Udržitelnost a podmínky pro podnikání

Společenský i legislativní tlak na udržitelnost ve firmách se v posledních letech výrazně zvyšuje. Jako vodítko pro investory v souvislosti s udržitelností byznysu má například sloužit tzv. ESG reportování. Experti se shodují, že firmy, které budou udržitelnosti věnovat patřičnou pozornost, časem ovládnou trh.

Pod zkratkou ESG se skrývají anglické spojení „environmental, social and corporate governance“ (podnikové řízení, které bere na vědomí sociální aspekty a je šetrné k životnímu prostředí). Jednou z hlavních příčin rostoucího významu témat ESG jsou výzvy, kterým v současné době celý svět čelí zejména v environmentální oblasti.

„Klimatická změna a s ní spojená degradace životního prostředí prostě přijdou. Pokud se zachová současný status quo a systém financování, budou dopady dramatické,“ uvedl Martin Špolc z generálního ředitelství pro finanční služby Evropské komise na konferenci, kterou pořádaly Asociace udržitelného podnikání (AUP) a platforma CSRD.cz.

Čím dál víc firem si podle expertů začíná tuto realitu uvědomovat a v současné době díky tomu již existuje velmi silná poptávka po zelených investicích a zelených produktech, které mají firmám na cestě k udržitelnosti pomoci. Velká část z nich však k otázce ESG a s ní svázané evropské směrnici CSRD (Směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků), stanovující podnikům povinnost nefinančního reportingu, stále přistupuje spíš laxně.

Realitou je ale také to, že na společnosti je kvůli podpoře zelených a udržitelných investic vyvíjen značný tlak, který je poté často vede k tomu, aby své úsilí nadhodnocovaly. Známé firmy ze všech odvětví se snaží plnit své klimatické cíle a dokazovat, jak malý má jejich činnost podíl na zvyšování uhlíkové stopy.

O transpozici zmíněné evropské směrnice CSRD do českého právního řádu se stará ministerstvo financí, které ji rozdělilo na dvě samostatné fáze. První proběhla v rámci tzv. konsolidačního balíčku. Jeho součástí byla novela zákona o účetnictví, ​novela zákona o auditorech a ​novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

Druhá fáze transpozice probíhá prostřednictvím nového zákona o účetnictví a týká se všech ostatních účetních jednotek, tedy ostatních velkých, malých a středních kótovaných účetních jednotek a podniků ze třetích zemí. Tyto společnosti budou reportovat nejdřív v roce 2026. ,,Podniková udržitelnost je komplexní průřezové téma, na které státní správa České republiky zatím bohužel není připravena. Celá řada stávajících iniciativ ve veřejném sektoru se však tento stav snaží napravit. Co nejdřív musíme z úvodní osvětové fáze překročit do té koncepční a strategické,“ uvedl na konferenci Ota Melcher z ministerstva financí.

Zelená transformace s rozvahou

V Česku se v první vlně povinné reportování týká největších korporací, to znamená zhruba dvacítky společností. Mezi nimi figurují ČEZ, Kofola či O2, jejíž akcie se už na rozdíl od prvních dvou jmenovaných neobchodují na burze. Tyto společnosti tedy budou mít povinnost vykazovat ESG standardy ve výročních zprávách už za rok 2025, většina firem pak až v roce 2026. Například ČEZ v první polovině ledna informoval, že si vzal úvěr tři miliardy korun navázaný právě na rating ESG. Jde o druhý takový úvěr společnosti, první ve výši 7,5 miliardy korun uzavřela loni.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky (SPČR) Radek Špicar na zmíněné debatě mluvil o tom, že k zelené transformaci evropského hospodářství je nutné přistupovat s rozvahou. Zejména blízkovýchodní ropné velmoci totiž v evropském honu za udržitelností vidí velkou příležitost, jak rozšířit svůj vliv na celosvětových trzích. „Dekarbonizace je důležitá, ale nedělejme to tak, abychom přicházeli o investice ve prospěch Kataru nebo Saúdské Arábie,“ míní Špicar.

Ukazuje se však, že i v konzervativnějších segmentech tuzemského trhu se zejména firmám, které jdou ESG naproti, daří získat konkurenční výhodu. „Z ESG mohou vznikat skvělé hodnoty. Bude ale hodně záležet na firmách a na finančním sektoru. Stále víc platí, že kdo se stará, ten vyhrává,“ uvedl viceprezident SPČR Bohdan Wojnar.

S obtížemi se naopak podle expertů potýkají zejména menší regionální firmy, které si s ESG často nevědí rady. Jejich situaci dlouhodobě sleduje Edita Šilhánová, spoluzakladatelka AUP, která svou firmu COM.SE Consulting založila společně s Marií Zemanovou právě v reakci na téma ESG. „Ne všude je situace skvělá, řada firem v ESG tápe, ale já osobně zůstávám optimistická. Nejlepším ESG lídrem byl koneckonců sedlák, co se v souladu s přírodou staral o svůj grunt,“ uvedla na debatě pořádané AUP a CSRD.

Evropská unie se v rámci zmíněné takzvané zelené transformace řídí návrhy Fit for 55, jejichž hlavním cílem je dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 a umožnit spravedlivou transformaci evropského průmyslu. Tyto návrhy mají firmy motivovat ke změnám, nicméně součástí jsou také opatření netržní. Některá opatření přicházející z Bruselu čelí ostré kritice nejen v Česku, ale i v dalších zemích sedmadvacítky. Velmi tvrdý postoj zaujala Česká republika například proti zákazu spalovacích motorů, změnit se podařilo normu Euro 7, která ovlivňuje emisní limity výfukových plynů v případě aut a dodávek.

Jak na zvýšený tlak na udržitelnost reagují samotné firmy na českém trhu, ukazuje anketa na dalších stranách.