Chytrá domácnost

Není to tak dávno, co se zástupy milionářů a technologických vizionářů (často v jedné osobě) při veřejných prezentacích chlubily svými nově vystavenými vilami prošpikovanými hi-tech technologiemi ovládajícími automaticky či řízeně na dálku veškeré dění v domě. Od bezpečnosti přes otvírání dveří a oken, vytápění, klimatizaci, zavlažování, vaření až po audiovizuální zábavu či hygienu.

Specializované firmy si za návrhy a realizaci takových systémů takzvaně „na klíč“ nechávaly zaplatit obrovské peníze. Odtud pramení přetrvávající povědomí, že mít v domě či bytě smart home (chytrou domácnost) stojí pěkný balík. Opak je pravdou. Doba pokročila a na trhu jsou systémy, které si zvládne rozplánovat a realizovat i běžný domácí kutil (případně s využitím služeb či pomocí elektrikáře). A navíc lze při rozsáhlejší realizaci takového systému například při nové výstavbě či rekonstrukci elektrorozvodů ušetřit i desítky tisíc korun.

Chytrá domácnost levnější než hloupá

Jak je to možné? Jednoduše. Dnešní ceny základních komponentů chytré domácnosti jsou srovnatelné s klasickými běžně užívanými elektroinstalačními komponenty. A to nemluvíme o zboží z čínských e-shopů, ale o certifikovaném sortimentu z českého maloobchodu od prověřených výrobců a s dvouletou zárukou. Tak například chytrou LED žárovku pořídíte již od 150 korun (běžně za 250 Kč). Vícefunkční vypínač stojí dvě stovky, tedy stejně jako obyčejný „hloupý“ vypínač na zeď. To samé platí o chytrých zásuvkách (které často navíc dokážou měřit i spotřebu), LED světelných páscích, spínacích relé do rozvodných skříní na DIN lištu. Kolem tří set korun se pohybují ceny pohybových čidel, čidel na dveřní či okenní rámy, zvonkových tlačítek. O dvě stovky víc zaplatíte za chytré termostatické hlavice na topení, teplotní či vlhkostní čidla. Něco přes tisíc korun chtějí prodejci za chytrou stojací lampu nebo kompletní stropní svítidlo. A tak dále a tak podobně.

Ale kde je tedy ta úspora desetitisíců? Je třeba si uvědomit, že při budování nové (nebo kompletní rekonstrukci staré) elektroinstalace v domě zaplatí investor velkou část rozpočtu za kabeláž. Ceny mědi rostou a za potřebné kabely majitel většího bytu, respektive domu zaplatí i vyšší desítky tisíc korun. V případě chytré domácnosti lze ušetřit mnoho desítek metrů vysokonapěťové kabeláže díky tomu, že není potřeba vést kabel od každého vypínače či spínače k osvětlení, které se navíc například při použití takzvaného „schodišťového“ zapojení víc vypínačů na jeden světelný okruh dále znásobuje.

Sežerou nás baterky?

Oproti tomu spínače, vypínače a čidla chytré domácnosti jsou napájeny pouze bateriemi (nejčastěji 3V pomocí knoflíkové baterie nebo dvou mikrotužkových). Žádné drahé měděné dráty k nim tedy nevedou.

„Ale to znamená každý měsíc vyměnit spousty baterek ve vypínačích a čidlech, což je nejen otrava, ale finančně mě to sežere,“ namítne neznalec nebo ten, který má zkušenost pouze se staršími systémy chytré domácnosti pracujícími přes klasickou domácí wi-fi síť. Ty mají totiž jednu zásadní nevýhodu, kterou je velká spotřeba energie. Prvky bez stálého zdroje napájení dokážou vysát baterii i za několik málo týdnů.

Důležité je proto zvolit systém pracující na principu nízkoenergetického způsobu připojení (v současnosti nejlépe protokol ZigBee), kdy baterie v komponentech vydrží při běžném provozu často i rok či dva. (I tak někteří uživatelé volí doplňkové řešení, že si do instalačních krabiček na místa stálého upevnění vypínačů či čidel přivádějí slabou nízkonapěťovou dvojlinkou energii 3 V, což znamená náklady v řádu stokorun, které pak ale ušetří na bateriích.)

ZigBee, nebo něco jiného?

Řada odborných firem vyvíjí a realizuje vlastní systémy smart home. Pokud ale nemůžete (nebo nechcete) utratit statisíce či miliony (a pravděpodobně pak ještě platit stálého správce systému), ale chcete si zprovoznit chytrou domácnost právě teď a za rozumný peníz, sáhněte po systému pracujícím v protokolu ZigBee 3.0 (více viz infobox). Je již vyzkoušený, na internetu má obrovskou komunitu fanoušků a rádců, využívá jej řada renomovaných výrobců, jejichž zařízení by měla být vzájemně kompatibilní (což bohužel v praxi ne vždy zaručeně platí).

Problémy se vzájemnou kompatibilitou by měl definitivně vyřešit nástupce ZigBee: zcela nový protokol Matter, který už klepe na dveře. Hlásí se k němu většina velkých hráčů na trhu smart home, například Apple, Google, Samsung, Amazon, Sonoff, Xiaomi, Huawei, IKEA nebo Philips. Že se nakonec Matter zřejmě prosadí jako dominantní protokol, je vysoce pravděpodobné, zůstává otázka, jak dlouho to bude trvat. Po nadšeném ohlášení je už nějakou dobu ticho po pěšině. Podle posledních (nezaručených) informací by měl ale Matter umět zpětně komunikovat i s platformou ZigBee.