Češi se při hraní chtějí i vzdělávat

Kdybyste seřadili všechny pěšáky, které Dino vyrobilo za loňský rok, mohli byste s nimi postavit most přes Lipno. Trochu s nadsázkou, ale skutečně by šlo o těžko představitelných 3,2 milionu barevných figurek. Takových, jaké se používají v nejznámější hře, jakou milovník koní Ladislav Mareš v 80. letech vymyslel a vytiskl. Kdo nikdy nehrál hru Dostihy a sázky, jako by snad ani nebyl. Lukava, Melák, Kostrava a Napoli. Mnohým z nás se vybaví nejedna barvitá vzpomínka, třeba na zimní večery u krbu. Povědomá jména historických koňských šampionů, které si ve hře můžete koupit, postavit stáj a začít sázet na dostihy. Není divu, že Dostihy se staly slavnými poté, co se o hře inspirované slavnějšími Monopoly začalo v komunistickém Rudém právu psát jako o kapitalistické hře nerespektující socialistickou morálku. Dino ale už dávno nejsou jen dostihy. Za posledních 30 let k nim přibyly stovky dalších společenských her, ale i zpočátku převažujících puzzle, které se prodávají v pětadvaceti zemích. Od Izraele přes Ugandu po Spojené státy a nově třeba Dánsko. Dnes řídí rodinný podnik Jan Šlemín, zeť důvtipného zakladatele Dino Toys. Výroba her s logem dinosaura probíhá ve středních a severních Čechách a obrat firmy přesáhl pokaždé v posledních třech letech 200 milionů korun. Společnost začínala v roce 1993 s dvanácti lidmi, dnes už má přes 60 zaměstnanců a nabízí přes 600 produktů.

Kolik už se prodalo balení Dostihů a sázek?

Dostihy a sázky byly první hrou a od začátku se jich prodávalo přibližně 20 až 30 tisíc kusů ročně. A za posledních třicet let jsme jich prodali 2,75 milionu kusů. Spolu s nimi tvořili od vzniku značky Dino herní sortiment také Maršál a špion a Fantom staré Prahy. Jednou z prvních her, kterou Dino začalo vyrábět, byla i obdoba hry člověče, nezlob se určená pro nejmenší. Dodnes vychází pod názvem Pojď si hrát s ilustracemi krtečka od Zdeňka Millera a u našich zákazníků stále patří mezi nejoblíbenější.

Za posledních 30 let Dino vydalo dlouhou řadu dalších deskovek. Které z nich jsou nejúspěšnější?

Z her, které jsou prověřené několika generacemi a které považujeme za zlatý fond, bych kromě Dostihů a sázek a Pojď si hrát určitě doplnil ještě člověče, nezlob se a Království her, které obsahuje 365 her, tedy obrazně na každý den v roce jednu. Ve všech případech jde o tradiční, poměrně základní hry, které mají lidé stále rádi. Obstojí i v konkurenci moderních her s propracovanějšími a náročnějšími herními mechanismy. Úspěchy slaví i moderní reedice klasických her, třeba Lovci pokladů. Z moderních deskových her, které pocházejí z našeho vlastního vývoje, se za posledních deset let skvěle ujaly třeba Diamantový les, Poznej vlajky a Gump – Pes, který naučil lidi žít. Obecně jsou velmi oblíbené vědomostní kvízové hry, které vycházejí ze zábavních televizních pořadů, ať už jde o AZ kvíz, Zázraky přírody nebo Máme rádi Česko. Zájem o ně potvrzuje jeden z dlouhodobých trendů, že se český zákazník chce při hraní nejen bavit, ale současně i vzdělávat.

Vy ale nevyrábíte hry jen pro české zákazníky, vozíte je i do zahraničí. Je nějaký rozdíl v tom, co zajímá hráče deskovek, děti, ale i rodiče u nás, a v tom, co je přitažlivé v cizině?

V tomto směru z naší zkušenosti vyplývá, že český zákazník trochu víc sází na jistotu. Rád sáhne po klasice, od které ví, co čekat. To ale neznamená, že u nás nepřibývá hráčů, kteří naopak preferují stále nové, často i náročnější hry. Koneckonců, narůstající obliba vysoce sofistikovaných her s nízkým podílem náhody, obrovskou variabilitou cest, které vedou k vítězství, často bez přímé konfrontace mezi soupeři, je jedním z obecných trendů, které v segmentu deskových her vnímáme. Dalším společným trendem napříč zeměmi a trhy, do nichž míří naše produkty, je zájem o komplexnější hry, které mají určitou přidanou hodnotu. Může to být rozvoj a vzdělávání, ale také zážitek v podobě dobrodružství a tak podobně. Na vzestupu jsou rovněž příběhové hry s různými a bohatě rozvinutými liniemi, kdy se hráči ztotožňují s postavami ve hře. Velký důraz při vývoji her proto klademe na design. Hra musí být atraktivní obsahem, ale i zpracováním. Často a rádi proto spolupracujeme s českými či slovenskými výtvarníky. Pokud jde o děti, snažíme se hry pro jednotlivé věkové skupiny vyvíjet a volit tak, aby byly pro děti zajímavé, pochopitelné a aby je skutečně mohly hrát, tedy aby za ně důležité kroky nemuseli dělat rodiče nebo starší sourozenci. Pro rodiče je pak samozřejmě mimo jiné zásadní, aby hra bavila opakovaně. Aby je například nezaujal jen jeden výrazný prvek, který je brzy omrzí.

Dino letos slaví 30 let od vzniku značky. Posunula se za tu dobu nějak technologie výroby vašich her?

V případě deskových her šlo o proměnu opravdu výraznou. Ruční práci nahradily nejdřív takzvané poloautomaty. V současné době už přibližně 50 % práce při výrobě zastávají plně automatické stroje. Při samotném řízení výroby využíváme softwarové řešení ve všech fázích – od sledování stavu skladových zásob vstupních materiálů až po efektivitu výroby jednotlivých strojů a operátorů, kteří je obsluhují. A pokud jde o tisk, dřív se pro něj musely připravovat filmové podklady, ze kterých se dělaly tiskové desky. Dnes už je vše pouze v datové podobě. Nicméně ani nejlepší automat se neobejde bez lidské pozornosti, která neustále hlídá a kontroluje kvalitu zpracování nebo výseku puzzle a herních plánů. Ani prudký technologický rozvoj však některé činnosti nedovede strojem nahradit. Takovým příkladem jsou obrázkové dřevěné kostky, které se vyrábějí stejným postupem už od roku 1952. U těch jsme zatím nenašli žádnou technologii, která by dokázala perfektně nahradit ruční práci našich zaměstnanců.