Finance. Zvolit si prioritu

Evropa překonala posledních pět let. Nejprve covidového ochrnutí, pak pocovidového vzpamatovávání se, vypuknutí války na Ukrajině a energetické krize. Rozhodně to nezůstalo bez následků. Všechny tyto události ukázaly, jak moc je Evropa vlivem mixu své sociální a klimatické politiky a stárnutí obyvatel zranitelná a jak ztrácí konkurenceschopnost. To má přirozeně zásadní vliv na chování všech ekonomických aktérů, které se zásadně proměnilo. Tomu se na následujících stránkách podrobně věnujeme v rozhovoru i anketě mezi předními bankami a investičními společnostmi.

„Evropa je výrazně zatížena byrokratickým procesem, který jí svazuje ruce a nedovolí držet krok s Čínou či USA. Pokud má být smysluplnost EU zachována, radikální přeměna je nezbytně nutná, a to již teď,“ říká analytik BH Securities Timur Barotov. Podle něho snahy Evropy o podnícení zpomalujícího ekonomického růstu selhávají už od počátku století a tento trend se nezměnil. „Evropa v mnoha ohledech ekonomicky zaostává za Spojenými státy, a to především vlivem nízké produktivity. Reálný disponibilní příjem na obyvatele od počátku století vzrostl v USA dvojnásobně rychleji než v Evropě a domácnosti za to platí nižším životním standardem. Co se ale Evropě podařilo, je rozšířit export do Asie a dosáhnout svých sociálních cílů, jako je zúžení nerovnosti v příjmech, víc zapojit ženy do trhu práce a zajistit sociální podporu potřebným. Závislost na bezpečnostních zárukách USA poskytovaných EU pomohla uvolnit větší množství prostředků pro jiné účely. Ovšem toto paradigma se zdá být u konce,“ domnívá se Barotov. Teď jsme se naopak dostali do situace, kdy hrozí, že EU přijde o bezpečnostní záruky USA, ztratí dosavadní dominantní motor růstu, tedy mezinárodní obchod, a konkurovat už schopná nikdy nebude. To, že Evropa, především tedy Německo, slepě vsadila na levné energie z Ruska, byla zásadní chyba. Vzhledem k tomu, že Spojené státy mají energie několikanásobně levnější, jsme ve špatné výchozí pozici. A tím, že bezhlavě trváme na dekarbonizaci a nepovolujeme v klimatické politice, si obrovsky škodíme.

Naplnit ambice je nereálné

„Veškeré závislosti, které si EU v minulosti vytvořila a těžila z nich, se nyní obracejí v ekonomickou a bezpečnostní hrozbu. Technologická inovace a adaptace je esenciální pro růst ekonomik. Svět nyní prochází velkou přeměnou v důsledku technologických inovací, ale i v této sféře Evropa výrazně zaostává. Většinu rozdílů v produktivitě práce mezi EU a USA lze vysvětlit právě zaostávající adaptací na nové technologie. Pokud technologie mají být hnacím motorem ekonomik i v budoucnosti, pak Evropa v tomto ohledu nemá dobré výhledy. Pouze 4 z 50 největších technologických společností na světě jsou evropské a vznik nových škálovatelných inovativních společností v EU je velmi vzácný. To se děje v době, kdy Evropa nutně potřebuje najít nový zdroj růstu, protože stárnoucí a stagnující populace bude i nadále zhoršovat její ekonomické vyhlídky. Očekává se, že evropský pracovní trh se do roku 2040 bude každým rokem zmenšovat zhruba o dva miliony lidí a poměr pracující populace k důchodcům se posune ze současného 3 : 1 ke 2 : 1. Evropa se bude muset o to víc spolehnout na růst produktivity, aby dosáhla ekonomického růstu. Při současném trendu růstu produktivity se ale evropská ekonomika bude v dalších dekádách reálně propadat,“ uvádí Barotov. Současným tempem Evropa nikdy nemůže naplnit všechny svoje ambice (je spíš otázka, jestli vůbec nějakou naplnit zvládne). Nemůže být lídrem v dekarbonizaci ekonomiky (což znamená nařizování, přehnané regulace svazující průmysl a byznys a odchod od stabilních zdrojů energie ve stavu, kdy je nemá čím nahradit), přicházet s technologickými inovacemi, udržet si stávající sociální model a do toho konkurovat velkým světovým hráčům.

Je tedy nutné prioritizovat a některých cílů se vzdát. Nedávná zpráva o stavu Evropy od Maria Draghiho ale ukazuje, že dekarbonizace nebude to, čeho by se EU chtěla vzdát. „Evropa čelí existenční krizi a restrukturalizace současného socioekonomického modelu je absolutně nezbytná. Základními hodnotami EU je prosperita, rovnost, svoboda, mír a demokracie v udržitelném prostředí. EU existuje, aby tyto cíle pomohla zajistit, říká Draghi, pokud se jí ale nedaří těchto hodnot dosahovat, nebo si musí vybírat mezi těmito základními hodnotami, pak EU postrádá smysl a měla by zaniknout. Jedinou cestou, jak spasit tyto ambice, je podnítit ekonomický růst, a to především skrze růst produktivity, a tedy adaptací technologií. Jediný způsob, jak spasit Evropu, je radikální proměna,“ varuje Barotov s odkazem na Draghiho.

Podíváme-li se na k nám, vidíme, že letos se čeká růst ekonomiky o 1,1 procenta HDP, příští rok se velmi optimisticky předpokládá růst 2,7 procenta. A dost bude záležet na tom, jak se vzpamatuje nyní v recesi se potácející Německo. Podle čerstvé prognózy Mezinárodního měnového fondu letos vykáže nulový růst a v příštím roce největší evropská ekonomika vzroste o 0,8 procenta. Na letošek to tedy znamená zhoršení výhledu o dvě desetiny procentního bodu a na příští rok dokonce o půl procentního bodu. Podle poslední Zprávy o měnové politice zveřejněné Českou národní bankou se i české hospodářství stále pohybuje pod svým potenciálem a poptávka z domácí i zahraniční ekonomiky zůstává slabá. Spotřeba zůstává po masivním propadu reálných příjmů vlivem vysoké inflace slabá, stále se utrácí málo. Utlumená důvěra firem i domácností v ekonomický vývoj tedy proti výraznějšímu oživení poptávky podstatně působí. To, jak se bude lidem dařit v následujícím roce, bude mít rozhodující vliv i na výsledek podzimních sněmovních voleb.