Knihy jsou naše orientace v chaosu

Jak podle vás vypadá budoucnost knih v době, kdy čelí konkurenci sociálních sítí, streamovacích platforem a rychlých médií?

Pro určitou skupinu lidí je čtení knih silný zvyk, jakýsi dlouhodobý zdravý návyk, a proto se neobáváme, že by v dohledné budoucnosti mělo dojít k nějaké skokové změně. Čtení knih nabízí smysluplněji strávený čas ve srovnání s bezmyšlenkovitým scrollováním na sociálních sítích. Navíc v dnešním chaotickém světě máme ještě větší potřebu hloubky a orientace – a právě tu knihy poskytují. Evropské statistiky ukazují, že více než polovina populace stále čte knihy, i když s výraznými regionálními rozdíly, a v mladší generaci je podíl čtenářů dokonce vyšší než u starších věkových skupin. To nám dává optimismus, že čtení má budoucnost i vedle digitálních médií.

Četba knih se často zmiňuje jako náročnější disciplína vyžadující soustředění. Myslíte, že si i příští generace udrží vztah k dlouhému čtení?

Myslím, že nikdy v žádné generaci nečetli všichni. Možná jen možnosti trávení volného času nebyly dříve tak pestré a viditelné jako dnes. Důležité je, aby literatura nabízela témata, kterými mladá generace žije a která řeší. Pak se do knih dokáže plně ponořit. Segment literatury pro mladé, tzv. young adult, je navíc jedním z nejzajímavějších a nejrychleji rostoucích na trhu.

Jakou roli v tomto kontextu vidíte pro velké nakladatelské domy, jako je Euromedia?

Euromedia není jen nakladatel, ale také distributor a provozovatel knihkupectví i jednoho z největších knižních e-shopů. O to větší odpovědnost máme v rozvoji a formování čtenářského prostředí. Naší prioritou je čtenáře zaujmout – nabídnout jim inspiraci a co nejpestřejší výběr knih i témat, která s nimi rezonují. Proto je pro nás zásadní také spolupráce s dalšími nakladateli, jejichž tituly distribuujeme. Snažíme se být blízko konkrétním čtenářským skupinám nejen prostřednictvím prodeje knih, ale i spoluprací se školami, čtenářskými setkáními, křty nových titulů či aktivitami s influencery.

Dochází podle vás k „přesunu“ čtenářů z tištěných knih k digitálním formátům, nebo se spíše doplňují?

Jak ukazují průzkumy i naše vlastní statistiky, určitý posun od tištěných knih k e-knihám vnímáme, i když tištěné knihy jsou stále a pravděpodobně i zůstanou ve výrazné většině. Považujeme to za pozitivní trend a jeden ze způsobů, jak rozšiřovat nabídku knižního trhu – čtenář si dnes podle situace volí formát, který mu vyhovuje.

V posledních letech zažívají výrazný nárůst audioknihy. Vnímáte je jako plnohodnotnou alternativu ke čtení?

Osobně nejsem intenzivním uživatelem audioknih, takže si nejsem jistý, zda to dokážu úplně objektivně posoudit, ale nemyslím si, že audioknihy jsou plnohodnotnou náhradou čtení. Vnímám je spíše jako jiný typ kulturní zkušenosti – v něčem zajímavější a intenzivnější, pro mnoho lidí také praktičtější způsob, jak se dostat k obsahu. Audioknihy dnes představují na knižním trhu velmi dynamicky rostoucí segment a přivádějí ke knihám nové uživatele, kteří by si ke tradičnímu čtení cestu nenašli. V tom vidím jejich velkou hodnotu i příležitost pro celý trh. Pokud jde o produkci, za ty roky, co existuje audioknižní značka Témbr, jsme si vytvořili širokou síť špičkových externích spolupracovníků – studií, režisérů i interpretů.

Novým způsobem „vyprávění příběhů“ jsou i podcasty...

Ano, je to jeden z trendů, díky kterému v poslední době vznikají úspěšné knihy. Poslechovost podcastu potvrzuje relevanci tématu i autorů a zároveň vytváří přímé propojení na budoucí čtenáře. Kniha do této konstelace přináší to, co je jejím podstatným přínosem – větší prostor pro hloubku a reflexi. Velmi dobrým příkladem z naší produkce je nedávný bestseller Svět levného dopaminu od tvůrců podcastu Brain We Are.

Jak velkou váhu má při rozhodování o vydání knihy umělecká kvalita oproti komerčnímu potenciálu?

Nedíváme se jen na okamžitá nebo očekávaná prodejní čísla, ale i na dlouhodobou udržitelnost. Ta stojí na široké a rozmanité nabídce, kde vedle sebe mají místo jak komerčně úspěšné knihy, tak tituly s vyšší uměleckou hodnotou. Úspěšné bestsellery pomáhají financovat náročnější literaturu, kterou ocení užší okruh čtenářů. Pokud bychom se soustředili jen na jednu z těchto složek, ztratili bychom buď relevanci mezi čtenáři, nebo ekonomickou stabilitu.

Takže nehrozí, že bude čtenář dostávat jen osvědčené bestsellery?

Aby knižní trh fungoval z obchodního hlediska, jsou samozřejmě potřeba i „osvědčené bestsellery“. Na druhé straně ale rozhodujícím znakem kvality knihkupectví je šíře a rozmanitost nabídky. Pokud by knihkupectví nabízelo pouze bestsellery, brzy by pro významné segmenty čtenářů ztratilo relevanci. Aby se knižní odvětví dlouhodobě udrželo, musí fungovat určité byznysové principy – především předpoklad, že nabídka knih bude pro čtenáře-zákazníky zajímavá. Přínos literatury pro kulturu a společnost ale nemusí být s byznysem v rozporu. Myslím, že je reálné skloubit obchodní principy a zároveň přispívat k pozitivnímu formování kultury a společnosti.

Vidíte konkrétní literární směry či žánry, které v současné době považujete za progresivní nebo podstatné pro budoucí vývoj literatury?

Z pohledu knižního trhu vidíme několik jasných trendů. Výrazně roste literatura pro mladé (young adult), která je silně propojená se sociálními sítěmi a dokáže přitahovat nové čtenáře. Stále větší zájem je také o non-fiction, ať už jde o populárně-naučné tituly, osobní rozvoj, nebo společenská témata. Zároveň sledujeme rostoucí poptávku po domácích autorech, kteří dokážou čtenářům nabídnout blízký jazyk i zkušenost.

Jak se podle vás mění role spisovatele v 21. století – má být spíše vypravěčem, vizionářem, nebo i aktivistou?

K tomu, co jste vyjmenoval, bych přidal ještě roli interpreta. Spisovatel dnes nejen vypráví příběhy, ale zároveň interpretuje realitu a pomáhá čtenářům hledat souvislosti v době, kdy jsme zahlceni informacemi. Jeho úlohou je artikulovat témata, která se nás dotýkají, a nabídnout k nim hlubší pohled, než jaký běžně dostáváme z médií či sociálních sítí.

Jaké typy autorů dnes Euromedia aktivně vyhledává – jde spíše o nové talenty, etablované tvůrce, nebo mezinárodní jména s jistotou prodejů?

Vydáváme více než 600 titulů ročně, a naše portfolio je proto vždy mixem různých žánrů i autorů. Pro dlouhodobou udržitelnost musíme stavět na rozmanitosti – vedle mezinárodně ověřených jmen a etablovaných autorů je pro nás důležité vyhledávat i nové talenty s předpokladem, že někteří z nich se mohou stát budoucími autory bestsellerů.

Jakým způsobem podporujete debutanty a začínající autory, kteří nemusí mít okamžitý tržní úspěch?

Součástí našeho nakladatelského portfolia je značka Listen, kde dáváme prostor také začínajícím autorkám a autorům a poskytujeme jim pečlivou redakční podporu. Další aktivitou, kterou dlouhodobě rozvíjíme, je Literární cena Knižního klubu (LCKK). Ta umožňuje profesionální vydání nepublikovaných rukopisů, garantuje marketingovou podporu i finanční odměnu, a dává tak debutantům reálnou šanci vstoupit do literárního světa. Tímto způsobem otevíráme prostor pro nové hlasy, které mohou obohatit literární scénu a oslovit nové čtenáře. Naše značka Pikola zase dlouhodobě pracuje s mladými ilustrátory a autory dětských knih.

Jaký by měl být podle vás ideální autor nakladatelství Euromedia?

Myslím, že nejdůležitější kvalitou autora je, aby dokázal svými knihami čtenáře zaujmout a vytvořit si s nimi silné pouto. Stejně podstatné je, aby si dlouhodobě udržel inspiraci a energii – to musí přijít od něj samotného, nikdo jiný to za něj neudělá. Všechno ostatní je už jen řemeslo, tak trochu „business as usual“.

František Mala

Generální ředitel Euromedia Group od roku 2021. Před nástupem do světa knižního byznysu strávil dvacet let v telekomunikacích, kde působil na různých pozicích – od finančních auditů přes marketing až po zákaznickou péči a prodej. Začínal jako finanční auditor v PwC, pracoval pro český T-Mobile i rumunský Telekom.