Která piva jste si v poslední době oblíbil a proč? A za kterými byste doporučil cestovat?

Martin Fafejta, sociolog

Piva ochutnává při cestách po Česku i po své oblíbené Skandinávii. Rád degustuje i piva lahvová a velmi pečlivě pivovarskou produkci ve východních Čechách a na Hané.

Místní pivo z velkého pivovaru si dám maximálně někde na výletě. Šerák na žízeň či k obědu v Jeseníkách patří tak nějak k věci. Ale když v Ostružné dorazím do pivovarské hospody Cestář, udělá mi jejich pivo mnohem větší radost. Na výletech se snažím vyhledávat řemeslné pivovary a vracím se tam, kde mi chutná. Když v Praze, tak do Lajky, když v Chrudimi, tak do Filištína, když v Plzni, tak na Ravena. Potštejnský Clock a samozřejmě spontánně kvašená piva z Fenetry! Podle mnohých to nechutná jako pivo, ale je to pivní styl neskonale starší než český ležák. A pokud byste chtěli navštívit pivovar, kde mají pivovarníci i svou vlastní manželsko-terapeutickou kapelu Kamafutra, zajeďte si do středočeských Kněžiček do Záhory. A i ve vinařských oblastech umějí famózní piva, která jim většina minipivovarů může jen závidět, třeba Mazák v Dolních Bojanovicích nebo Thrills, který se ve Velkých Pavlovicích nebojí do piva přidat vinařské kvasinky. Pokud byste se ocitli v mé domovské Olomouci, určitě si zajeďte na periferii do Řepčína, kde má svou pivovarskou hospodu twinberg, momentálně to nejlepší, co lze podle mých chuťových pohárků na Olomoucku pít. Na Ostravsku sáhněte v ledničce řemeslných pivovarů pro Albrechtický pivovar. Místní tomu moc nedají, tak to možná bude v akci „pomozte nám neplýtvat“, ale i kdyby nebylo, vyplatí se to!

Kryštof Šimek, novinář

Ze své brigádnické práce v pivotéce má přehled o pivech z celé republiky, nejlépe se orientuje na rodném Ostravsku.

V poslední době mě velmi mile potěšila novinka pivovaru Falkon. Svrchňák Nezbeda, který patří do kategorie New England Pale Ale se opravdu povedl. Ale koho to vlastně u Falkona překvapuje, když zrovna tento nezávislý pivovar z Žatce patří dlouhodobě mezi tuzemskou špičku a ležák Krasohled bych mohl pít snad každý den. Když už jsem u těch domácích lídrů, nesmím vynechat Zichovec. Ten díky nejmodernější technologii dokáže nabízet neuvěřitelné množství piv najednou, a navíc u nich nabízí dlouhou trvanlivost, což obzvlášť těší majitele a provozovatele pivoték. Není náhoda, že si u něj nechává svá piva stáčet Černý potok, nekorunovaný král mého pivního vkusu. Mám rád Beskydský pivovárek z Ostravice. Byť se často setkávám s názory jiných pivařů, že produkce tohoto pivovaru zpod Lysé hory nepatří mezi jejich oblíbence, tak u mě své místo má. Ano, je to trošku jiný styl a jejich svrchně kvašená piva mají takovou tu pachuť levnějších surovin, se kterou se často setkávám třeba u piv od Chříče, potěší ale řízem a velmi dobrými spodně kvašenými kousky. Kdykoli jsem v Ostravě, rád si dám v baru u Sýkorova mostu jejich desítku nebo vídeňský ležák Zbuj. Když už jsem v moravskoslezské metropoli, nemůžu vynechat vítkovický minipivovar HoppyDog. Nedám dopustit na white IPU Goro s úžasným chmelem Sorachi Ace. A teď mě bavila i letní NEIPA Ella Galaxy 13. Za zmínku stojí práce sládka Davida Hanzelky z pivovaru DEJF ve Studénce. Vynikající je crazy hazy jazzy ovocná neipa, ale taky třeba úplně jednoduchá a přece skvělá IPA Havaj.

Richard Horák, antikvář a vyučený hostinský

Milovník knih, toulání a piva, za kterým se vydává do kiosků a lidových hospod. Vyzná se nejen v českých pohostinstvích, ale také v německých, především v Hamburku a okolí.

Za pivem skutečně cestuji. Jezdí nás samozřejmě víc, parta tří až šesti lidí. Jezdíme jednak do malých pivovarů ochutnávat jejich nabídku, kde si postupně dáváme všechna piva, která tam vaří. Z poslední doby si pamatuji, že jsme si pochutnali třeba v pivovaru Splávek v Chocni, v České Třebové i ve Svitavách. Často jezdíme do Brandýsa nad Orlicí, protože tam dlouhé roky točili Poličku 11° Otakara, anebo o kousek dál do Cakle na Holbu 11° Šeráka, ryzí pivo z hor. To jsou moje dvě nejoblíbenější piva a strašně mě mrzí, že tady v Pardubicích prostě nejsou. Kolikrát říkám kámošům, že tady otevřu hospodu a budu tam točit právě tato dvě piva. Nejsem úplně milec piv typu IPA, APA, kyseláčů a podobných, dávám přednost klasickým pivům, ale i tak mám rád výčepy, jako je U Toulavé pípy, kde mají deset, někdy i třináct piv k ochutnání, a tak si dopřávám k otestování i tyto zvláštnosti. Vím, že se pivaři dělí na dvě základní skupiny, plzeňáky a budvaráky. To nemám rád, tak se nedělím, ale mám radši budvar než plzeň. Zarytí fanatici, když někam přijedou a točí se budvar, tak budou pít raději plechovkovou plzeň, jen aby se neponížili v jejich přesvědčení. Ale to nejsou pivaři. Správný pivař ví, že každé čepované pivo je stokrát lepší než to nejlepší v plechovce či v lahvi. Takže když přijedu někam, kde se točí jen plzeň, nemám s tím problém. Mezi pivaři existuje ještě několik rozporů, třeba zda se pivo točí, čepuje, tlačí, nebo jaké slovo je to jediné správné. Správně jsou všechna a je to jen další žabomyší válka.

Adam William, cestovatel

Absolvent Sládkovy akademie a senzorické zkoušky pro pivovarské hodnotitele ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském v Praze. Má velmi dobrý přehled o britských pivech.

Jako nejlepší příklad z poslední doby bych uvedl pivovar Avar z Hlučína, kterému vdechl nový život sládek Chris, který v něm uplatňuje své zkušenosti ze zahraničí. Mezi malými pivovary se mi v poslední době moc líbilo v rodinném pivovaru Cestář v oblasti Jeseníků, kde mají neskutečně dobré pivo vařené s láskou, podobně jako v Pivovarském dvoře Lipan nebo v krkonošské horské chatě Na Perlíčku zvané Prdek, kde můžete i přespat. S opravdovým odborníkem přes vaření piva jsem se seznámil v pivovaru Šenov, sládek v osobě Rostislava Kosňovského je tou pravou osobou, které jsem mohl svěřit recepturu svého prvního piva. Pokud hledáte pivovary, kde mají nejen skvělá piva, ale také se výborně najíte a ještě strávíte čas v nádherných prostorách, tak se vydejte do Slavkovského pivovaru, Továrny ve Slaném, Solnice v Českých Budějovicích, nádražního pivovaru v Řevnicích, Ogara v Beskydech nebo Rohova u Hlučína, tam si ale objednejte vyhlášená vepřová kolena a žebra aspoň den předem. Mám v oblibě i minipivovary, které se nebojí experimentovat s moderními odrůdami chmelů a při ochutnávkách jejich produkce jsem vždy zvědav, co přijde. Sem bych zařadil například Sibeerii, Axiom, Raven, Clock, Proud nebo Zichovec. Netvrdím, že se jim všechno a vždy povede, nicméně odvaha jim nechybí.