Ankteta

1. V Česku se postupně rozvíjejí komunitní energetické iniciativy. Jakou roli podle vás mohou hrát v budoucí strategii udržitelné energetiky?

2. Legislativní, technologické a ekonomické podmínky vytvářejí rámec pro vznik a fungování komunitních energetických projektů. Které faktory považujete za klíčové pro jejich dlouhodobou životaschopnost a udržitelný rozvoj?

1. Komunitní energetika má potenciál stát se jedním z klíčových pilířů udržitelné energetiky v Česku. Umožňuje intenzivnější využívání obnovitelných zdrojů a flexibilní lokální spotřebu, přičemž decentralizace výroby a spotřeby posiluje soběstačnost a energetickou odolnost obcí, občanů i firem. Přináší také sociální a ekonomické přínosy – nižší ceny energií, podporu lokální ekonomiky a možnost sdílet elektřinu domácnostem postiženým energetickou chudobou. Komunitní energetika se může realizovat dvěma hlavními způsoby. První představuje sdílení elektřiny v menším měřítku formou aktivního zákazníka, které využívají nejen společenství, ale také podnikatelé, obce či rodinné domy. Tento model je již dnes úspěšný a staví na efektivnějším využívání typicky střešních fotovoltaik. Druhá podoba zahrnuje energetické komunity působící lokálně, které se soustředí nejen na využití přetoků elektřiny, ale hlavně na podporu výstavby lokálních obnovitelných zdrojů s vysokou mírou participace občanů. Součástí této strategie je i ekonomická motivace – úspora na silové složce elektřiny, možnost menších skupin do 11 odběrných míst, využití aktivního zákazníka pro firmy s průmyslovými areály či více pobočkami a inovativní investiční modely jako kolektivní schémata nebo crowdfunding pro nové fotovoltaické a větrné elektrárny, akumulaci či dobíjecí stanice. Energetické komunity tak mohou sloužit jako katalyzátor pro větší podporu obnovitelných zdrojů a současně přinášet sociální a ekonomické benefity.

2. Jedním z klíčových faktorů pro rozvoj komunitní energetiky je distribuční tarif zohledňující vzdálenost sdílení. Pokud si lidé elektřinu sdílejí jen v rámci jedné obce na nízkém napětí, měli by za distribuci platit méně, protože nevyužívají vyšší přenosové hladiny. Důležitou roli hraje také dotační podpora. Program KOMUNERG ministerstva životního prostředí by měl posílit investice komunit do systémů řízení výroby i spotřeby elektřiny, akumulace a nových fotovoltaických či větrných elektráren. Rozvoj komunitních projektů podporuje i decentralizace a lokalizace výroby a spotřeby – například prostřednictvím výhodnější distribuční sazby. Současná pravidla sdílení elektřiny, která omezují metody i počet výroben na odběrné místo, jsou pro ekonomiku projektů limitující a čeká se jejich modernizace. Kromě legislativních úprav je klíčové i rozšíření technologické základny – větrná energie, akumulace, dobíjecí stanice a účast ve flexibilitních schématech. Energetická společenství tak mohou být zajímavými partnery pro agregátory a zároveň sloužit k lepší integraci obnovitelných zdrojů.

1. Možnost sdílet elektřinu vyrobenou v místních komunitách je důležitým nástrojem posílení energetické soběstačnosti a bezpečnosti sousedských skupin nebo širších komunit v rámci obcí, venkovských mikroregionů nebo městských čtvrtí. Komunitní energetika motivuje ke společným investicím do místních obnovitelných zdrojů. Zároveň je efektivním nástrojem motivace zákazníků, aby upravili čas své spotřeby do souladu s časem výroby v jejich komunitním zdroji (flexibilita), což pomáhá stabilizaci sítě. Komunitní energetika je součástí kroků, které přispívají k nahrazení fosilních paliv a poskytují příležitost pro digitalizaci a decentralizaci energetiky. Pokud o to zákazníci stojí, mohou se díky sdílení energie stát aktivními hráči a část své spotřeby si zajistit prostřednictvím vlastní komunity. Přínosy zahrnují snížení zranitelnosti komunit, možnost budovat udržitelné energetické hospodářství obcí a podporu lokálních českých firem působících v oblasti obnovitelných zdrojů a akumulace energie. Rizika spočívají zejména v administrativních překážkách, které zpomalují rozvoj místních zdrojů a udržují závislost na centralizovaných dodávkách. Ekonomicky může komunita ušetřit na silové elektřině, ale regulovaným poplatkům za síť se nevyhne, pokud elektřina fyzicky teče přes distribuční síť.

2. V tuto chvíli jsou klíčové především administrativní a ekonomické bariéry, které brzdí praktický rozvoj komunitního sdílení elektřiny. Jde zejména o komplikované a pro sdílení elektřiny nevýhodné nastavení alokačního klíče – v jeho důsledku desítky procent vyrobené elektřiny končí nerozdělené a bez ekonomického užitku pro členy skupiny. Zároveň omezení účasti ve více skupinách sdílení a nemožnost kombinovat odběr z různých zdrojů elektřiny, například z blízké fotovoltaiky a vzdálenější větrné elektrárny, činí komunitní energetiku ekonomicky málo zajímavou z pohledu celoročního provozu.

1. Komunitní energetika není jen doplněk, ale může se stát v některých ohledech klíčovým pilířem udržitelné energetiky v ČR, například z pohledu posílení energetické soběstačnosti, podpory obnovitelných zdrojů, decentralizace, lokální ekonomiky a inovací. Její rozvoj však vyžaduje vhodné legislativní, finanční a administrativní podmínky – například jednodušší sdílení energie a podporu investic.

2. Klíčové faktory pro úspěch komunitní energetiky jsou stabilní a vstřícný legislativní rámec, dostupné moderní technologie a digitalizace. Dále je to ekonomická udržitelnost, jednoduchý přístup k financování a vzdělaná, motivovaná a spolupracující komunita.

1. Komunitní energetické iniciativy mají v budoucí strategii udržitelné energetiky nepochybně významnou roli. Jednak proto, že díky nim budou vznikat nové zdroje, ale také proto, že budou přispívat k energetické osvětě a edukaci. Tento druhý efekt může být skutečně velmi přínosný pro hladký průběh energetické transformace Česka, protože důležitou součástí její strategie musí být určitě i informační kampaň. Hlavním přínosem je zapojení komunity do projektu – emocionální, organizační či finanční –, což může významně podpořit jeho akceleraci.

2. Klíčová je stabilita či alespoň předvídatelnost právního rámce. Dále také maximální vstřícnost a transparentnost státní správy a dalších orgánů či organizací, které se budou na vzniku a provozu komunit podílet.

1. Komunitní energetika se v Česku bude postupně rozšiřovat a nemusí jít jen o projekty tradičních dodavatelů elektřiny. Vznikat mohou i nové subjekty, které energii přímo nedodávají, ale zprostředkovávají její sdílení. Takové iniciativy mohou posunout vpřed digitalizaci i data-driven rozhodování v energetice, podobně jako fintechy proměnily bankovní sektor, mohou energetické start-upy přinést nové příležitosti. Přínosem komunitní energetiky je také efektivnější využití přebytků z fotovoltaiky, které by jinak odcházely do sítě bez užitku, a možnost podpořit lokální ekonomiku či cílenou pomoc zranitelným domácnostem. Zákazníci by si ale vždy měli pečlivě prověřit, s kým spolupracují, jaké jsou podmínky zapojení a jaká je skutečná úspora či výnos po započtení všech poplatků.

2. Dlouhodobě udržitelné projekty musí být pro zákazníky jednoduché a přehledné, s minimální administrativou. Sdílení elektřiny musí zároveň probíhat co nejefektivněji. Klíčová je proto kvalitní kombinace výrobců a odběratelů v jedné skupině. Nezbytná je i technologická připravenost v podobě chytrých elektroměrů, průběhového měření a robustní datové infrastruktury. Stejně důležitá je finanční atraktivita, jelikož projekty musejí přinášet reálné úspory nebo výnosy, aby si získaly důvěru zákazníků a dlouhodobě obstály na trhu.

1. Komunitní energetické iniciativy umožňují maximální využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie (zejména solární a větrné zdroje), neboť počítají s přímým zapojením zákazníků do výroby a sdílení energií. Tím přispívají k decentralizaci české energetiky, posilují ekonomické postavení domácností, společností a obcí a zároveň napomáhají plnění klimatických cílů. Zmínit lze přímo snížení závislosti na fosilních palivech, tak i například získání prostředků pro investování do dalších udržitelných aktivit.

2. Za základní předpoklad považujeme jasný a stabilní legislativní rámec, který vymezí podmínky pro vznik komunitních iniciativ a nebude klást přehnané požadavky, administrativní zátěž nebo omezená pravidla pro zapojení. Zároveň by měla být nastavena transparentní pravidla pro sdílení energií. Důležitým faktorem je také dostupnost moderních technologií, které umožní efektivní výrobu, distribuci a případnou akumulaci vyrobené energie. Pro dlouhodobou životaschopnost je z našeho pohledu zásadní i ekonomická udržitelnost – dostupné zdroje financování (např. dotační programy) a návratnost investic. Podstatnou roli hraje i informovanost a motivace občanů podílet se na projektech komunitní energetiky.