Kam kráčíš, digitalizace?

Až za dva tři roky pojedete na dovolenou k moři, může se dost pravděpodobně stát, že při silniční kontrole policistům ukážete jen mobil. Zkontrolují tím vaše doklady a vyrazíte bez stresu dál. V tu dobu by už totiž měla fungovat i evropská digitální identita, nadstavba té české, díky které bude v celé EU k ověření totožnosti stačit právě jen mobil s příslušnou aplikací. Na jednom místě tak budete mít postupě občanský i řidičský průkaz, potvrzení o vzdělání a očkování nebo elektronický podpis. Odvážná představa? Ano, ale plány jsou smělé!

„Osobní doklady v mobilu a vždycky po ruce? Brzy bude realitou eDokladovka v mobilu,“ tvrdí vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš s tím, že technické řešení české eDokladovky je už připraveno a spustí ho koncem roku. Aplikaci bude vydávat Státní tiskárna cenin a bude sloužit pro ukládání různých druhů dokladů. Systém už běžně funguje například ve Finsku, Velké Británii, ale třeba i v Kosovu. V první vlně si budete moci do aplikace nahrát cestovní pas, občanský a řidičský průkaz, profesní průkaz způsobilosti řidiče (PPZŘ), karty digitálního tachografu, průkaz pro osoby se zdravotním postižením a také povolení k pobytu pro příslušníky cizích zemí. V budoucnu by měla obsahovat i doklady, které nejsou vydávány přímo státem – třeba osvědčení o registraci vozidla, rodný list, zbrojní průkaz, průkaz pojištěnce zdravotní pojišťovny a další.

Pomocí technologií zjednodušit služby státu, ušetřit a hlavně nezatěžovat občany zbytečnými byrokratickými formalitami, to je, oč tu běží. Zatím k tomu slouží hlavně tři pilíře, které by měly člověku umožnit smysluplnou komunikaci se státem – Portál občana, BankID a datové schránky. Během letošního roku by měla začít fungovat jednotná státní doména gov.cz a také sdílený datový fond. Tedy dost nadějné kroky, jak celý systém vyčistit od zbytečných byrokratických nánosů.

Digitalizace v Česku sice zrychluje, ale pořád máme co dohánět. Že se věci mění, zdůrazňuje ministr Bartoš třeba na tomto příkladu: „Digitální peněženka na evropské úrovni se chystá a snažíme se tomu jít naproti. Technicky by národní apka měla začít fungovat na přelomu let 2023 a 2024 s tím, že bude umět základní identifikaci. Pak si můžeme zvolit, jaké další prvky tam dodáme – třeba potvrzení o očkování nebo nejvyšší dosažené vzdělání.“ Je nač se těšit. Zásadním krokem k tomu, abychom plynule pluli digitalizací, je zřízení Digitální a informační agentury (DIA). Ta má digitalizaci státu zastřešit a umožnit efektivní sdílení informací mezi státními organizacemi. Existuje od ledna a plně začne fungovat 1. dubna. Převezme informační systémy napříč celou veřejnou správou, ať už půjde o základní registry jako CzechPoint, nebo Portál občana. Jejím úkolem bude pomáhat všem resortům s převodem klíčových oblastí do digitálu tak, aby portály byly přehledné a sjednocené.

A právě v tom je možná zakopaný onen pověstný pes. Tedy: není zakopaný, spíš ležící v propasti. V digitální propasti. Příměr zní jako trefný, ale není originální. Digital divide (digitální propast nebo digitální příkop) je totiž terminus technicus, který zaslechnete čím dál častěji. Jde o to, že zařídit si doklady nebo zažádat o dávky čistě elektronickou formou nedokáže každý. Jako by technologie předbíhaly realitu skutečných digitální dovedností společnosti. A ona propast spočívá hlavně v neznalosti a neschopnosti využívat výhody, které už moderní technologie přinášejí. Týká se to i střední, ba dokonce mladé generace. Bariéry tedy nejsou generační, spíš sociální.

Jak se cítit na internetu v bezpečí

Základní poučkou je nesdílet na internetu to, co není potřeba a co si situace vyloženě nežádá. Další obranou je nesdělovat nikomu – osobně ani v chatech – hesla. To platí i pro bezpečnostní otázky, které některé weby používají jako možnost pro obnovení hesla. Například rodné město vašich rodičů není vůbec těžké dohledat, respektive uhodnout, pokud jste s nimi někde sdíleli společné fotografie nebo pokud jsou oni aktivní na sociálních sítích. Facebook a další jsou v tomhle ohledu pro hackery zlatým dolem. Zrovna na začátku letošního roku došlo k jednomu z největších úniků osobních údajů, když byla zveřejněna data více jak 200 milionů uživatelů Twitteru, tedy v podstatě všech. Data byla k dostání za pouhých 200 tisíc dolarů. Únik dat může vést k dalším hackerským útokům a internetovým krádežím a fakt je, že vy jako uživatel tomu jen těžko zabráníte.

Můžete ale zjistit, jestli byl odcizen i váš účet – a to na webové stránce Haveibeenpwned.com, která shromažďuje data právě z těchto úniků. Při zadání e-mailu nebo telefonního čísla vám navíc ukáže, na jakých stránkách vaše data unikla. Pokud máte odcizení potvrzené, doporučuje se co nejdříve změnit heslo.

Spoustu starostí si ušetříte, když nebudete k pracovním účelům používat osobní e-mail nebo jiná zařízení. Protože zatímco v zaměstnání se o chod a zabezpečení stará většinou administrátor, váš osobní účet má často jen základní zabezpečení od poskytovatele služby.

Ne vždy to ale bude člověk, kdo se snaží uhodnout vaše heslo. Umělá inteligence už je dnes velmi často naprogramována právě takto. Jak se bránit? To už je složitější. Respektive je třeba nastavit rafinovanější hesla. Sice nám připadá otravné, že při tvorbě hesla od nás chce stránka, aby obsahovalo malé i velké písmeno, číslice nebo speciální znak, ale má to smysl. Je to totiž jeden z nejjednodušších způsobů, jak se chránit. Nejlépe účty ochrání co nejrozmanitější hesla, a to taková, která obsahují několik velkých i malých písmen, několik čísel a speciální znak uprostřed a na konci. A také čím delší, tím lepší.