Stavebnictví se stává udržitelným

Udržitelnost jednotlivých objektů už lze považovat za běžnou praxi, ale pokud jde o urbanistické celky, není to u nás tak běžné, říká v rozhovoru pro Týdeník Echo Julie Železná, vedoucí týmu Udržitelná výstavba v Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT.

Dokázala byste ve stručnosti popsat, čím se váš tým zabývá?

V týmu Udržitelná výstavba na ČVUT UCEEB se zabýváme holistickým přístupem k navrhování, realizaci a provozování budov a urbanistických celků tak, aby splňovaly široké spektrum funkčních, ekonomických, environmentálních, sociálních a kulturních požadavků. Řešíme problematiku udržitelné výstavby v celém životním cyklu budov.

Věnujeme se komplexnímu posuzování udržitelnosti projektů pomocí národního nástroje pro certifikaci kvality budov SBToolCZ, který zároveň vyvíjíme. Soustřeďujeme se na konzultační činnost při zelených veřejných zakázkách (Green Public Procurement), v rámci společenské odpovědnosti firem (Corporate Social Responsibility) – poradenství v oblasti snižování dopadů stavebnictví na životní prostředí a při implementaci principů ESG. Spolupracujeme s municipalitami na strategiích rozvoje území a provádíme investory novostaveb a rekonstrukcí šetrných budov procesem tvorby zadání projektu.

Řešíme posuzování environmentálních dopadů (včetně uhlíkové stopy) stavebních výrobků, konstrukcí i budov pomocí metody Life Cycle Assessment a souvisejícím oběhovým hospodářstvím, cirkulární ekonomikou a recyklací ve stavebnictví. Také se snažíme o rozvoj v oblasti digitalizace – vyvíjíme nástroje pro komplexní hodnocení kvality budov a posuzování životního cyklu stavebních prvků a budov.

Jaké jsou vaše největší výzkumné úspěchy?

Výzkumných projektů máme opravdu mnoho a u mnoha z nich spolupracujeme s dalšími výzkumnými týmy z ČVUT UCEEB, a proto třeba nejde jen o naše úspěchy. Nicméně mezi nejúspěšnější jistě patří například SBToolCZ, tedy vývoj národního nástroje pro certifikaci kvality budov pro vyjádření úrovně kvality budov, a to v souladu s principy udržitelné výstavby. Proces certifikace byl oficiálně představen a uveden do provozu v červnu 2010 na Fakultě stavební ČVUT v Praze.

Dalším úspěšným projektem je třeba Envilop, což je návrh řešení lehkého obvodového pláště panelového typu na bázi dřeva, náhrada boletických panelů a jeho využití při revitalizaci školy Českobrodská v Praze 9.

Chci zmínit i náš aktuální výzkumný projekt INDICATE, na němž spolupracujeme CZGBC a Šancí pro budovy, v němž zpracováváme mimo jiné 50 případových studií uhlíkové stopy skutečných budov v ČR.

Mají vaše závěry nějaký konkrétní přesah i do praxe?

Přesah do praxe je pro nás zásadní. Bez něj by naše výstupy neměly smysl. Na většině projektů spolupracujeme s cílovými skupinami ze stavebního sektoru, ať už jde o výrobce stavebních materiálů, stavební firmy, developery, projektanty a architekty, vývojáře softwaru, stavební spořitelny a banky, nebo konzultační společnosti či neziskové organizace věnující se udržitelné výstavbě. Jednáme ale i s municipalitami a zástupci ministerstev. Výstupy jsou všemožné. Jde o strategické dokumenty, výpočty pro certifikaci budov či environmentální prohlášení o produktu (EPD), výpočty uhlíkové stopy projektů a jejich optimalizace…, ale také o větší projekty, jejichž výstupem je třeba celá budova s novým konstrukčním systémem, nový proces výroby a další.

Viděl jsem, že nabízíte služby pro investory. Může za vámi přijít i člověk z ulice s prosbou o poradenství?

Může, ale moc se nám to nestává. Většinou jde o firmy, a ne o jednotlivce. Probíhá to standardně tak, že nás potenciální partner osloví, sjednáme si schůzku a probereme jeho potřeby, vize a cíle. Pak ho nasměrujeme buď směrem ke smluvnímu výzkumu, dalo by se říct ke klasické zakázce, ve které většinou děláme něco, v čem máme dlouhodobější praxi, nebo s ním připravíme výzkumný projekt – v případě, že jde o něco inovativního. Nutno říci, že v dnešní době uspět s projektovou žádostí na výzkumný projekt v ČR je velice těžké, finanční alokace na výzkumné granty nejsou velké a práce na přípravě projektů je velice časově náročná. Často se proto nyní účastníme spíš mezinárodních výzev.

Jakou roli hraje ve stavebnictví recyklace materiálů?

Recyklace materiálů hraje roli čím dál větší a trend je určitě výrazně vzrůstající. Důvodem je jak potřeba snižování emisí z těžby primárních surovin, tak nutnost úspory právě těchto primárních surovin vzhledem k jejich postupnému vyčerpávání a nemožnosti je obnovit v horizontu lidského života. V posledních letech vznikly a pravidelně se aktualizují webové stránky Recyklujme stavby, on-line průvodce světem recyklace budov a katalog výrobků s obsahem druhotných surovin.

Je nějaký konkrétní developerský projekt, který byste v Česku (nebo třeba i v Evropě) dala z pohledu udržitelnosti za vzor?

V posledních letech se zvyšuje povědomí o důležitosti udržitelnosti a environmentálních aspektů ve výstavbě. Vznikla řada hodnoticích nástrojů a momentálně tento trend proniká i do České republiky. Udržitelnost jednotlivých objektů už lze považovat za běžně prováděnou praxi, ale pokud jde o urbanistické celky, není to u nás tak běžné. Už jsem zmínila projekt revitalizace střední školy Českobrodská, která získala zlatý certifikát SBToolCZ. To je krásná ukázka udržitelného projektu. Budova ČVUT UCEEB v Buštěhradě, která byla vystavěna na brownfieldu bývalé Poldovky Kladno, je také pěkný příklad. A klasickým příkladem je budova Campus ČSOB v Praze, která dosáhla na certifikaci LEED Platinum.

V rámci ČR zatím existuje pouze jeden areál, který získal certifikaci pro udržitelné čtvrti BREEAM Communities. Je to Urbanity Campus Tachov a v celosvětovém měřítku je jedinou oblastí s převažující výrobní funkcí, která získala toto ocenění. Dalším průkopníkem udržitelných čtvrtí je projekt Nová Zbrojovka v Brně, kde vzniká multifunkční čtvrť v bývalém průmyslovém areálu. Tento projekt má zatím dokončenou certifikaci ve fázi návrhu. Projekt Letňany-Kbely má rovněž potenciál stát se významným milníkem ve výstavbě v Čechách. I zde se uvažuje o využití certifikačního nástroje, ale jeho realizace zatím není v takové fázi, aby se dal komentovat podrobněji. A pokud bychom se podívali na příklady mimo ČR, tak velmi inspirativním příkladem udržitelné čtvrti je ekologicky orientovaný urbanistický projekt Vauban v německém Freiburgu.

Jaká je budoucnost udržitelné výstavby obecně? Řekněme do poloviny tohoto století?

Aktuálně je velký tlak na environmentální dopady stavebního odvětví. Důvod je jednoduchý: potřeba zachovat svět aspoň takový, jaký ho známe nyní – pro nás v Evropě to je komfort, kvalita bydlení, kvalita přírody… Zanedlouho bude platná nová směrnice o energetické náročnosti budov a ta bude vyžadovat výpočet uhlíkové stopy budov. Nejprve velkých, následně všech. Na to v ČR nejsme vůbec připraveni. Nemáme ani dostatečné informace o uhlíkových stopách stavebních výrobků (tedy, některé máme, ale celkově málo) a nemáme ani nástroj, který by uhlíkovou stopu počítal. To by aktuálně měla být priorita.