Pojištění a hypotéky v dědickém řízení

Peníze v penzijním připojištění či pojistné plnění z životního pojištění při úmrtí jeho účastníka nevyplatí finanční instituce do několika málo dnů. I proto je praktické ošetřit si společný účet u banky tak, aby k němu měli jeho uživatelé rovné přístupy. Nikoli takové, kdy jeden je výhradním majitelem a druhý jen osobou s dispozičním právem. „To představuje obrovské riziko v případě nečekaných životních situací, jako je například úmrtí jednoho z partnerů, kdy se mohou společné peníze pro disponenta dočasně zcela zablokovat,“ potvrzuje generální ředitel Partners Banky Marek Ditz. Po úmrtí majitele takového účtu banka účet sice nezruší, ale zablokuje k němu přístup až do doby vypořádání dědického řízení. Banky proto, jak upozorňuje Ditz, nabízejí i skutečné společné účty, to znamená s rovnocennými právy k nim. „V případě úmrtí jednoho z páru se účet druhému nezablokuje, ten k němu má nadále přístup, takže nemůže dojít k obávanému zmrazení. Má se pouze za to, že polovina prostředků patřila zesnulému spolumajiteli,“ vysvětluje šéf banky.

Co se děje s úsporami na penzi

Do dědického řízení nespadá úložka z tohoto spoření v případě, že si zesnulý ve smlouvě s penzijní společností jmenovitě určil osobu nebo i osoby, které mají naspořené peníze po jeho smrti dostat. Usnesení o dědictví od notáře v takovém případě určené osoby dokládat nemusejí. „Pokud si ve smlouvě neustanovíte určenou osobu, jdou vaše peníze do dědického řízení,“ upozorňuje na druhou z variant za Asociaci penzijních společností ČR její mluvčí Jan Sedláček. U starého penzijního připojištění, které od roku 2013 nahradilo doplňkové penzijní spoření, je postup v některých případech docela odlišný. Rovněž i u těchto smluv platí, že při určení osoby ve smlouvě dostane naspořenou úložku nebo její zbývající část ustanovená osoba. „Pokud v průběhu výplaty renty zemře i tato osoba, záleží na tom, v jakých letech jste penzijko uzavírali,“ vysvětluje mluvčí. U většiny penzijních plánů podle něho ale platí, že v tomto případě jdou nevyčerpané prostředky do dědického řízení.

Obdobně jako u penzijního spoření funguje výplata plnění z životní pojistky. Pokud si ve smlouvě o životním pojištění určil zesnulý obmyšlenou osobu, tedy toho, kdo v případě jeho úmrtí získá pojistné plnění, pak se rovněž nečeká na vypořádání dědického řízení. Pojišťovně se nahlásí úmrtí buď osobně, nebo elektronicky vyplněním formuláře. K němu je obvykle třeba přiložit vyplněný dokument od praktického lékaře, který spravoval zdravotnickou dokumentaci zemřelého, a také kopii úmrtního listu. Na jeho vydání mají matriky 30 dnů od doby přijetí listu o prohlídce zemřelého, který jim zasílá lékař, obvykle však vydají úmrtní list podstatně dřív. Jde totiž o důležitý dokument, který pozůstalí předkládají při vyřizování většiny administrativy.

Poněkud jinak se po úmrtí vypořádávají investiční produkty vedené na jméno zesnulé osoby. V praxi jde o investice například do podílových fondů, akcií a jiných cenných papírů. Všechna tato aktiva automaticky přecházejí do dědického řízení a po jeho ukončení se investice převádějí na dědice. A záleží pouze na něm, zda si zůstatky na účtech vybere, třeba i jen částečně, nebo bude v obchodování pokračovat.

Pokud byl zemřelý svázaný hypotečním úvěrem, pak je třeba, aby pozůstalí zajistili pokračování jejích měsíčních splátek. A to už v době, kdy ještě nedošlo k ukončení dědického řízení. Jinak řečeno, na bankovním účtu, z něhož odcházejí splátky hypotéky, musí být dostatek peněz pro umořování závazku. V opačném případě přechází povinnost splátek na spoludlužníka, případně na některého z dědiců. Při pojištění schopnosti splácet hypotéku se s bankou vyřizuje plnění a zajištění jejího úplného nebo částečného splacení, a to podle smluvních podmínek.