Shakespearovky jako odkaz Václava Havla

Věděli jste, že s myšlenkou pořádat na Pražském hradě Letní shakespearovské slavnosti jako první přišel prezident Václav Havel? A to hned po svém zvolení, kdy se zasadil o otevření prostor Hradu široké veřejnosti. První shakespearovskou inscenací byl Sen noci svatojánské v režii Jana Kačera v roce 1990, pravidelný festivalový provoz „Shakespearovek“ byl pak zahájen v roce 1998. Nutno dodat, že se jedná o nejstarší a největší divadelní přehlídku pod širým nebem v Evropě, která se zaměřuje na hry Williama Shakespeara.

Macbeth, Bouře, Zimní pohádka. To jsou stálice festivalového repertoáru, jenž každý rok nabídne jednu derniéru a jednu premiéru. Tento rok přibude Othello, loni to byla Marná lásky snaha a předtím Jak se vám líbí. Zároveň máte poslední možnost vidět magickou komedii Bouře. A můžete si vybrat z celé řady prostor. Je libo Nejvyšší purkrabství Pražského hradu, nebo nádvoří HAMU na Malé Straně? Nebo chcete mimo metropoli? Můžete si zajet do Brna na hrad Špilberk nebo zkusit Slezskoostravský či Bratislavský hrad.

Shakespearovek si dokonce všimla i britská koruna. Sám tehdejší princ a nynější král Charles III. před několika lety napsal osobní dopis festivalu a Buckinghamský palác údajně projevil zájem o hostování festivalu v Londýně. Zda se tak stane, zatím netušíme, rozhodně by to ale stálo za to. Vždyť si jenom představte, že se nacházíte na potemnělém nádvoří Windsoru, na hradbách skučí ostrý vítr, pod kamennými zdmi se tísní davy diváků včetně královské rodiny a hltají drama jejich rodáka v podání českých herců. No nebylo by to úchvatné?

Jako první bych Britům představil příznačnou komedii Veselé paničky windsorské v režii oscarového Jiřího Menzela. Už jenom kvůli tomu, že Bolek Polívka v ní hraje bonvivánského rytíře Jana Falstaffa od roku 2009. Přitom právě o této hře se traduje, že ji Shakespeare napsal přímo na objednávku královny Alžběty. Ta se měla nadchnout pro postavu Falstaffa, kterého chtěla vidět znovu zamilovaného. Toto přání sice Shakespeare splnil, ale po svém – Falstaff zde lásku používá hlavně jako nástroj řešení své finanční krize. Na to upozornil i Jiří Menzel: „Komedie mám rád, protože v nich často zajiskří víc pravdy a moudrosti než v tragédiích, které nám obvykle předkládají pravdy dávno známé.“

Za pozornost také stojí letošní premiéra Othella v režii Braňa Holička. Ten do hlavních rolí obsadil Roberta Mikluše a Saru Sandevu, což vypadá jako odvážný krok. Stejně jako jeho interpretace příběhu, který může silně rezonovat uprostřed aktuálního globálního napětí. Uprostřed zuřící války na Ukrajině a konfliktu na Blízkém východě tu máme příběh z Benátské republiky a Kypru: obě země jsou hrdé a pyšné na svoji prosperitu a společenský pokrok, ale zároveň se obávají vnějšího nepřítele. „V kulisách oslnivého světa, jenž se pyšní svou otevřeností a pokrokem, se však odehrává soukromé drama zaslepené důvěry a zrady. Shakespeare v Othellovi ukazuje, že slovo může být ta nejmocnější a nejničivější zbraň,“ píší tvůrci.

Připomíná vám to něco? Navíc to stále není vše a tvůrci přitvrzují: „Othello, vážený vojevůdce ve službách Benátské republiky, se ocitá v síti intrik, kterou kolem něj s chladnou precizností spřádá Jago – mistr manipulace, praotec všech dezinformátorů…“ Pro současný svět až děsivě příznačné podobenství…

Není se čemu divit, vždyť už sám dramatik napsal: „Peklo je prázdné, ďáblové jsou mezi námi.“ Naštěstí jsme ale stále ve světě divadla. Jestli si ale chcete radši odpočinout a od krutostí opravdového světa utéct, tak vyrazte na Bouři od režijního tandemu SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský). Dlouholeté režijní duo a umělečtí šéfové činohry Národního divadla se proslavili ojedinělým divadelním obrazem a originálním citem pro imaginaci. A přesně na to láká Bouře s Ondřejem Malým, Josefem Poláškem a Davidem Prachařem. Vždyť co všechno byste mohli zažít po ztroskotání na opuštěném ostrově? Doslova cokoli – život, smrt, sny, zázraky i magické přeludy. Jedna z posledních her Williama Shakespeara obsahuje všechna zásadní témata a motivy, kterými se autor celý život zabýval. Láska, přátelství, pomsta, zrada i odpuštění. To dokládá i úryvek z této hry: „Ze stejné látky jsme, z níž spřádají se sny, a život je jen ostrůvek, co ze všech stran je obklopený spánkem.“