Cizí barvy na slavných obrazech

Před jedenácti lety vstoupil na začátku léta do muzea sběratelky umění Dominique de Menil v texaském Houstonu mladý muž v obleku. Mexický Američan, narozený v jižním Texasu v údolí řeky Rio Grande a v horkém červnu roku 2012 student univerzity v Houstonu. Jmenoval se Uriel Landeros a takto ho na mobilní telefon stihl natočit jeden z kustodů muzea: Landeros přistupuje k obrazu Pabla Picassa z roku 1929 Žena v červeném křesle. V jedné ruce má papírovou šablonu, ve druhé sprej s černou barvou. Picassův obraz nekryje žádné ochranné sklo. Landeros na něj přikládá šablonu a vzápětí se na obraze objevuje silueta býka a nápis „Conquista“.

Proč to udělal, se lidé dovědí o dva roky později, až Landeros vyjde z vězení na svobodu a poskytne k svému činu první rozhovory a vysvětlení. Po svém sprejerském zásahu totiž ihned uprchl do Mexika, kde se šest měsíců skrýval a vyhýbal americkým úřadům. Byl ale zadržen a odsouzen k dvouletému vězení, ze kterého byl podmínečně propuštěn. Pomohlo mu, že se obraz podařilo od černé barvy očistit a zrestaurovat.

Co vzkazoval býk 

„Rok 2012 byl pro Ameriku i pro svět velmi chaotický a dlouho jsem přemýšlel, jak před lidi předstoupit s obrazem moci a symboliky. A napadl mě obraz býka a nápis Conquista. Býk, to bylo symbolické spojení s tehdejší akcí Occupy Wall Street, kde býk je na Wall Street ikonickým symbolem burzy. A conquistadoři byli španělští a portugalští osadníci, kteří před staletími vedli násilné výpravy do Latinské Ameriky. Plánování celé akce mi zabralo asi dva měsíce. Kreslil jsem plány, počítal stráže, vytvářel únikové strategie. Bylo to, jako když hacker krade utajované informace. Od začátku jsem počítal s tím, že ve skutečnosti nechci Picassův obraz zničit. To kdybych měl v úmyslu, tak ho poliji kyselinou nebo rozřežu nožem. O malování něco vím, a tak jsem věděl, že obraz půjde snadno restaurovat. Chtěl jsem vyburcovat lidi proti rodícímu se novému světovému řádu,“ svěřil se Landeros v jednom z prvních rozhovorů na svobodě.

Jak ukázaly další roky, na jeho vzkaz se zapomnělo a celý čin je zatím v dějinách umění zapsán jako vandalismus, po kterém následovalo vězení.

Myslete na veterány

Jinému zásahu do Picassova obrazu je kromě vandalství přiznávána i jistá míra společenského apelu, který společnost skutečně vyburcoval. Tony Shafrazi je dnes znám především jako první prodejce děl Keitha Haringa a Jeana-Michela Basquiata, ale v roce 1974 se o něm začalo mluvit v uměleckém světě z jiného důvodu. Toho roku vstoupil do Muzea moderního umění v New Yorku, kde byla dlouhodobě instalována Picassova Guernica, a na modernistické dílo nasprejoval nápis „Kill Lies All“, tedy „Zabijte všechny lži“. Protože Guernicu kryla silná vrstva laku, která fungovala jako neviditelný štít, nebyla zásahem natrvalo poškozena. Nasprejovaným heslem Shafrazi protestoval proti propuštění Williama Calleyho, poručíka, který byl odsouzen za podíl na masakru v My Lai během války ve Vietnamu. Calley byl původně odsouzen k doživotnímu vězení, poté k domácímu vězení a nakonec dostal omezenou milost od Richarda Nixona.

Shafrazi byl odsouzen na šest měsíců podmíněně a Muzeum moderního umění chtělo celý incident uchovat v tajnosti, aby nepodporovalo budoucí vandalské činy. Avšak kvůli veřejné povaze činu a přítomnosti návštěvníků coby přímých svědků se to nepodařilo.

Názory na akci Shafraziho se dodnes liší a převažuje odsudek vandalského činu, současně ale tehdejší rozruch přispěl k tomu, že Amerika změnila svůj přístup ke svým vojákům nasazovaným do války a například 29. březen zavedla jako Národní den válečných veteránů z Vietnamu.

Láska za 1 euro

O hranici mezi vandalstvím a přijatelným zásahem do něčího uměleckého díla se vedou spory dodnes a v dějinách umění jsou zapsány desítky příkladů, kdy někdo přetvořil nebo také znetvořil cizí práci. Na Monu Lisu bylo vedeno několik útoků, ušetřen nezůstal ani Rembrandt, Goya nebo Malevič. Odsudky převažují, a to buď za poškození díla, nebo za snahu zviditelnit se parazitováním na slávě úspěšnějšího umělce. Občas se ale podaří zásah, který svou laskavostí pobaví a najde pochopení i u soudců.

Rindy Samová se v roce 2007 vydala do muzea Collection Lambert ve francouzském Avignonu. Mezi vystavenými obrazy bylo i dílo Phaedrus od amerického malíře Cy Parkera, který se stal známým svým stylem připomínajícím graffiti. Phaedrus je obraz z roku 1977, na kterém je na převážně bílém plátně červená šmouha připomínající krev. Hodnota obrazu byla v té době odhadována na dva miliony eur. Rindy Samová si natřela rty červenou rtěnkou Bourjois, přistoupila k plátnu a políbila ho. Soudci pak svůj čin vysvětlila tím, že to byl akt lásky, nad kterým v tom okamžiku nepřemýšlela a věřila, že autor její čin pochopí. Porozumění měl i soudce, který jí přikázal zaplatit umělci symbolický poplatek ve výši pouhého jednoho eura.