Plyn jako cesta k čisté mobilitě

Debata o budoucnosti čisté mobility v Evropě se většinou soustředí na elektromobily. Realita je ale pestřejší. Ne všechny cesty k čisté dopravě totiž vedou přes baterie – některé zůstávají otevřené i pro plyn. Biometan a další plynové technologie tak mohou nadále hrát roli zejména tam, kde infrastruktura pro elektromobily není plně rozvinutá. Využití plynu navíc umožňuje zachovat stávající vozový park bez nutnosti masivních investic do nových vozidel a zařízení.

V Česku stále jezdí zhruba 30 tisíc aut na stlačený zemní plyn (CNG), z nichž tři čtvrtiny tvoří osobní vozy. To znamená, že i když prodeje nových CNG automobilů klesají, infrastruktura je pro současné uživatele nezbytná. Vozidla navíc zůstávají v provozu dlouho – v českém prostředí průměrně přes deset let. „Tuhle skupinu stále ještě potřebujeme infrastrukturně obsloužit,“ připomněl v pořadu Trendy v udržitelnosti Jan Kolečko, manažer čisté mobility ve firmě innogy. To ukazuje, že i přes trend elektromobility není možné současné technologie jednoduše opustit.

Plyn je silně zastoupen i v hromadné dopravě. Autobusy na CNG jsou levnější než elektrobusy a provozovatelé je pořizují také díky dotační podpoře. Úspora emisí oproti naftě či benzinu je znatelná, a pokud se místo zemního plynu použije biometan, emise klesají ještě výrazněji. Rozdíl je i v pořizovací ceně. Klasický autobus vyjde na sedm milionů korun, elektrobus na zhruba dvojnásobek. Vodíkový vůz může stát i více než patnáct milionů. Ekonomická dostupnost plynových autobusů tak umožňuje rychlejší obnovu vozového parku a zároveň snížení emisí.

Šanci má plyn i v nákladní dopravě, která stojí před složitou volbou. Elektromobily narážejí na omezený dojezd a vysokou hmotnost baterií, vodíková technologie je zatím drahá a málo rozšířená. Podle Kolečka zde může mít své místo CNG v městské rozvážkové dopravě i LNG pro dálkové trasy. Pokud se tyto formy nahradí biometanem, odpadá spotřeba ropných produktů a snižuje se uhlíková stopa. Plyn tak může fungovat jako přechodná technologie, která usnadní plynulý přechod na čistší formy dopravy.

Biometan je pro české prostředí atraktivní právě proto, že jej lze využít okamžitě. Palivo je chemicky téměř shodné se zemním plynem, a tak nevyžaduje žádné úpravy vozidel ani infrastruktury. V tuzemsku dnes funguje deset biometanových stanic, do roku 2030 by jich podle Kolečka mohlo být kolem stovky. „Biometan můžeme okamžitě začít vtláčet, okamžitě jím začít plnit vozidla, která jezdí na CNG,“ zdůraznil Kolečko.

Současně se ale rychle vyvíjí i elektromobilita. Prognózy mluví o více než 200 tisících bateriových vozidel na českých silnicích v roce 2030. Zatím to bude jen zlomek vozového parku, ale technologie postupně zlevňují a parametry se zlepšují. Uživatelé se proto mohou rozhodovat i podle dostupnosti nabíjecí infrastruktury, celkových nákladů a vlastních dopravních potřeb.

Budoucnost dopravy proto nebude černobílá. Elektromobily pravděpodobně převezmou dominantní roli u osobních aut, plyn však může zůstat rozumnou volbou pro autobusy, část nákladní dopravy i jako přechodná technologie tam, kde jiné alternativy zatím nedávají ekonomický smysl. Plynové technologie tak představují flexibilní a praktický doplněk k elektrifikaci, který pomáhá snižovat emise a zároveň zachovat stabilitu současné dopravní infrastruktury.