Anketa

1) Jak podle vašeho úsudku umělá inteligence ovlivní nebo už ovlivňuje trh s uměním?

2) Který umělec vás z oblasti, kterou sledujete, za poslední rok nejvíc zaujal? A čím?

Vladimír Lekeš

Adolf Loos Apartment and Gallery

1. Umělá inteligence (AI) v současnosti vytváří nejen umělecká díla, ale i divadelní hry či hudbu, proto se domnívám, že v budoucnu mohou vzniknout nové formy umění na bázi například digitálních obrazů nebo interaktivních instalací. AI může také pomoci v oblasti uměleckého vzdělávání a výuky. Lektoři mohou přizpůsobit výukové programy tak, aby lépe rozvíjely umělecké dovednosti studentů. Mohou se také změnit pracovní postupy grafiků a umělců, ale nemyslím si, že by kvůli AI všichni umělci přišli o svou pozici na trhu.

Důležité bude najít rovnováhu mezi uměleckou tvorbou a technologií. Zásadní otázkou je v tomto případě samozřejmě autorství. Bude dílo připisováno umělci, který dílo a jeho parametry zadal do počítače, nebo samotným autorům algoritmů, nebo přímo AI?

Umělá inteligence jistě bude ve světě kreativity velkou revolucí a možná právě díky přehlcení tímto obsahem si pak budeme mnohem víc vážit poctivé řemeslné práce nebo uměleckého procesu, který vznikl jen v lidské hlavě.

2. Nejvíc mě v loňském roce potěšil velký posun v tvorbě Jana Gemrota. Jan studoval v ateliéru klasické malby u profesora Zdeňka Berana, díky čemuž je zřetelně vidět jeho absolutně technicky bravurně zvládnutá malba, velká znalost práce s barvou a dokonalá kresba. Jan ve své tvorbě zkoumá základní otázky, jako jsou láska, smrt, samota, krajní duševní stavy apod. Výsledkem jeho děl je symbióza mnoha malířských přístupů, které nelze jednoznačně zařadit do konkrétního směru, a i proto je jeho tvorba zcela unikátní.

Adam Hnojil

Pro arte

1. Jsme teprve na počátku, ale dokážu si představit, že AI může u umění akcentovat jiné funkce než my. V budoucnosti tuším cosi jako „umění na míru“. Díky schopnosti syntetizovat množství informací bude AI advisorem umělci i sběrateli. Bude určitě schopna predikovat trendy a poradit umělci v jeho úspěšné kariéře. Může být i jeho manažerem. Ve spojení s vědou zase „přečíst“ a „vyhodnotit“ třeba potenciál a reálný zájem kupce.

2. Neustále se objevuje někdo zajímavý. Byl bych schopen vyjmenovat padesát autorů z České republiky a pět set ze zahraničí, ale... tak třeba Miroslava Večeřová, která teď působí ve Velké Británii, a přestože není žádný „noname“, zaznamenala ve své tvorbě významný posun.

Podobně stále uniká pozornosti neméně skvělá Alessandra Svatek, která má v současné době výstavu v Jihlavě. Nejde sice o objevy v pravém slova smyslu, ale za připomenutí jejich originální tvorba určitě stojí.

Štěpán Bartoš

Art Space NOV

1. Umělá inteligence je fenomén, který, jak se zdá, postupně nahradí druh homo sapiens jako rozhodující hegemon na planetě. Lze tedy očekávat, že postupně nebude mít pouze roli tvůrců umění, ale také sběratelů a galeristů, kunsthistoriků a kurátorů umění, posléze diváků, případně cenzorů atd. Leda by došlo k zázraku, tento trend by se zastavil a sofistikované technologie by vytvářely pouze dekorativní výtvarné artefakty, které lze zakoupit v různých řetězcích s bytovým vybavením a obchodech se suvenýry. Což podle mého názoru bohužel není jisté, pokušení rozvíjet AI je příliš veliké a mezinárodní konsenzus v této věci (tak jako v čemkoli) asi není možný.

2. Budu jmenovat Barboru Myslikovjanovou, která se letos představila v naší galerii nejen jako již etablovaná výtvarná umělkyně, ale též jako autorka básnické sbírky Skřípot slz, kterou si sama ilustrovala. A právě poezie, nyní prvně publikovaná, se zdá integrální součástí jejího tvůrčího sdělení.

Anna Pulkertová

J&T Banka Art & Gallery Magnus Art

1. Sběratelé a investoři si s pomocí AI mohou lépe vyhledávat a porovnávat výsledky prodejů u svých oblíbených umělců. Galeriím a aukčním síním AI pomáhá k lepšímu cílení nabídek a predikování trendů na trhu. V blízké době bude také vznikat čím dál víc projektů, které budou s pomocí AI doporučovat milovníkům umění relevantní umělce a umělkyně na základě jejich předchozího zájmu, vkusu a preferencí. Umělá inteligence také může dopomoci k lepší transparentnosti trhu s uměním a ochraně kupců. Už před několika lety vznikla například aplikace OneProve, která je pomocí umělé inteligence s neuvěřitelně vysokou pravděpodobností schopná rozpoznat, zda jde o dílo pravé, či o padělek.

2. Jakub Choma je čerstvý absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové a jeho dílo začíná rezonovat nejen u nás, ale i na zahraničních veletrzích, letos v září například na Vienna Contemporary. Využívá ke své tvorbě tzv. trashovou estetiku a mnoho materiálů, které mají přímý odkaz na současný svět zabalený do sítí digitálního prostředí.

Lucie Rosická pomocí ručně prošívaného plátna či dalších textilních materiálů zobrazuje polonahé postavy, jejichž obličej se však často schovává za displejem telefonu. Ve své tvorbě také odhaluje různé intimní momenty, lidské záhyby či výplně výstřihů našeho oblečení. I když je ještě studentkou na Akademii výtvarných umění, má už za sebou stáž v New Yorku či letos v létě rezidenci v italském Turíně, kde ji na podzim čeká sólová výstava.

Mladá umělkyně Anna Ruth se na první pohled věnuje zejména médiu malby, při bližším prozkoumání však člověk zjistí, že je i hudebnicí a její hudba funguje jako jakýsi soundtrack k jejím uměleckým dílům. Nebojí se ale ani vytváření celých site specific instalací a prostředí, která její plátna plná odkazů na mytologii, přírodu či kolektivní nevědomí zasazují do souvislostí.

Zmínit musím i mladého umělce Stanislava Zábrodského. Ve své tvorbě kromě odkazů na literární či filmové zdroje zkoumá i různé materiály a technologické procesy. Nebojí se vlastnoručně si vyřezávat rámy na míru či vytvářet keramické dlaždice jako nositele sdělení.

Barbora Půlpánová

EduArt Experience

1. Vstup AI do umění může podnítit kreativitu u širší veřejnosti, lze ji tedy vnímat jako určitý demokratizační prvek. Neznamená to však, že každý je umělec. V jeho definici je zásadní, že do procesu tvorby vkládá vlastní unikátní myšlenky a emoce, které počítač nedokáže vygenerovat, a posouvá tak přemýšlení o zavedeném statu quo někam dál, nad rámec pouhého využití technologie. Z mého pohledu funguje umělá inteligence jako nástroj, podobně jako když malíř využívá barvy a štětce, aby vytvořil nové zajímavé formy umění.

2. Líbí se mi vývoj v tvorbě Adama Kašpara, který se tento rok zařadil mezi umělce, na jejichž díla se musíte zapsat do pořadníku. Dřív zkoumal hluboký les, zkameněliny či krystaly, nyní se stal předmětem jeho zájmu vesmír. Právě celý proces zkoumání a zaznamenávání těchto poznatků na papír ve formě skic a kreseb až po olejomalbu a velkoformátová plátna je pro Adama Kašpara symptomatický.

Hynek Martinec se v tomto roce rozhodl vytvořit edici tisků limitovanou jen na jednotky kusů, ve kterých dává divákovi nahlédnout do říše snů. Hynek Martinec je znám především v zahraničí, od 20. září bude vystavovat v londýnské OHSH Projects.

Za zmínku stojí také Martin Matoušek, jehož nová díla budou od 19. září vystavena v Curator Contemporary. Dále mě baví tvorba Kateřiny Ondruškové, která je nově pod křídly galerie Artefin, i objekty inspirované počítačovými hrami Jakuba Chomy, které jsme mohli vidět ve stánku Filipa Polanského na veletrhu ve Vídni.

Matyáš Kodl

Galerie Kodl

1. Obrazy generované umělou inteligencí se mohou do budoucna určitě stát novou uměleckou kategorií a může aukčním domům rozšířit nabídku. V takovém případě by za umělce mohli být považováni programátoři, kteří vytvoří daný algoritmus. Zároveň ale v této oblasti spatřuji nebezpečí zneužití této technologie pro tvorbu falzifikátů děl známých malířů. Každopádně jde o novou vzrušující technologii, jen bude záležet na tom, jak se uchopí a použije.

V určitém smyslu se nabízí paralela s fotografií, která byla ve svých začátcích kritizována, že vzniká díky stroji, tedy fotoaparátu. Nicméně bez lidské kreativity a invence by umělecká fotografie nevznikla. Stejně tak by nevzniklo dílo vytvořené umělou inteligencí, protože právě ten algoritmus minimálně prozatím vždy tvoří člověk.

2. V poslední době mě velice zaujal turecko-americký umělec Refik Anadol. Jeho hlavní doménou je digitální umění založené na umělé inteligenci a interpretaci velkých datových souborů. Díla tohoto umělce mají nejčastěji podobu hypnotizujících videí, které doslova vtáhnou diváka do světa měnících se barev a tvarů. Ne náhodou má Refik Anadol nyní výstavu v Museum of Moder Art v New Yorku, kde jeho velkoformátové projekce slaví velký úspěch.

Valérie Horváth
J&T Banka Art

1. Od umělé inteligence mám v souvislosti s trhem s uměním vysoká očekávání primárně v oblastech, jako jsou rozpoznávání falzifikátů, ověřování pravosti a provenience uměleckých děl nebo třeba usnadnění tvorby databáze uměleckých sbírek či analýzy jejich zhodnocování. Umělá inteligence má vliv i na umělce samé, kteří díky ní získávají nové médium. Ostatně právě v době, kdy píšu tyto řádky, stojí před pražským Rudolfinem instalace amerického umělce tureckého původu Refika Anadola, založená právě na umělé inteligenci.

2. V souvislosti s uběhlým rokem nelze nezmínit Kláru Hosnedlovou, kterou nově začala zastupovat ikonická londýnská galerie White Cube. Její jméno se teď na webu galerie vyjímá mezi takovými kolegy, jako jsou Damien Hirst, Georg Baselitz, Bruce Nauman nebo Raqib Shaw. První rok bude pro českou výtvarnici jistě náročný, ale osobně mám v její ojedinělý talent neochvějnou důvěru.

Koho jsem si ale v letošním roce opakovaně všímala, byl Jakub Choma. Když jsem před pár měsíci stála před monumentální instalací jeho diplomové práce v nové budově pražské VŠUP, uvědomila jsem si, jak „hotovým“ umělcem tento čerstvý diplomant vlastně je. Má svébytný styl, mluví současným jazykem a dotýká se aktuálních problémů. Moc mu fandím.