který nahrazuje všechny reproduktory. Z hlediska prostornosti je EX30 pro všechny zcela vyhovující vpředu, vzadu už je kvůli omezenému místu pro nohy vhodné spíše pro děti či osoby menší vzrůstem.

Plusy:

Perfektní podvozek, dostatečný dojezd, design a ekologie.

Minusy:

Ovládání výhradně přes displej, řízení a volant, méně místa vzadu.