Ve znamení stability

Česko se dlouhodobě potýká s nedostupností bydlení a tuto situaci se nedaří zvrátit. Podle posledních dat Deloitte Property Indexu jsme napříč Evropou na předposledním místě v dostupnosti vlastního bydlení. Před námi je už jen Slovensko, kde je v poměru ke mzdám bydlení nejdražší. U nás lidé na byt o rozloze 70 m² potřebují ekvivalent 13,3 průměrného hrubého ročního platu.

Poptávka po nových bytech v Česku dál dlouhodobě až dvojnásobně převyšuje nabídku, kterou výstavba není schopná naplnit. „Ve chvíli, kdy dojde k výraznějšímu oživení poptávky, nebude na trhu příliš co nakupovat a ceny nemovitostí porostou. Klesající úrokové sazby u hypoték a měnící se sentiment domácností, které budou po dlouhém období ekonomické nejistoty ochotné investovat do nového bydlení, dávají tušit, že se tato doba blíží,“ tvrdí Tomáš Drábek, obchodní ředitel společnosti Creditas Real Estate.

Hovoří o situaci, kdy úrokové sazby prožily poměrně turbulentní období. Poté, co se v roce 2020 přiblížily k historickým minimům, začaly opět růst, a to až k rekordním výškám. V letošním roce se  sazby pohybují kolem šesti procent. Mění se jen mírně a od začátku roku se pohybují v rozmezí 5,73 až 5,87 procenta. Konec zimy sice přinesl mírné zlepšení, když se banky snažily přilákat nové klienty akčními nabídkami. Poté se ale průměrný úrok hypoték vrátil zpět k hodnotám ze začátku roku. Na konci léta došlo naopak k mírnému zlepšení, když v srpnu průměrná úrokové sazba u hypoték spadla na 5,75 procenta. A takový propad úroků přispěl i k oživení trhu, podle dostupných dat si lidé na bydlení půjčili 11,5 miliardy korun, i s refinancováním úvěrů to bylo přes čtrnáct miliard. Loni v srpnu si lidé na hypotékách půjčili jen lehce přes deset miliard korun, což znamená, že meziročně objem půjčených peněz stoupl zhruba až o čtyřicet procent. A analytici očekávají další nárůst zájmu o nové byty. „Lze očekávat, že postupný pokles úrokových sazeb povzbudí poptávku po bytech. Nemusíme ale nutně čekat na okamžité snížení základních úrokových sazeb ze sedmi na tři procenta. Postupné snižování úroku bude mít psychologický efekt, který oživí poptávku po koupi nemovitostí,“ myslí si Pavel Kliment, ekonom a partner KPMG Česká republika.

Problém ovšem je, že se i nadále málo staví, a proto jednoduše řečeno není co kupovat. Počty bytů, s jejichž výstavbou se začalo, letos zatím meziročně významně klesají. Podle dat Českého statistického úřadu se od letošního ledna do konce července zahájila výstavba bytů, jejichž počet je o pětinu nižší než v témže období loňského roku. Nejnovější data z konce srpna vykazují, že meziročně je počet zahájených staveb bytů o 23 procent nižší a počet dokončených bytů o 22 procent nižší. Klesají také počty stavebních povolení, od dubna se snižují každý měsíc v průměru o víc než devět procent. Že Česko potřebuje dokončit záměry na urychlování povolovacích řízení, je věčné téma. Právě délka řízení se podepisuje na tom, že je u nás stále nedostatečná nabídka, což pohání ceny bydlení na trhu vzhůru. Co se týče výhledu na příští rok, nabídka nemovitostí podle odhadů analytiků klesne o necelé jedno procento, zatímco poptávka po bydlení naopak v prvním pololetí příštího roku vzroste o 2,3 procenta a v druhém o 2,5 procenta. Developeři, kteří se zabývají rezidenční výstavbou, očekávají převážně stabilní ceny nového bydlení a přes šedesát procent z nich plánuje držet ceny svých nemovitostí na současné úrovni. Žádné zlevňování tedy nepřijde.

Nemovitosti jsou výhodnou investicí právě díky nepřetržitému zhodnocování v čase; podobný vývoj nebude ani v následujících letech narušen. Očekává se, že roční růst cen nemovitostí se bude pohybovat kolem deseti procent. Vždy ale záleží na inflaci. Pokud je zvýšená, i růst cen nemovitostí zrychlí, protože jejich ceny vždy rostou víc, než je inflace. Nejvyšší růst cen bydlení se tradičně očekává v Praze. Jinak ovšem platí, že v současné situaci na trhu se zvětšují rozdíly v poptávce mezi regiony, a proto naopak některé méně bonitní regiony mohou procházet zlevňováním nabídky nemovitostí.