Strojírenství. Veletrh jako svědek doby

Brno bude od 8. do 11. října hostit Mezinárodní strojírenský veletrh (MSV), který se tam poprvé konal před 65 lety. Tato akce prošla za posledních dvacet let výraznou proměnou a mnohem častěji jsou k vidění spíš moderní technologie a možnosti digitalizace a automatizace než těžké stroje. Chybět proto nebude například Digitální továrna 2.0.

Mezinárodní strojírenský veletrh má dlouhou tradici, přežil pád komunismu, musel překonat následky hospodářské krize po roce 2008 i dopady covidových omezení. „Současný MSV je jiný než v 90. letech. Po otevření trhu do Česka vstupovaly zahraničí značky, které se potřebovaly prezentovat a získat kontakty, později pak veletrhy využívat přestaly. České strojírenství léta rostlo, v roce 2008 přišel propad ekonomiky i veletrhu a léta nejistoty. V posledních letech se trh mění, firmy se často spojují, některé tradiční značky zanikají,“ popsal situaci ředitel MSV Michalis Busios.

Podoba veletrhu je podle něho často zrcadlem samotného odvětví. Lze to vidět i při průchodu pavilony v průběhu veletrhu. Zatímco před rokem 2019 strojírenské firmy často na své obrovské expozice vozily mnohatunové lisy a obráběcí stroje, v současnosti jsou expozice firem menší, často využívají alternativní způsoby prezentace a představují mnohdy možnosti digitalizace a automatizace.

„Je vidět, že vystavovatelé často hledají rychlejší, ekonomičtější i atraktivnější prezentaci svých výrobků. Trend digitalizace je rok od roku silnější. Na významu ale nabývá i uhlíková neutralita a oběhové hospodářství. Řeší se, co bude se stroji, až doslouží, i způsob využití odpadu, který vzniká při výrobě,“ doplnil Busios.

„Digitalizace a automatizace se stávají rozhodujícími faktory úspěchu moderních průmyslových podniků. Flexibilita výrobních systémů a schopnost rychle reagovat na změny jsou nezbytné pro zajištění konkurenceschopnosti. Současně je kladen důraz na udržitelnost a energetickou efektivitu,“ uvádějí organizátoři veletrhu.

Součástí expozice je třeba projekt Digitální továrna 2.0, který letos již popáté přinese návštěvníkům MSV možnost nahlédnout do budoucnosti průmyslové výroby. „Význam tématu potvrzuje i účast předních firem a institucí, které se věnují transformaci výrobních procesů pomocí inovativních technologií. V pavilonu F představí svá řešení, která zásadně mění podobu dnešní výroby a posouvají ji k větší flexibilitě, efektivitě a udržitelnosti,“ vysvětlil Busios.

Pořadatelé ale chystají řadu novinek. Zcela novým průřezovým tématem je průmyslový design, který u výrobků podtrhne význam estetiky, ergonomie a uživatelské přívětivosti. A rozšíří se také prezentace 3D technologií. Všechno důležité se tentokrát odehraje pod názvem 3D EXPO v jednom kompaktním prostoru haly A1.

Stejně jako na minulých ročnících bude přibližně polovina vystavovatelů ze zahraničí. Vůbec nejvíc jich přijede z Německa a početné zastoupení budou mít také Slovensko a Itálie, z Asie zejména Čína. Po třech letech se na MSV vrací oficiální účast Japonska pod hlavičkou agentury JETRO, a to v rozšířené podobě s prezentací 18 firem.

Svou záštitu poskytl veletrhu poskytl prezident Pavel. „Tato prestižní podpora podtrhuje význam MSV v oblasti strojírenství a průmyslu nejen v České republice, ale i na mezinárodní úrovni. Prezidentova záštita je uznáním dlouholeté snahy veletrhu o podporu inovací, průmyslového rozvoje a posilování postavení českého strojírenství na světové scéně,“ uvádějí organizátoři.

Nejstarší pravidelná akce na brněnském výstavišti

Tradici MSV podtrhuje fakt, že jde o nejstarší pravidelně realizovanou akci na brněnském výstavišti. Jeho první ročník se konal v září 1959 a byl nebývale úspěšný. Cesta k prvnímu MSV v komunistickém Československu nebyla vůbec snadná. Předcházely mu tři úspěšné ročníky Výstavy československého strojírenství. Tu se vláda rozhodla pořádat v roce 1955 po zjištění, že ani státem řízená ekonomika se bez velkých prodejních či prezentačních akcí neobejde. Výsledky strojírenských výstav ukázaly, že bude nutné umožnit účast i zahraničním vystavovatelům, čímž se vytvoří nabídka pro dovozy do Československa.

Předtím, než se první mezinárodní veletrh v Brně mohl vůbec konat, musela československá strana získat souhlas „spřátelených“ zemí, tedy Sovětského svazu a jeho satelitů. Ten nakonec získala, byť se proti stavěla Německá demokratická republika, která považovala za veletržní prostor socialistických zemí své Lipsko, a sovětští zástupci, kteří veletrhy nepovažovali za důležité.

Komunističtí politici si také záhy uvědomili, že mohou využívat další možnosti, které mezinárodní akce takového rozsahu nabízí. A to příležitosti propagandistického působení do tuzemska i zahraničí. Zájem veřejnosti byl totiž enormní. První veletrh v roce 1959 navštívilo 2,4 milionu lidí, z toho asi 13 000 ze zahraničí. To se odrazilo nejen na veletrhu, ale i na podobě Brna a okolí. Ve městě kvůli akci přibyla řada nových staveb a služeb, včetně hotelů či parkovišť.

Po změně režimu v roce 1989 zůstal veletrh stálou akcí. V roce 2020 byl zrušen kvůli pandemii covidu-19, od té doby návštěvnost roste, obsazuje také spolu se souběžnými akcemi víc pavilonů. V roce 2021 vystavovatelé zaplnili za přísných hygienických podmínek kvůli pokračující pandemii pět pavilonů a za pět dnů navštívilo akci 35 000 lidí, loňský ročník, v pořadí 64., navštívilo spolu s veletrhy Transport a logistika, Envitech a Woodtec přibližně 60 000 lidí.