Přihlásit se

SPECIÁL

AI všude kolem

Kde umělá inteligence pomáhá a kde může být nebezpečná

Umělá inteligence se během pár let přesunula z technologických rubrik na titulní strany, zasahuje do ekonomiky i běžných životů. V Česku už podle průzkumů používá nějakou formu AI zhruba 60 procent populace, část přes nástroje jako ChatGPT, Gemini nebo Copilot. „Adopce umělé inteligence v Česku rychle roste“, říká ředitel České asociace umělé inteligence Lukáš Benzl, „přibližně pětina dospělé populace využívá generativní AI pravidelně.“

V prvním plánu je AI stále hlavně psací stroj a chytrý rešeršní pomocník. Češi ji používají k psaní a úpravám textů, překladům, shrnutí dlouhých dokumentů, k přípravě prezentací nebo marketingových podkladů. Ve firmách se tyto nástroje nejdřív zabydlely v marketingu, obchodu, HR a administrativě. Datový ředitel Creative Docku Adam Hanka popisuje, že největší poptávka je po zvyšování produktivity: firmy chtějí rychlejší reporty, analýzy zákaznických dat i návrhy kampaní. Podle interních dat už minimálně sedm z deseti klientů Creative Docku nasadilo aspoň jeden model AI do běžného provozu.

Podobný obrázek vychází z průzkumů v e-commerce. Většina českých a slovenských e-shopů využívá umělou inteligenci zatím hlavně k tvorbě textů a vizuálů, automatizaci objednávek či přípravě newsletterů. Strategický potenciál – predikci poptávky, optimalizaci zásob, řízení dodavatelských řetězců – využívá jen menšina. „Tvorba obsahu bývá prvním krokem, kterým firmy začínají pronikat do světa AI. Reálný potenciál je ale mnohem širší,“ připomíná Tomáš Komárek ze společnosti Seyfor. AI se z pomocného nástroje pro copywriting postupně mění v mozek, který může řídit velkou část provozu firmy v reálném čase.

Novou kapitolou jsou AI asistenti a agenti v on-line obchodu. Analýza Salesforce ukazuje, že už letos mohou AI systémy ovlivnit víc než pětinu všech vánočních nákupů ve světě – od doporučování produktů po dokončení objednávky. Návštěvnost z AI zdrojů přitom konvertuje násobně lépe než z klasických sociálních sítí. Roste i ochota zákazníků svěřit nákup AI agentovi „na klíč“. Na horizontu se rýsuje svět, v němž budou algoritmy vyjednávat s jinými algoritmy o ceně, dopravě a parametrech zboží, zatímco člověk uvidí už jen konečný výsledek.

AI přitom neproměňuje jen retail a kancelář, ale i těžký průmysl a energetiku. Hlavní ekonom Argos Capital Kryštof Míšek mluví o „významné revoluci“, v níž AI optimalizuje výrobu, distribuci i spotřebu energi

Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock

e. Prediktivní modely pomáhají lépe plánovat výkon větrných a solárních elektráren, předvídat poruchy a řídit sítě tak, aby se snížily náklady i emise. Odhady hovoří o desítkách procent úspor v údržbě a také o výrazném růstu produktivity – a tedy i o tlaku na levnější energii pro firmy i domácnosti.

Makroekonomické studie naznačují, že s rostoucí produktivitou přijdou i hluboké změny na trhu práce. Německý výzkum počítá s tím, že AI může v příštích patnácti letech přidávat tamní ekonomice zhruba 0,4 procentního bodu HDP ročně, ale zároveň strukturálně promění až 1,6 milionu pracovních míst. „V budoucnosti bude poptávka po jiných činnostech a znalostech, ne po menším množství práce,“ říká analytik Enzo Webe. Klíčové bude, zda firmy a státy dokážou nabídnout včasnou rekvalifikaci a přesměrovat lidi do nových profesí.

Současně se mění architektura internetu. Velké platformy stavějí na AI nové služby – často na obsahu, který vytvořili jiní. Meta uzavírá dohody s velkými mediálními domy, aby mohl její chatbot nabízet „rozmanitější zdroje“ zpravodajství, Google nasazuje AI souhrny přímo do výsledků vyhledávání. Podle Sdružení pro internetový rozvoj klesla po zavedení AI overviews návštěvnost některých obsahových webů až o tři čtvrtiny.

„Dochází k přenesení hodnoty od médií k technologickým firmám,“ varuje předseda SPIR Michal Hanák. Evropská komise mezitím vyšetřuje Google kvůli tomu, jak používá on-line obsah pro trénink a provoz AI modelů a zda tím neporušuje soutěžní pravidla.

S rozmachem generativní AI roste i sofistikovanost podvodů a falešných reklam. Průzkum společnosti Visa ukazuje, že lidé, kteří si spletou AI generovaný obsah se skutečným, mají téměř pětkrát vyšší pravděpodobnost, že se stanou obětí podvodu. Odhadovaný dopad podvodů na českou ekonomiku dosahuje miliard korun a část spotřebitelů po negativní zkušenosti omezuje i on-line nákupy. „Umělá inteligence mění způsob, jak žijeme a pracujeme… Zároveň však přináší nová rizika: podvodníci ji využívají k tomu, aby lidi oklamali a zneužili,“ říká Petr Polák, country manager Visa pro Česko.

Silná vlna AI současně zrychluje byznys. V marketingu se nástroje staly standardem pro analýzu dat a generování návrhů textů či vizuálů. „AI je nepostradatelný nástroj, který nám umožňuje pracovat efektivněji, ale nikdy nenahradí lidského stratéga,“ zdůrazňuje Jan Skovajsa, zakladatel agentury myTimi. Za největší hrozbu považuje uniformitu komunikace: pokud se firmy spolehnou jen na algoritmy, začnou znít všechny stejně.

Téma této přílohy proto není ani technický hype, ani čistě dystopické varování. AI se stala součástí práce kanceláří, továren, obchodů i médií – a zároveň otevřela nové spory o autorská práva, férovou soutěž, bezpečnost a podobu práce. To podstatné se dnes neodehrává v tom, zda AI použít, ale jak: kdo bude kontrolovat data a distribuční kanály, kdo ponese odpovědnost za chyby a škody, kdo získá z produktivity nový čas – a jak s ním naloží. Na následujících stránkách se podíváme, jak tyto otázky řeší firmy, regulátoři i sami uživatelé.