Dopisy

Opět skvělý Václav Bělohradský. Uvědomil jsem si tu hlubokou pravdu mé nesamozřejmé existence na našem skalnatém ostrůvku ve vesmíru, svou bezvýznamnost a smrtelnost, když jsem nedávno s rodinou seděl kolem ohýnku na naší zahradě a koukali jsme společně na hvězdy a vyprávěli jsme si své ohraničené příběhy. Příběhy a problémy, ve kterých má člověk pocit, že se svět točí jen kolem něho, že on je tím středem vesmíru. Je však víc než zřejmé, že takové chvilkové poznání vlastní nicotnosti vám moc…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům Týdeníku Echo

Odemkněte si všechny články zakoupením digitálního předplatného.
Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Předplatné

Přihlásit se