Chyť se, když to dokážeš

Na světových trzích dnes neplatí téměř žádné jistoty. To, co ještě před pár lety působilo stabilně, se rozpadá pod tlakem geopolitických změn a nové ekonomické reality. Čína usiluje o větší soběstačnost a posiluje vliv ve strategických sektorech, Rusko se uzavřelo a naplno přetvořilo své hospodářství do válečného režimu, zatímco Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa znovu otevřely dávno zapomenutá témata cel, protekcionismu a selektivní ochrany vlastního trhu.

Výsledkem je svět, který se přestal chovat předvídatelně. Změna se stává normou. A schopnost správně se rozhodovat, kam směřovat kapitál, se stává zásadní dovedností nové doby.

Zatímco drobní investoři hledají pevné body, finanční trhy testují jejich trpělivost i odvahu. Hlavní akciové burzovní indexy kolísají, výnosy se mění z týdne na týden a trhy reagují s různou intenzitou na každou novou politickou nebo technologickou zprávu. Hledat nyní jistotu je jako chytat mlhu. Zdánlivě máte něco v rukou, ale než se zorientujete, realita se posune a mnoho věcí je jinak.

Mluví tak třeba David Manych, partner pro investice a private equity ve skupině Natland. Podle něj současný trh nabízí stejně tolik příležitostí jako rizik. Jen je třeba správně číst jejich kontext. „Aktuální nejistý vývoj se dá označit jako příležitost spojená s rizikem,“ říká. „Riziko je dnes hlavně geografické – nestabilita spojená s konflikty a bezpečnostními hrozbami nutí investory přemýšlet, jak chránit své peníze nebo jak stabilizovat segment, do kterého vstupují.“

Základem je podle Manycha diverzifikace. Rozložení rizika mezi různé obory, trhy i časové horizonty. „Diverzifikovat, diverzifikovat a diverzifikovat,“ shrnuje. Investoři by se měli držet faktů a zaměřovat se na firmy se silnou bilancí, transparentním hospodařením a zdravým cash flow. Přehřáté sektory, podle Manycha především automotive, petrochemii či letectví, prý čeká korekce. Naopak potenciál vidí v obranném průmyslu, logistice, retailu a zdravotnictví.

Připomíná i psychologickou stránku investování: největší chybou je podléhat emocím. „Když investoři mění svá očekávání a ztrácí trpělivost, přichází o nejcennější devízu – o čas.“

„Trhy jsou dnes brutálně upřímné a odměňují ty, kdo přestali hledat jistotu ve starých modelech a dokážou číst signály pod povrchem,“ říká pak Kamil Levinský, managing director investičního fondu Jet Ventures. Smysl investovat prý dnes má do oborů, které reálně řeší strukturální problémy: healthtech, energetická transformace, průmysl 4.0 či blockchain. Naopak přehřáté je všechno, co „má v prezentaci AI a v byznysplánu prázdno“. Není sám, kdo říká, že umělá inteligence je aktuálně ve společnosti trendy. Ale to je tak všechno, což by oduševnělému investorovi stačit nemělo.

Levinský také říká, že nalezení správné cesty je aktuálně také o čtení doby. O schopnosti vidět pod povrch módních trendů a vyhledávat reálnou hodnotu tam, kde se technologie protínají se společenskou potřebou. „Klíčem k úspěchu je především klid a odvaha stát mimo dav,“ dodává.

Schopnost správně se finančně rozhodovat tak už dávno není jen o sledování výnosů. Jde i o celkový způsob myšlení. Zatímco jedni v době změn vidí chaos, jiní v ní rozpoznávají prostor pro inovaci. Ti první pravděpodobně budou sčítat ztráty. Ti druzí mohou vydělat. Anebo také ne. I to je příznakem dnešní turbulentní doby. Finanční rozhodování se tak stává nejen ekonomickou dovedností, ale i součástí životní filozofie. Vyžaduje disciplínu, odolnost a zdravý skepticismus. Umění rozpoznat, co je skutečná příležitost, a co jen pozlátko doby. Investoři by také měli věřit svému instinktu. Protože ve chvíli, kdy o nějaké příležitosti například píší média, už zpravidla je ten správný okamžik pryč.

Experti také říkají, že na pozadí technologických převratů, geopolitických napětí a rychlých tržních cyklů se vytrácí starý pojem jistoty. Místo něj se čím dál více do popředí dostává schopnost reagovat: adaptovat se, přehodnocovat priority a neustále se učit. To, co bylo včera strategií, může být zítra chybou. To je ale jen konstatování, protože jak říká respektovaný americký profesor ekonomie Markus K. Brunnermeier, krizím se v dnešním světě už prostě nedá vyhnout. „Pak přichází na řadu odolnost. Schopnost znovu se postavit po otřesu nebo zvládnout náročný přechod hladkým způsobem,“ učí studenty na Princetonské univerzitě.

O tom, že adaptace a odolnost jsou dnes klíčem k dlouhodobé prosperitě, mluví v rozhovoru na následujících stranách i Petr Dvořák, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Zásadní podle něj není hledat v dnešním fluidním prostředí stabilitu. To je prý uvažování, které stejně nepovede ke kýženému cíli. Důležité je umět se zorientovat, rychle vyhodnocovat, správně interpretovat. „Spíše než hledat stabilitu bych doporučoval naučit se žít v podmínkách nestability, tedy zvyšovat schopnost reagovat na měnící se podmínky, stále se vzdělávat,“ říká. A to prý platí už v podstatě pro všechny, nejen pro investory.