Co stojí za vidění ve Varech?

Někdo jezdí do Karlových Varů kvůli nekonečným večírkům. Někdo zase uzavírat dealy s byznysmeny a politiky. Jiní loví herecké hvězdy, fotky a podpisy slavných. Stále se ale najdou i tací, kteří jezdí do západočeského městečka kvůli filmům. A proto vám přinášíme program s několika tipy na snímky, které byste si neměli nechat ujít.

Hlavní soutěž:

Až se z řeky stane moře (Španělsko, 2025, režie: Pere Vilà Barceló)

Po dlouhých 13 letech se do hlavní soutěže vrací katalánský režisér Pere Vilà Barceló s nekompromisním ponorem do duše dívky, která byla sexuálně zneužita. Hrdinkou jeho šestého snímku je Gaia, mladá studentka archeologie, jejíž vztah k sobě samé a okolí fatálně poznamenala traumatizující událost. Gaia zprvu nenachází slova k pojmenování situace, natož odvahu o ní promluvit, posléze ale – podobně jako při archeologickém výzkumu – začne odkrývat fragmenty minulosti, aby svůj život poskládala dohromady. Tvůrce se soustředí především na vyrovnání se s traumatem, které nelze zrychlit.

Divia (Ukrajina, Polsko, Nizozemsko, 2025, režie: Dmytro Hreshko)

Pamatujete si ještě na Kachovskou přehradu? Nebo na národní park Svaté Hory na severu Doněcka? Hodně se o tom psalo, ale rychle se zapomíná: „Otrávená půda. Přehrada byla zničena úmyslně. Rusové drancují ukrajinskou přírodu!“ Ruská agrese na Ukrajině si vybírá daň. Nejenže umírají tisícovky vojáků a civilistů, ale v ohrožení je i flóra a fauna. Na to se často zapomíná, přestože může zaniknout celý jeden ekosystém. Hned několik měst bylo srovnáno se zemí, podobně to mají i vzácné přírodní úkazy. To ukazuje dokumentární snímek Divia.

Průzračný život (Portugalsko, Francie, 2025, režie: João Rosas)

Slunné portugalské pobřeží, sladké portské a první lásky? To je esence příznačně nazvaného dramatu Průzračný život. Nicolau právě oslavil své 24. narozeniny a zároveň narazil na krutou realitu. Stále bydlí u rodičů, myslí na svoji bývalou přítelkyni a pomalu se loučí se svým snem – stát se muzikantem. Přestože nemá energii pohnout se kupředu, osud mu do cesty připraví několik příležitostí, jak život vzít do svých rukou. Rohmerovsky laděný, lisabonským sluncem prozářený příběh o lehkosti i naivitě mládí.

Sbormistr (Česko, Slovensko, 2025, režie: Ondřej Provazník)

Ondřej Provazník se prosadil pozoruhodným debutem Staříci (2019), který natočil společně s Martinem Duškem. U svého druhého filmu se opět inspiroval reálnými událostmi – a to nechvalně známou kauzou kolem dívčího sboru Bambini di Praga z 90. let. „Nadaná třináctiletá adeptka zpěvu Karolína dostává šanci stát se členkou světově proslulého dívčího sboru, postavit se po bok starší sestry a dalších konkurentek. Vše nasvědčuje tomu, že její neobyčejný talent zaujal obávaného a obdivovaného sbormistra,“ lákají dramaturgové. Těšit se můžete na naivní střet nevinnosti s abusivní autoritou. Bez senzacechtivosti, ale s pokorou a citlivou režií.

Raději zešílet v divočině (Česko, Slovensko, 2025, režie: Miro Remo)

Šumava, poustevníci a divočina. Je vám to povědomé? Možná jste slyšeli o stejnojmenné knize Aleše Palána a Jana Šibíka Raději zešílet v divočině. Miro Remo se totiž vydal za bratry Klišíkovými, kteří v knize o šumavských samotářích vystupují, a natočil o nich celovečerní dokument. Volně rozvíjí motivy knihy a ukazuje život dvou mužů, kteří jsou svým způsobem divoši i pábitelé vzpouzející se všem zažitým konvencím. Žijí mimo civilizaci v obležení divokých zvířat, krutých zim a někdy i přízraků. Bydlí v maringotkách, postavili si chýši v lesích nebo žijí na horských samotách. Jejich názory se nepodobají ničemu, co znáte…

Jimmy Jaguár (Maďarsko, 2025, režie: Bence Fliegauf)

S temným mysteriózním thrillerem přijíždí do Varů maďarský vizionář Bence Fliegauf. Tvůrce, jehož sugestivní filmové vize byly oceněny na festivalu v Benátkách i v Locarnu. Jimmy Jaguár se odehrává v nehostinné krajině maďarských nížin, kde panuje zlověstné ticho, ozvuky z temné minulosti i volání démonů. „Jimmy Jaguár, nebo prostě jen Jagu… Tak se sám představil. Démon přeskakující z člověka na člověka, aby ho proměnil v nástroj pomsty. Ale komu se posedlí mstí? Co mají jejich zdánlivě náhodné oběti společného? Jsou jimi tajuplní lidé bez identity, které drží naživu jen prostý fakt, že zabít je bylo nezákonné,“ uvádí dramaturgové festivalu.

Od základu (USA, 2025, režie: Max Walker-Silverman)

Tři roky po lyrické romanci Love Song nás Max Walker-Silverman zve s autentickou dobrosrdečností k návratu do rodného Colorada. Seznamuje nás se zamlklým Dustym (Josh O’Connor), jehož ranč právě lehl popelem. Kde vzít sílu na nový začátek? Ukrývá se snad odpověď v komunitě lidí postižených stejnými ničivými požáry? Kdo ví, možná se nabízí šance pokusit se navázat silnější vztah s dcerkou, bydlící s matkou nedaleko. Dá se říct, že se jedná o esenci amerického Středozápadu? Snad. Uvidíme v Thermalu.

Proxima:

Budoucí budoucnost (Brazílie 2025, režie: David Pretto)

Brazilský režisér Davi Pretto představuje svůj čtvrtý celovečerní snímek. Tentokrát se vydává do žánru sci-fi, ale rozhodně nečekejte žádný pokus o Star Wars. Připravte se na duchovní, filozofický příběh o pokročilé umělé inteligenci, která jde ruku v ruce s rozvojem neurologických potíží. „Trpí jimi čtyřicetiletý hrdina jménem K, jenž ztratil paměť a nevzpomíná si, odkud pochází. Cesta zlomeného muže za poznáním toho, kam skutečně patří, je absurdní až tragická a vede nás blíže nespecifikovaným městem,“ uvádí synopse. Nízkorozpočtová dystopie kritizuje třídní nerovnost současné Brazílie a pokládá si palčivé, environmentální otázky: „Je to i naše budoucnost?“

Na druhé straně léta (Česko, Chorvatsko, 2025, režie: Vojtěch Strakatý)

Kdo by nechtěl zavzpomínat na bezstarostné mládí, že? To by na první pohled mohl nabídnout snímek Na druhé straně léta od Vojtěcha Strakatého: „Uprostřed rybníka leží ostrov – tichý, opuštěný, bez zjevných příslibů výjimečnosti. Bětka, její starší sestra Marie a kamarádka Alma tu tráví letní prázdniny, které se vlečou pomalu, jako líná voda. Když ostrov náhodou navštíví, začne se proměňovat nejen krajina přírodní, ale i ta emoční…“ V divákovi to evokuje bezstarostné letní prázdniny u babičky. Tehdy bylo nejdůležitější stihnout oběd ve dvanáct a nezbývalo nic jiného než vyrazit na koupaliště. Sladké nicnedělání. Mám ale pocit, že tento film nabídne něco jiného. Tvrdý střet s realitou. Dospění a zodpovědnost.

Vzešli skrze Margo (Řecko 2025, režie: Alexandros Voulgaris)

Nová „divná řecká vlna“ na obzoru? Možná. Řecký režisér a hudebník Alexandros Voulgaris, který tvoří pod pseudonymem The Boy, přichází s neobyčejně intimní, přesto výrazově výbušnou studií umělce na prahu středního věku. Všechny obavy, úzkosti i naděje se vtělují do postavy Margo, hudební skladatelky, dříve slavné, dnes dobrovolně izolované ve svém bytě. Oslava konaná u příležitosti jejích čtyřicátých narozenin a emoce tam zrozené nečekaně pomohou vykročit Margo do nové životní etapy. Něžný horor, experimentální melodrama, studie vlastní intimity. Pokoušet se o definici žánru je zbytečné.

Zvláštní uvedení:

Druhý život (Francie 2025, režie: Laurent Slama)

Letní olympiáda v Paříži před rokem vyvolala mimořádné pobouření. Kritiku přitahoval především zahajovací obřad kvůli tomu, že obsahoval řadu progresivistických hesel a symbolů LGBT. Součástí byly i rozsáhlé bezpečnostní manévry. Hrozily sabotáže a bombové útoky na vlaky a letadla. Ulice francouzské metropole byly plné policistů i vojáků. Ale víte, o čem se nemluvilo? O lidech, kteří se starali o ubytování pro návštěvníky olympiády. To by měl napravit dokument Druhý život.

Duchoň (Slovensko, Česko 2025, režie: Peter Bebjak)

Vypadá to, že se tady někdo pokusil o variaci na československou Bohemian Rhapsody (2018). Peter Bebjak se už před lety stal zárukou kvalitní podívané. V roce 2017 uhranul Karlovy Vary drsnou gangsterkou ze slovensko-ukrajinských hranic Čára. Sice nezískal Křišťálový glóbus, ale odnesl si Cenu za režii. Tento rok se vydává na festival se strhujícím hudebním portrétem Duchoň, který vypráví story autora Čardáš dvoch srdc, V slovenských dolinách či Mám ťa rád, jenž zemřel před 40 lety. Filmová verze Duchoňova dramatického osudu se opírá o divadelní hru Jiřího Havelky a Roberta Mankoveckého Zem pamätá a uchovává si její unáhlených soudů prosté, zároveň i mírně ironické ohlédnutí za dobou normalizační.

Karavan (Česko, Slovensko, Itálie 2025, režie: Zuzana Kirchnerová)

Za pozornost určitě stojí i hraný debut dokumentaristky Zuzany Kirchnerové Karavan. Ten vypráví o putování matky Ester a jejího mentálně nemocného syna Davida slunnou Itálií. Ester se impulzivně rozhodne nastartovat starý karavan, který se pro ni a syna měl stát vyděleným prázdninovým domovem, a promění jej v nástroj svobody. Cesta se stane pro dvojici léčivou. Ester v sobě, byť možná jen na okamžik, objeví znovu člověka, který má právo lásku nejen dávat, ale i dostávat. Nutno dodat, že intimní road movie si odbyla premiéru v Cannes. Český celovečerní film se na francouzské Riviéře objevil po více než 30 letech.

Letní škola 2001 (Česko, Slovensko 2025, režie: Dužan Duong)

Dlouho očekávaný první český celovečerní vietfilm je tady! Dužan Duong přichází s autentickým pohledem do komunity, která je organickou součástí novodobé české historie. „Třetí tisíciletí sotva začalo a sedmnáctiletý Kien se zářivě červeným účesem se po deseti letech ve Vietnamu vrací k rodině do tržnice v Chebu. Namísto vřelého přivítání ho čeká odcizený otec, ustaraná matka a mladší bratr, který mu nic nedaruje,“ lákají tvůrci.

Projekt český film (Česko 2025, režie: Marek Novák a Mikuláš Novotný)

Bonbonek pro české filmaře a cinefily. Producentské duo Novák a Novotný během loňského festivalu natočili v hotelu Thermal třicet odpovědí filmařů, kteří žijí nebo působí v Česku. Otázka zněla: „Co je českého na českém filmu?“ Odpovědi letos prozradí opět ve Varech.

Smrt krásných srnců (Československo, 1986, režie: Karel Kachyňa)

Cenu prezidenta letos převezme střihač Jiří Brožek. V rámci toho uvede i poetickou komedii Smrt krásných srnců, kde se potkal s Karlem Kachyňou. Ota Pavel nenapodobitelným způsobem popsal život své židovské rodiny před válkou i během ní. Stejně tak nenapodobitelně to natočil Kachyňa s Vladimírem Smutným, který nedávno odešel do filmařského nebe. I proto je dobré si tento výjimečný filmový klenot připomenout. Okupace, rybaření a Berounka. Pozoruhodně fungující kombinace.

Přelet nad kukaččím hnízdem (USA, 1975, režie: Miloš Forman)

Mám k tomuto pětioscarovému drahokamu vůbec něco psát? Snad jen že přijede i Michael Douglas a Paul Zaentz, kteří společně s rodinou Miloše Formana film uvedou ve Velkém sále. Film byl restaurován Archivem Akademie filmového umění. Více slov není třeba.

Ecce homo Homolka (Československo, 1969, režie: Jaroslav Papoušek)

Když už jsme u té digitalizace, tak tu máme i zástupce československé kinematografie. Tím je kultovní komedie Ecce homo Homolka od Jaroslava Papouška, který se podílel jako výtvarník i scenárista na některých filmech Miloše Formana a Ivana Passera. Film, kterému herecky vévodí Josef Šebánek a Helena Růžičková, není třeba představovat. Na digitalizaci se jako již tradičně finančně podíleli manželé Milada a Eduard Kučerovi. Ti společně s festivalem představili už téměř tři desítky restaurovaných českých klasik. To je opravdu šlechetné. Děkujeme!

Mít a nemít (USA, 1950, režie: Michael Curtiz)

Festival připomene hereckou legendu Johna Garfielda filmem noir Mít a nemít, jenž se odehrává na kalifornském pobřeží. Michael Curtiz natočil drsnou kriminálku podle stejnojmenného románu Ernesta Hemingwaye z roku 1937. Sám autor řekl, že se jedná o jednu z jeho nejlepších adaptací. Herec zde ztělesňuje lodního kapitána Harryho Morgana, který jako typický noirový protagonista bojuje s nepřízní osudu. Aby se vymanil z finanční tísně a zabezpečil svoji ženu a dvě dcery, zaplete se do pašování čínských imigrantů do země…

Kingdom Come: Deliverance II Cinematic Cut (Česko, 2025, režie: Daniel Vávra a Petr Pekař, Warhorse Studios)

Na své se mohou těšit i fanoušci videoher. David Vávra a Petr Pekař přichází s celovečerním sestřihem světově populární videohry Kingdom Come: Deliverance II. Karlovarský festival se tak vydává do Království českého v roce 1403. Zemi postihl chaos: „Zatímco nájezdníci rozsévají strach a teror po království zmítaném bezvládím, Jindřich ze Skalice usiluje o pomstu za své zavražděné rodiče. Jako člen spojenců právoplatného krále je vyslán, aby doprovázel pana Jana Ptáčka na diplomatické misi. Po brutálním přepadení se však Jindřich a Jan ocitnou ve sledu nebezpečných dobrodružství, která podrobí jejich osobnost i přátelství vrcholné zkoušce.“