Rodinné firmy očima státu

Magazín Forbes seřadil ve svém nejnovějším žebříčku z dubna tohoto roku dvě stovky rodinných firem. Klíčové ekonomické ukazatele, jako je výše tržeb, zisky před úroky, daněmi, odpisy a amortizací (EBITDA) a počet zaměstnanců, sledoval v průměru tří let. Na první příčce se umístil superholding Amalar rodiny Kellnerových, objevili se ale také relativně noví hráči.

Souhrnné tržby první desítky největších českých rodinných firem v průměru za poslední tři roky přesáhly 336 miliard korun. U všech 200 největších rodinných byznysů šlo potom podle Forbesu o více než 780 miliard korun. Dohromady největší české rodinné firmy ze žebříčku zaměstnávají téměř 200 tisíc lidí.

Letošní žebříček má hned 12 nováčků. Kromě Amalaru rodiny Kellnerových se do první stovky probojovaly Czech Inn Hotels rodiny Svobodových (36. příčka), stavební společnost PSG otce a syna Surovičových (55. příčka) nebo například JLF Group bratrů Falbrových (97. příčka).

I na tom je vidět, jak zásadní rodinné firmy jsou pro ekonomiku. „I mezi největší firmy na světě patří právě ty rodinné. V České republice odhady hovoří o tom, že rodinné firmy mají zhruba poloviční podíl na našem HDP. Tento sektor je navíc celosvětově na vzestupu. V některých zemích, jako je třeba Rakousko, přesahuje jeho podíl na HDP i zaměstnanosti hranici 80 %. Z pohledu na vývoj na trhu lze usoudit, že význam rodinných firem v české ekonomice dál poroste, což je jen dobře,“ uvedl pro Týdeník Echo hlavní ekonom firmy XTB Pavel Peterka. Vedle významného podílu rodinných firem na HDP a zaměstnanosti je podle Peterky nutné upozornit i na jejich klíčovou roli v rozvoji regionů, kde vytvářejí zaměstnanost a další příležitosti.

„Nejde přitom pouze o regiony poblíž ekonomických center země, ale i o regiony vzdálenější. Tam jsou rodinné firmy zásadním zdrojem stability, která pomáhá bránit odlivu především mladých obyvatel, čímž napomáhá i udržení tamní kultury a tamních zvyklostí. U menších a středních rodinných firem je navíc podstatně méně pravděpodobné, že dojde k přesunu výroby a dalších činností do zahraničí. Viděli jsme už v minulosti, že zánik takové firmy má na daný region obrovský negativní dopad,“ připomíná analytik.

Podle Petra Milaty, člena představenstva AMSP ČR a garanta projektu Rodinná firma, jinak také generálního ředitele rodinné firmy Beznoska ve 3. generaci, nevnímá stát rodinné firmy jinak než firmy jiné.

„Vzhledem k tomu, že mezi ,klasickou‘ a rodinnou firmou není z pohledu státu a zakládání takové entity žádný rozdíl, není vznik rodinné firmy jako takové žádným problémem při splnění veškerých zákonných povinností. Následně může taková firma požádat o zápis do Registru rodinných podniků, který naše asociace spravuje, a při splnění podmínek daných usnesením vlády je do tohoto registru zapsána,“ uvedl pro Týdeník Echo Milata.

„Co se týká fungování rodinných firem, tak kromě specifických oblastí, které musí řešit (rodinné a vztahové záležitosti ve vztahu k majetku a podnikání), se jejich fungování z pohledu podnikatelského prostředí také zásadně neliší od firem nerodinných. Pro firmy je zejména důležité mít předvídatelné a stabilní podnikatelské prostředí s jasně definovanou a hlavně dlouhodobou hospodářskou politikou státu, kde, myslím si, stále máme na čem pracovat,“ dodal Milata.

Podle něj je největší výhodou a zároveň nevýhodou v rámci rodinného podnikání právě to, že lidé podnikají se svými nejbližšími, kteří jsou jejich největší oporou – a jsou to lidé, kteří se velmi dobře znají a lze se na ně spolehnout. „Pokud však rodina nefunguje ideálně nebo málo komunikuje, tak se mohou problémy z podnikání propsat i do vztahů rodinných a naopak,“ poukázal Milata. Na tom se shodují i další rodinní podnikatelé, jejichž příběhy pravidelně v příloze Týdeníku Echo přinášíme.

Na otázku, jaké úpravy legislativního systému by si představoval, které by usnadnily rodinné podnikání, má Milata jasno. „Zavedení speciální daňové slevy nebo zvýhodněného režimu pro rodinné podniky zejména v oblasti investic do podniku, nebo snížení daňové zátěže například formou nižší sazby daně z příjmů u firem definovaných jako rodinných,“ uvedl Milata.

„Zde však chápeme, že v časech konsolidace veřejných financí to bude složité prosadit. Samozřejmě by rodinným firmám pomohlo obecné snížení byrokratické zátěže, například snížení povinné dokumentace, zjednodušení povolovacích řízení a snížení počtu hlášení a rozšíření digitalizace státní správy,“ dodal Milata.