Rakousko. Příroda krásná jako tenkrát

Od prvních turistických výprav do rakouských hor, k vrcholkům pod blankytnou oblohou, smaragdovým jezerům i říčkám v hlubokých údolích, se od osmnáctého století změnilo mnohé. Přibylo silnic do horských středisek, zrychlilo se cestování, cyklistům pomáhají do kopců malé elektrické motorky, turistickou větrovku už nepromáčí ani ten nejprudší déšť a v její kapse si v mobilním telefonu nosíme nejen podrobně vykreslené mapy, ale každou chvíli aktualizovanou předpověď počasí. Ovšem základ cestování do krajiny pod horskými štíty se nemění.

Za počátek rakouské alpské turistiky je považovaný přelom devatenáctého a dvacátého století, období nazývané belle époque. Rozvíjela se železnice, vlaky přivážely do údolí bohaté turisty z měst, pro které se stavěly tehdy typické grandhotely s až třemi stovkami pokojů. Na výlety se potom pokračovalo tehdejšími technickými novinkami, ozubnicovými drahami a pozemními lanovkami, které vedly na různé vyhlídkové vrcholy. Lidé přijížděli proto, že byli uchváceni do té doby nepoznanou alpskou krajinou.

Po první a druhé světové válce už začali do Alp přijíždět i příslušníci střední třídy. Stačilo jim skromnější ubytování, třeba jen v pokoji v horské boudě, na zemědělském statku nebo v malém penzionu v podhorském městečku. Do hor jezdili nejen v létě, ale stále častěji i v zimě. Lyžování postupně svou oblibou dohnalo do té doby upřednostňované letní pěší výlety. Turisté této doby nevyžadovali okázalost předchozí éry, těšili se na sportování a pobyt na čerstvém vzduchu, samozřejmě ale v kulisách obdivované monumentální přírody. Pohled na dobové reklamní letáky a plakáty ostatně dokazuje, že Alpy byly v padesátých letech prezentovány jako pohodová, pohádková krajina.

V dalších desetiletích se postupně přidával důraz na sportovní vybavení horských středisek a jejich snadnější dostupnost. Do popředí se dostávala upozornění na vylepšené ubytování, nové kryté bazény a přibývající lanovky. To však bylo jen krátké období, které především návštěvníky z měst mělo ujistit, že o ně bude v divoké přírodě dobře postaráno. Jakmile se tato péče stala samozřejmostí, přišlo opět ujištění, které trvá už celé poslední půlstoletí: Přijeďte si od velkoměstského ruchu, práce a shonu odpočinout do nedotčené a nezkažené přírody. V zimě, v létě, kdykoli.