Anketa. Jaký je stav na finančním trhu po odeznění inflace?

1. Jaký je po odeznění inflace na finančním trhu stav a jak se to odráží v chování vašich klientů?

2. Americký Fed razantněji snížil úrokovou sazbu. Očekáváte další pokračování uvolňování měnové politiky? A co čekáte ze strany České národní banky?

3. Platí i dnes investiční strategie 60 procent v akciích, 40 procent v dluhopisech, nebo se situace mění?

Marek Malík, partner Jet Investment

1. Veřejné trhy jsou na můj vkus příliš pozitivní. Veřejně obchodovatelné akcie jsou relativně drahé, úrokové křivky již zohledňují další monetární uvolňování, takže na veřejně obchodovatelných trzích se jen těžko hledají zajímavé střednědobé investiční příležitosti s atraktivním výnosem. Zatímco v nedávné době měli investoři relativně jasnou preferenci v ukládání peněz do repo fondů a dluhopisů, dnes se stále víc poohlížejí po alternativních aktivech typu private equity nebo fondů zaměřených na nemovitosti, jejichž hodnota je založená na silném fundamentu.

2. Řekl bych, že Fed, ECB i ČNB budou pokračovat ve snižování sazeb, každá z jiného důvodu, ale v podobném tempu. Pokles inflace možná nebude tak strmý, jak se dřív předpokládalo, ale bude pokračovat. Centrální banky se podle mého názoru začnou víc zaměřovat na podporu ekonomického růstu, což se týká především Evropy, včetně České republiky, a v USA na podporu zaměstnanosti. Do konce roku očekávám snížení referenčních sazeb o 50 bps od Fedu i od ECB. ČNB bude na konci roku čelit vyšší inflaci z důvodu nízké základny z minulého roku, ale jádrová inflace je nízká, tak ji to snad od 50bodového snížení repo sazby do konce roku neodradí.

3. Osobně pohlížím na alokaci do jednotlivých tříd aktiv trochu jinak. Preferuji investování založené na fundamentu, a ne na sentimentu. Tomu je poměrně těžké se vyhnout v podání veřejně obchodovaných aktiv. Globální profesionální správci peněz typu family office investují přibližně polovinu svého kapitálu do alternativních investic, z nichž tvoří přibližně 40 procent private equity (akcie), 30 procent nemovitosti a pak po 10 procentech venture, kredit a hedgeové fondy. Druhou polovinu investují do likvidnějších aktiv, z toho mezi 20 a 25 procenty do veřejně obchodovaných akcií a zbytek mají v kotovaných dluhopisech a krátkodobých peněžních instrumentech. Osobně bych na té první polovině nic neměnil a v té druhé bych dal přednost dluhopisům a krátkodobým instrumentům peněžního trhu.

Tomáš Kudela, analytik SAB Finance

1. Inflace odeznívá určitou mírou i díky monetární politice centrálních bank. Výsledkem je aktuálně menší úrokový diferenciál mezi CZK a EUR, nebo dokonce otočení diferenciálu u měn PLN a USD vůči naší měně. Změnu v chování u našich klientů vnímáme zejména v zájmu o formu zajištění svých platebních nástrojů. Při vysokém pozitivním úrokovém diferenciálu většinu výhodnosti zajištění oproti spotovému trhu pokryla forwardová křivka. Zjednodušeně řečeno, stačilo využívat jednoduché forwardy a výhodnost oproti spotu byla veliká. Složitější struktury však nyní mají větší váhu a jsou využívanější. Forwardová křivka je od spotové vzdálena už jen zlomkem toho, co byla vzdálená v období vyššího úrokového diferenciálu, tedy při vzestupu inflace z posledních let. Naši klienti tedy své chování museli přizpůsobit volbou sofistikovanějších produktů, například SAB TARF, za účelem ochrany své marže na platebních nástrojích.

2. Fed byl ve svém prohlášení, co od něj očekávat, až překvapivě konkrétní a nastínil, že momentálně je podle jeho guvernéra v monetární politice prostor na dvě snížení sazeb o 25 bodů do konce roku. Tento pohled mohou ještě nabourat prezidentské volby. Pokud je však někdo z centrální banky takto konkrétní, je třeba to brát vážně a držet se tohoto kurzu. Trhy jsou ovšem naladěny podstatně víc na holubičí notu a budou se snažit hledat důvody, proč by měl Fed jít se sazbami níže. Momentálně pro to ale není mnoho důvodů. S ČNB je to aktuálně složitější, u ní růst inflace na 2,6 % a oslabení koruny z 25,00 EUR/CZK přinesly otazníky nad tím, jestli je stále stejně jistý pokles sazeb o 25 bodů na zbývajících zasedáních do konce roku, jako byl ještě nedávno. Oslabení koruny doručilo cca jeden cut o 25 bodů a je zásadní otázka, jestli ČNB stojí o další uvolnění skrz pokles sazeb. Pokud by v bankovní radě převládly obavy z přílišného uvolnění monetární politiky, můžeme se dočkat buď pohrozením, nebo dokonce přerušením snižování sazeb.

Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS

1. Vyšší úrokové sazby v posledních dvou letech vyvolaly zvýšený zájem o spořicí a termínované vklady. V letošním roce, když už úrokové sazby postupně klesají, se klienti začínají víc zajímat o zajištění si vyššího výnosu i do budoucna. Kromě tradičních spořicích produktů se proto v daleko větší míře zaměřují na investice, konkrétně na podílové fondy a přímé nákupy dluhopisů.

2. Fed sice v prvním kroku snížil úrokové sazby o 50 bazických bodů, avšak dál bude, podle mého názoru, postupovat pouze po pětadvacítkách. Přece jenom se stále ukazuje, že americká ekonomika je v daleko lepší kondici, než aby vyžadovala urychlené uvolňování měnové politiky. I s aktuálně vyššími sazbami dokáže růst daleko rychleji než třeba eurounijní hospodářství, generuje nová pracovní místa a vykazuje i nižší míru nezaměstnanosti než eurozóna. S poklesem sazeb se dá počítat i v případě ECB, která kromě klesající inflace bude brát ohled i na velmi slabý výkon eurounijní ekonomiky. Recese německého hospodářství v časech nízké inflace není zrovna pozitivní vizitkou stávající hospodářské politiky. ČNB pravděpodobně bude pokračovat v uvolňování měnové politiky a na svém listopadovém zasedání sníží repo sazbu o dalších 25 bodů na 4 %. Nová prognóza by měla napovědět víc o cílové, respektive neutrální úrovni sazeb. Je pravděpodobné, že se tato úroveň nachází výš než v minulém cyklu, a jak naznačuje vývoj FRA sazeb, začíná si to konečně uvědomovat i český finanční trh.

3. Záleží na strategii investora, respektive jeho rizikovém profilu a investičním horizontu. Jediné univerzální pravidlo v tomto směru snad neexistuje. Samozřejmě v situaci vysokého zhodnocení akciové složky je na čase brát v úvahu další potenciál pro růst a portfolia následně vhodně doladit.

David Brzek, portfolio manažer Fio

1. S odezněním inflace centrální banky postupně snižují své sazby a po období vysokých bezrizikových výnosů na spořicích účtech je patrné, že klienti vyhledávají alternativní investiční příležitosti. V letošním roce byl zřejmý zvýšený zájem o kvalitní dluhopisové emise, které se daly pořídit s výnosem na úrovni 8 %. Šlo například o dluhopisy od KKCG, Accolade nebo emise Dr. Max. Rovněž výnosy u dluhopisů však v posledních měsících klesají, a je tak čím dál patrnější návrat investorů na akciové trhy. V posledních měsících registrujeme citelný nárůst klientů v námi spravovaných podílových fondech. Konzervativnější investoři, kteří přesouvají své prostředky ze spořicích účtů, mají kromě akciových fondů zájem rovněž o realitní fondy. Ty se mohou pochlubit relativně umírněnějších profilem a konzistentností ve své výkonnosti. Je pravda, že Fio realitní podfond I má za sebou prozatím kratší dobu fungování, což částečně ovlivňuje skladbu investorů, ale i tak v letošním roce zaznamenáváme nárůst investorů o víc než 50 %.

2. V kontextu posledních ekonomických údajů o vývoji americké ekonomiky je pravděpodobné, že Fed nebude na příštím zasedání tlačen do dalšího „jumbo cut“ o 0,5 % a tempo snižování se sníží na kroky po 0,25 %. V měnovém uvolňování se však bude pokračovat. To samé platí pro ČNB, přestože tempo dalšího snižování není jasné. Vedení ČNB hovoří o obezřetnosti při dalším pohybu. Nejpravděpodobnějším scénářem je však poklese sazeb o 0,25 % na každém dalším zasedání. V podmínkách velmi slabého ekonomického růstu a inflaci poblíž cíle (přes mírné zhoršení u posledních dat) není důvod brzdit restriktivním nastavením sazeb pomalé tempo oživení. Do logiky měnového uvolňování moc nezapadá nečekaný krok ze strany ČNB ohledně zvýšení povinných minimálních rezerv pro banky, který z pohledu důvodů nebyl bohužel moc komunikován.

3. Strategie 60/40 je obecnou strategií, která nikdy neplatila jako vhodná pro všechny investory v kterýkoli čas. V obecné rovině svůj smysl nadále dává a z dlouhodobého pohledu podíl dluhopisů snižuje rizikovost, respektive kolísavost celkových výnosů. Z aktuálního pohledu je nejlepší období pro dluhopisy již pravděpodobně za námi, takže investoři mohou poměr částečně nahrazovat dluhopisovou složku jinými aktivy. V kontextu aktuálních podmínek by před námi mohl být zajímavý trend na komoditách, které by šlo do obecné strategie zařadit.

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

1. Lidé se během inflační vlny naučili víc se o zhodnocení svých peněz zajímat. Dá se říci, že se díky inflaci zas o něco zvýšila finanční a investiční gramotnost Čechů. Takže i naši klienti jsou nyní ohledně svých financí a investic poučenější než třeba před třemi lety. Snaží se důsledněji než dřív vybírat produkty, které jim zajistí co možná nejvyšší zhodnocení při míře rizika, která je pro ně ještě přijatelná – i to dnes umějí lépe zhodnotit než před třemi lety.

2. Ano, obě zmíněné centrální banky budou svoji základní úrokovou sazbu dál snižovat. V případě ČNB se dokonce objevují úvahy, že už je se snižováním sazby pozadu a měla by zrychlit, aby zbytečně ekonomiku nedusila. ČNB by v příštích dvanácti měsících měla svoji základní sazbu snížit v menším rozsahu než americká centrální banka (o 75 bazických bodů, zatímco americká centrální banka hned o 150 bazických bodů), takže úrokové nůžky na dolaru a koruně se přivřou, což vytvoří tlak na posílení koruny vůči dolaru. Koruna proto do konce roku 2025 vůči dolaru zpevní, ale pravděpodobně ne pod úroveň 22 korun za dolar.

3. To je univerzální strategie, která platí dlouhodobě. Je to ale jen základní vodítko pro běžného, průměrného investora spíš středního věku. Vzájemný poměr se však může s jeho věkem měnit, stejně jako s jeho přístupem k riziku. U mladších lidí nebo lidí s vyšší tolerancí rizika může být daný poměr třeba 80 : 20 ve prospěch akcií, ale také třeba 70 : 20 při investování zbytku, tedy deseti procent portfolia například do bitcoinu. Starší lidé v předdůchodovém věku zase neudělají chybu, když nadváží dluhopisy. Mohou klidně investovat v poměru 50 : 50, ba dokonce 40 : 60 ve prospěch právě dluhopisů – ale spíš těch státních než firemních.

Martin Řezáč, ředitel české pobočky Erste Asset Management

1. Kapitálové trhy se po odeznění inflace a nabytí přesvědčení, že centrální banky pravděpodobně zvládly inflaci trvale zkrotit, soustředí spíš na možné ekonomické zpomalení a pravděpodobnost scénáře tzv. soft-landingu. Při pohledu na vývoj akcií je zjevné, že víra v robustní korporátní výsledky a postupné snižování úrokových sazeb hrají prim. Klienti se již v období vysoké inflace naučili víc investovat, a chránit tak své úspory před ztrátou kupní síly. Tento trend pokračuje i letos, kde se i konzervativními investičními instrumenty dá dosáhnout nejen nominálního, ale i reálného výnosu právě díky poklesu inflace. Dá se to dobře dokumentovat na rostoucím objemu majetku pod správou v podílových fondech včetně fondů kvalifikovaných investorů, který v pololetí přesáhl 1,6 bilionu Kč a vzrostl tak meziročně o 29 %. Podobný trend vidíme i na klientské straně: počet investorů do fondů Erste Asset Management již přesáhl 580 tisíc, což je meziroční nárůst cca o 13 %.

2. Ano, čekáme pokračující snižování úrokových sazeb, neboť vývoj inflace to umožňuje a v určitý moment to ekonomický vývoj (například trh práce) může dokonce vyžadovat. Do konce roku je pravděpodobné snížení dolarové úrokové sazby cca o 0,5 % a pak o další 1 % v roce příštím. V domácím prostředí bude ČNB rovněž pokračovat v postupném snižování úrokových sazeb, jejich střednědobou „terminální“ hodnotu čekám na úrovni 3,25 %. Dluhopisové trhy tento vývoj již do značné míry zakomponovaly do svých očekávání, když výnos do splatnosti desetiletých státních dluhopisů osciluje kolem 4 %.

3. Tento poměr vychází z dlouhodobého fungování amerického kapitálového trhu a spoléhá se na negativní korelaci akcií a dluhopisů (tj. protisměrný cenový vývoj za určitého ekonomického scénáře). Důležitější však bude pro investory jejich investiční horizont a ochota podstoupit určitou (pro investice prostě nezbytnou) kolísavost. Platí, že vyšší podíl akcií na úkor dluhopisů typicky znamená vyšší výnos v delším horizontu, ale také vyšší krátkodobé korekce portfolia. Například historická data za posledních 50 let ukazují, že portfolio s 60 % akcií a 40 % dluhopisů bude mít v průměru cca o 1 % vyšší výnos, ale zas bude trpět vyššími poklesy (asi o 4 %) ve špatných letech než portfolio s opačným poměrem aktiv.

Roman Koděra, zástupce ředitele privátního bankovnictví J&T Banka

1. Snížení inflace s sebou přineslo uvolnění měnové politiky centrální banky. Klienti na tyto kroky centrální banky reagovali přesunem volných likvidních prostředků do investic. Po dvou letech vysokých úrokových sazeb na depozitech se jim podařilo v prvním pololetí letošního roku zainvestovat do dluhopisů s výnosy mezi 7 a 8 % a další investice směřovali do fondů kvalifikovaných investorů a akciových fondů, u kterých lze očekávat, že jim prostředí snížených úrokových sazeb bude vyhovovat.

2. Protože ČNB začala mnohem dřív se snižování než Fed, je celkem pravděpodobné, že velkou část pozornosti do konce roku na sebe přiláká americká centrální banka. A to nejen tím, že se očekává další snížení sazeb, ale protože v USA proběhnou prezidentské volby a v neposlední řadě proto, že akciový index S&P 500 za tři čtvrtletí letošního roku posílil o 20 % a na tomto růstu se od konce července silně podílel Fed, když poprvé z úst jeho předsedy zazněla slova o možném snižování sazeb na pravidelném zasedání v září. Jak Jerome Powell řekl, tak udělal.

3. Poslední dekáda s sebou přinesla ve světě financí mnoho změn a investiční portfolia se tomu musela přizpůsobit. Inovace v podobě alternativních investic, jako jsou private equity, venture capital, start-upy, byly jednou z cest, jak se přizpůsobit době s nízkými a v některých případech zápornými úrokovými sazbami a posléze k situaci po jejich razantním zvýšení. Aktuálně nadále vnímáme, že klasické rozdělení nahrazují právě již zmíněné alokace do těchto aktiv, která jsou doplněna o umění a další formy investic.

Jaroslav Vybíral, hlavní investiční stratég ČSOB Asset Management

2. Fed svým 50bodovým krokem nejspíš přiznal, že trošku zaspal s uvolňovací fází měnové politiky. Sazby držel na svém vrcholu 14 měsíců, což je dostatečně dlouhá doba na to, aby si ekonomové v centrále Fedu promysleli pozvolnou ústupovou strategii. Zahájení snižování o 50 bodů však není jasným příslibem pro další kroky. Trajektorie sazeb Fedu půjde jednoznačně dolů, vždyť nejnovější inflační číslo (zářijová inflace 2,4 %) poukazuje na to, že ekonomika nepotřebuje takto vysoké sazby. Jestli však bude snižování v dalších krocích po 50 či obvyklejších 25 bodech, bude záležet na příchozích datech. Vyšší jádrová inflace než celková je zde zdviženým prstem indikujícím, že snižování sazeb v příštím roce může opět nabrat pomalejší tempo. Od ČNB čekáme rovněž snižování sazeb, nejspíš po 25 bodech na každém letošním zasedání. Zářijová inflace nám ukázala meziroční číslo 2,6 %, což je sice poměrně dost daleko od inflačního cíle, ale i tak tato situace umožňuje ČNB pokračovat ve svém uvolňovacím cyklu. Na horizontu jednoho roku očekáváme, že se repo sazba ČNB bude blížit úrovni 3,5 %.

3. Strategie 60 : 40 je léty prověřená a není důvod se obávat, že by přestávala fungovat. Dokonce obstála i za posledních 15 let, kdy jsme si prošli obdobím nízkých až záporných sazeb, které byly po příchodu pandemie nahrazeny obdobím nebývale vysokých sazeb centrálních bank. Výnosové křivky poměrně divoce a nestandardně měnily svůj sklon i tvar, dluhopisy v jednotlivých letech přinesly i značně ztrátové roky, ale s odstupem času lze jednoznačně zhodnotit, že smíšené portfolio 60/40 obstálo. Samozřejmě je třeba zhodnotit rizikový profil klienta, odpověď se dá zobecnit i do té míry, že jakékoli smíšené portfolio má svůj smysl s tím, že čím víc akcií investor ve svém portfoliu unese, tím spíš se může těšit na větší dlouhodobý očekávaný výnos.

Lukáš Raška, analytik finančních trhů Portu

1.S poklesem inflace snižují úrokové sazby i centrální banky, a klesají tak výnosy spořicích produktů, které jsou na jejich výši přímo navázány. Řada klientů přemýšlí, kam své finance přesunout, aby dosáhli na zajímavé zhodnocení. Spoření mohlo v prostředí vysokých úrokových sazeb působit lákavě, z dlouhodobého hlediska má ale potenciál porážet inflaci a peníze zhodnocovat pouze investování. Právě to si podle mého názoru čím dál víc lidí uvědomuje, a na trhu proto vidíme rostoucí zájem klientů o investice, ne pouhé spoření. Klienti, kteří dřív kvůli vysokým sazbám preferovali bezpečnější nástroje, nyní čím dál častěji peníze přesouvají do dlouhodobých investičních nástrojů, nejčastěji samozřejmě ve formě investic do akcií.

2. Americká ekonomika zůstává nadále silná, což dokazují nejnovější čísla o tamní nezaměstnanosti a počtu nových pracovních míst. Fed se chce před dalším snižováním ujistit, že inflace zůstane v blízkosti svého cíle, a v dalším uvolňování měnové politiky proto bude pokračovat velmi opatrně. V této chvíli to tak vypadá, že Fed bude své sazby postupně dále snižovat, rozhodně ne ale razantně. Do konce letošního roku to vypadá na „pouze“ jedno další snížení a v dalším uvolňování bude pokračovat v příštím roce. Česká národní banka bude v následujících měsících pokračovat v opatrném snižování úrokových sazeb, ale razantnější kroky v tomto směru neočekávám. ČNB se chce vyhnout rychlému poklesu sazeb, aby zabránila opakování vysoké inflace, kterou Češi zažili v uplynulých letech. Sazby tedy budou nadále vyšší než v předchozím desetiletí, ačkoli se postupně přibližují neutrální úrovni. Nulové sazby, které jsme řadu let zažívali, se ale pravděpodobně jen tak nevrátí.

3. Myslím, že tato strategie stále platí, není však vhodná univerzálně pro každého investora. Záleží totiž na jeho investičních cílech i averzi k riziku. Strategie 60/40 může z mého pohledu dávat smysl u investorů, kteří mají spíš střednědobý horizont. 40% zastoupení dluhopisů sice snižuje volatilitu takového investičního portfolia, na druhou stranu se ale investor připravuje o potenciální výnos, kterého by dosáhl snížením dluhopisové složky ve prospěch akcií. Pokud někdo investuje na delší dobu a ví, že finance nebude v následujících letech potřebovat, nebál bych se mít portfolio z většiny či zcela tvořené z akcií a akciových ETF, tak abych maximalizoval výnos. Je však třeba dodat, že taková investice je vhodná pro investory, kteří se nebojí rizika a kolísavosti hodnoty své investice. Nadále tak především platí, že každé investiční portfolio by mělo být vytvořené s ohledem na rizikový profil a investiční cíle daného klienta. Právě tak to děláme u nás v Portu, kdy klient prochází sofistikovaným investičním dotazníkem, na základě jehož výsledků je sestaveno vhodné investiční portfolio.

Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland

1.ČNB postupně začala snižovat úrokovou sazbu, to se postupně odráží i na finančním trhu. Ač tedy hlavně na kratších dobách splatnosti, ne tak na těch dlouhých. Neustálá ujišťování od centrální banky, ať trh nepočítá s návratem k nižším (a už vůbec ne předcovidovým) sazbám ani ve středním období, znamenají, že například hypotéky (dlouhé peníze) neklesají ani zdaleka tak rychle. To zatím zpomaluje nyní již obnovený růst cen nemovitostí. Ceny starých i nových nemovitostí rostou nejen kvůli zlevňování hypoték, ale také kvůli odložené poptávce z uplynulých let. K dnešním kupujícím se proto přidávají neuspokojení kupující z minulých let a při zabrzděném systému stavebních povolení (a to obecně, nejen kvůli neúspěšné digitalizaci) nemůžeme čekat, že by ceny nemovitostí dál překotně nerostly. A to je něco, s čím se všichni setkáváme u klientů. Postupně jim dochází, že na další zlevňování hypoték nemá moc cenu čekat, a tak zvyšují svůj zájem již dnes. Hlavní proměna, kterou doba inflační přinesla do poinflačního dneška, je změna přístupu klientů k úsporám. Inflace je naučila, že nemohou nechat peníze nevydělávat, že o ně přijdou. Vysoké sazby je naučily, že stačí dát peníze na spořicí účet, a aspoň z nejhoršího jsou venku. A nyní klesající úroky v době poinflační je učí, že peníze musejí nechat vydělávat mimo spořicí účty s jejich dál klesajícími úroky. A tak vidíme zvyšující se zájem o spoluinvestování s námi, o aktivní přístup ke spoření. A to není návrat v čase do doby předinflační, do doby předcovidové. Češi patřili celou dobu od pádu komunismu mezi nejkonzervativnější spořitele ze všech postkomunistických zemí. Účast na investičních fondech či podobné způsoby účasti na zhodnocování peněz patřily u nás k nejméně využívaným. V čase se tak naštěstí nemáme „kam“ vracet. Ale zvýšenou rolí investičních fondů se vracíme zpátky do Evropy.

2. Nyní skutečně bude velmi záležet na dalších ekonomických číslech ze Spojených států. Nesmíme zapomenout, že na rozdíl od ČNB má americká centrální banka ne jeden, ale dva úkoly. Vedle péče o stabilitu cen (jako ČNB) má za úkol také maximalizovat hospodářský růst. Takže má víc pohledů, ze kterých posuzovat nejnovější čísla. A ta zatím podle všeho hovoří spíš pro zpomalení tempa snižování amerických úroků. V době, kdy nedávno Fed sazbu snižoval ne o jeden, ale o dva schody (tedy o 0,5 p. b.), to vypadalo, že další snížení alespoň o jeden schod (0,25 p. b.) na sebe nenechá dlouho čekat. Ale hned následující čísla zchladila očekávání a dnes je spíš pravděpodobné, že do konce roku k dalšímu poklesu dojít nemusí. Obecně však uvolňování americké měnové politiky pokračovat bude, jen ne tak rychle, jak se čekalo. A vedle příštích ekonomických čísel bude patrně také důležitý výsledek amerických voleb. Většina ekonomů si podle Wall Street Journal myslí, že Trumpova vláda by byla inflačnější. Pokud tomu věří i Fed, znamenalo by to další zpomalení, nebo dokonce preventivní zastavení snižování amerických sazeb. Oproti tomu má ČNB jasnější cestu kupředu. Hlavním vodítkem pro ni i nadále nebude vývoj inflace jako takové, ta zůstává a zůstane ukotvena pevně v cílovém pásmu. Hlavním vodítkem zůstane vývoj kurzu koruny, jejíž další oslabení (vždy po každém dalším poklesu sazeb) může ohrozit stabilitu cen skrze ceny dovozů. Česká ekonomika si ráda říká „exportní“, ale ve skutečnosti je významně importní. Každé další snížení sazeb teď korunu oslabí o něco víc, když se snižování v USA zpomalilo, ale pořád je tu neutěšená ekonomická situace v eurozóně. Její další postupné zhoršování by mohlo naopak urychlit snižování eurosazeb, což by naopak znecitlivělo oslabování koruny při snižování českých sazeb, a to by mohlo dál pokračovat. Koruna je přece jen stále citlivější na euro než na dolar. V příštím půlroce tak můžeme dál čekat snížení na většině měnověpolitických zasedáních ČNB.

3. Tady klíčově záleží na tom, jaké dluhopisy máme na mysli. Tato „celosvětová univerzální taktika“ má uplatnění spíš na tradičnějších trzích, po generace neposkvrněných dědictvím komunismu. Tam se dluhopisem rozumí buď státní dluhopisy (nízký výnos, ale jistota), nebo dluhopisy zavedených a jinak trhem dobře otestovaných organizací (vyšší výnos, drobné riziko). U nás je na dluhopisovém trhu stále ještě příliš mnoho dlužníků s minimální historií a minimálním otestováním trhem. Zatímco v Americe používají firmy dluh spíš na pokrytí běžného rozvoje již otestovaných výrobků či praktik, u nás bohužel u mnoha dlužníků dluhopisový dluh kryje spíš experimentální pokusy, co by na trhu mohlo fungovat. To pro držitele takových dluhopisů většinou znamená nesrovnatelně vyšší riziko, které mu ani vyšší slibovaný výnos nemusí zaplatit. Proto můžeme říci, že pokud hovoříme o skutečně kvalitních dluhopisech zavedených firem s projevenou dlouhodobou schopností splácet, klidně to může být těch 40 %. Ale pokud jde o státní dluhopisy, je 40 % příliš. Investor by asi byl příliš konzervativní a přicházel o lepší zhodnocení. Asi. Nic samozřejmě proti konzervativním investorům, mohou k tomu mít skvělý důvod. A pokud jde o 40 % ve vysoce rizikových „nových“ projektech, tak tam je 40 % příliš téměř s jistotou.

Petr Žabža, vedoucí oddělení Investice Air Bank

1. Pokud měla inflace aspoň nějaký pozitivní vliv na chování populace, je to výrazné zvýšení zájmu o péči o osobní finance. S růstem úrokových sazeb došlo k růstu zájmu o standardní depozitní produkty (spořicí a termínované účty) a lidé na nich deponovali rekordní částky. Současně s tím se oživil i segment fondů peněžního trhu a tzv. repo fondů, které klientům nabízely relativně zajímavé zhodnocení peněz při poměrně vysoké míře ochrany vloženého kapitálu. S vrcholem úrokového cyklu a poklesem inflace (následovaným poklesem úrokových sazeb) se investorské chování mění a lidé začínají přesouvat peníze do instrumentů s dlouhodobou výnosností, která překoná spořicí účty – akcie, robo advisory, kvalitní dluhopisy a ti odvážnější například i kryptoměny.

2. Ano, dá se čekat pokračující rozvolňování úrokových sazeb ve Spojených státech. Kroky České národní banky nemůžeme komentovat.

3. Tato strategie je stále platná, ale vždy platí, že konkrétní investiční přístup musí reflektovat osobní preference daného investora – časový horizont, apetit k riziku, investiční cíl a měnu, respektive region, kam chce investovat.