Anketa: současnost a budoucnost energetiky v ČR

1. Jaká opatření či legislativní změny v souvislosti s energetikou byly podle vás v tomto volebním období nejdůležitější a měly největší dopad na průmysl, na občany apod.?

1. Jaké změny podle vás bude muset provést příští vláda s ohledem na současný vývoj na trhu s energiemi, v průmyslu a například i v souvislosti se zvýšením výdajů na zbrojení?

Roman Gazdík, tiskový mluvčí Skupiny ČEZ

1. V energetice se udělal velký kus práce. Zejména jde o posun v tendru na dostavbu dukovanských bloků, kde byl vybrán preferovaný uchazeč. Podpisy smluv očekáváme v nejbližší době. Také se podařilo dokončit notifikaci pro pátý blok, která je základem notifikace pro dvojblok. Dále se podařilo jaderné zdroje definovat v zákoně jako veřejně prospěšné stavby pro energetickou bezpečnost s jasnějším povolovacím procesem. V jaderné energetice ČEZ zároveň uzavřel partnerství se společností Rolls-Royce SMR v případě rozvoje malých modulárních reaktorů. V oblasti obnovitelných zdrojů se podařilo usnadnit rozvoj na místní a regionální úrovni a také u domácností, lex OZE II a lex OZE III přinesly sdílení, komunitní energetiku, poskytování flexibility a agregace a také zakotvily využívání bateriových systémů. U plynových elektráren se v zákoně ukotvily kapacitní mechanismy, notifikovala se podpora pro nové zdroje KVET a zjednodušilo se povolování staveb plynových elektráren nad 100 MW. V případě distribuce a sítí se zjednodušily některé povolovací procesy a nastavily podmínky pro regulační periodu 2026–2030.
2. V jaderné energetice je potřeba kapacitně posílit Státní úřad pro jadernou bezpečnost a Dopravní a energetický stavební úřad. U obnovitelných zdrojů pak zavést dlouhodobé PPA kontrakty na fotovoltaické elektrárny a zrychlit povolování OZE – legislativně schválit akcelerační zóny. U plynu notifikovat kapacitní mechanismy pro paroplynové elektrárny a v případě distribuce zahájit diskusi o nové tarifní struktuře. Cílem všech těchto kroků je zajistit legislativní podmínky pro co nejlevnější ceny elektřiny pro spotřebitele.

Josef Benda, člen představenstva a provozní ředitel innogy Česká republika

1. Nejzásadnější bylo bezpochyby nedávné přijetí rozsáhlé novely energetického zákona zvané lex OZE III. Velmi však chybí, a to zejména v plynárenství, dokončení plné transpozice systému EU ETS2, což v současnosti představuje jednu z největších legislativních výzev nejen v ČR, ale i v dalších zemích EU.
2. Jakýkoli budoucí vývoj v oblasti trhu s energiemi i české energetiky jako takové je jen z určité části ovlivnitelný ze strany české vlády, a to mimo jiné s ohledem na členství ČR v EU a rozměr konkrétních záležitostí. Každá zásadnější změna kurzu, například v oblasti Green Dealu, by tak musela představovat iniciativu většího počtu členských zemí EU, mezi kterými by nemohlo chybět Německo.

Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií

1. Zásadním byl soubor zákonů zavádějící moderní energetiku lex OZE I, lex OZE II a lex OZE III. Čerstvě schválený lex OZE III lze celkově hodnotit velmi pozitivně jako předpis konečně zavádějící agregaci a flexibilitu do české energetické legislativy, ale zároveň i negativně kvůli individuálním kontrolám FVE. Což je opatření, které přinese více byrokracie než peněz pro státní rozpočet.

1. V předvolební kampani si bude vládní koalice i opozice vzájemně předhazovat, kdo se více podepsal na současné podobě Green Dealu. A všichni budou slibovat, že se pokusí ETS2, zavádějící povolenky pro vytápění a dopravu, tedy další zdanění pro teplo z plynu a také na pohonné hmoty od roku 2027, přinejmenším oddálit a nejlépe zrušit. Což se patrně vzhledem k současnému složení Evropské komise nepodaří.

Lenka Janáková, ředitelka odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR

1. Toto volební období bylo, co se týče energetické legislativy, velmi bohaté. Podnikatelský sektor již čtvrtým rokem tíží ceny energií. Bylo proto nutné zareagovat konkrétními návrhy v podobě cílených opatření. Snaha realizovat několik dílčích krátkodobých opatření se postupně – i díky úsilí Hospodářské komory – modifikovala v komplexní legislativní ošetření zastropování cen elektřiny a plynu. Je třeba ocenit také změny energetického zákona známé jako lex OZE III, které se mimo jiné zaměřují na decentralizaci energetiky. Novela je stěžejní, protože přináší klíčové změny do oblastí akumulace energie, flexibility sítí a agregace. Důležité jsou také novely energetického zákona zaměřující se na sdílení energie a urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie.
2. Jednoznačně odbřemenit české podnikání od neodůvodněné regulatorní a zbytné administrativní zátěže, a to jak národní, tak evropské. Pro stabilní vývoj na energetickém trhu je zásadní dokončit legislativní proces u novely energetického zákona známé jako lex plyn, která má za cíl zajistit stabilitu a spolehlivé dodávky tím, že umožní urychlenou výstavbu nových zdrojů s řiditelným výkonem, kterými mají být postupně nahrazeny stávající dosluhující uhelné zdroje. Také je třeba zajistit pro nové plynové zdroje notifikaci dekarbonizačních mechanismů. Pozornost musí být věnována také nové tarifní struktuře a investicím do distribuční soustavy a s tím spojených úprav právních předpisů.

Jan Vondráš, jednatel poradenské společnosti Invicta Bohemica

1. Největší dopady měly jednoznačně všechny legislativní změny týkající se implementace směrnice FF55. Přestože Senát vydal na téměř polovinu ze všech směrnic v rámci FF55 tzv. žlutou kartu v první polovině roku 2021, tzn. záporné stanovisko vzhledem k faktu, že nebyly fakticky na nic vypracovány dopadové studie, tak se sněmovna tímto kolosálním dopadem vůbec nezabývala. České předsednictví pak dílo zkázy dokonalo: EU ETS 2 a zavedení emisních povolenek pro obyvatelstvo, Euro 7 a smrtící podmínky pro spalovací motory a tak dále. Co Babiš začal, tak Fialova vláda dorazila. A teď se vzájemně osočují… Kdyby to nebylo celé k pláči, tak by se tomu člověk i zasmál.

1. O tomto tématu se aktuálně hodně diskutuje, ale já dlouhodobě tvrdím, že boj proti uhlíku se vyhrát nedá, a přidá-li se k němu i boj proti Putinovi, tak je to boj dvojnásob ztracený… Takže si opravdu nyní, ne za rok, dva nebo jednou, ale opravdu hned musí EU rozhodnout, s kým chce opravdu válčit. Zrušit emisní povolenky, jak dnes někteří zaníceně vykřikují, ze dne na den opravdu nejde. Ale zmrazit okamžitě celý systém lze. To znamená zrušit na další dva roky povinnost vyřazení emisních povolenek výrobci, čímž by jim odpadla povinnost je nakoupit a promítnout do ceny. Tím by skokově spadla cena elektřiny, po čemž všichni tak toužebně volají. A pak na základě konsenzu všech zemí EU – nikoli direktivním rozhodnutím EK – celý systém zreformovat. To je totiž to, co způsobuje nekonkurenceschopnost EU průmyslu a pád milionů obyvatel do energetické chudoby.

1. Zkraje funkčního období zažíval český energetický trh největší otřesy ve své moderní historii; kontinuální růst velkoobchodních cen a pád skupiny Bohemia Energy obsluhující 900 tisíc zákazníků v říjnu 2021 představovaly předzvěst globální energetické krize. Pozitivních změn doznal institut dodávky poslední instance. Lex Putin pomohl naplnit zásobníky plynu. Novela přiznala vládě roli cenového orgánu. Lex OZE I zjednodušil povolování OZE, lex OZE II zavedl komunitní energetiku a sdílení vyrobené energie. Zvláštní ochrana byla přiznána tzv. zranitelnému zákazníkovi. Zaveden byl odvod z nadměrných příjmů a windfall tax. Lex OZE III přinesl klíčové změny v ukládání energie a posílil ochranu spotřebitelů.
2. Nová vláda by měla tlačit na revizi klimatických cílů EU, ne na zrušení, ale zrealističtění a upravení tak, aby uvedené podporovalo průmysl. Na národní úrovni nesmíme být papežštější než papež při implementaci těchto EU předpisů. A zatřetí je nutno zjednodušit a urychlit povolovací řízení pro výstavbu nových zdrojů. Pro investora je extrémně důležité stabilní prostředí, které podporuje investice, to v energetice platí o to více, protože zde se investice počítají na desítky let, a ne na roky.

1. Nejzásadnější událostí byla změna dodavatelského portfolia v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině. Konec dodávek ruského plynu a ropy a s tím související infrastrukturní změny patří určitě k tomu nejdůležitějšímu. Uznání si zaslouží dobudování infrastruktury pro dodávky neruské ropy a obecně fakt, že česká ekonomika netrpěla nedostatkem energetických komodit. Pro ČR je důležité, že se po letech podařilo posunout rozvoj obnovitelných zdrojů, zejména v oblasti komunitní energetiky. Uvidíme, jestli do konce volebního období vyjde nová Státní energetická koncepce. Důležité bylo také rozhodnutí o výběru dodavatele pro nový blok v JE Dukovany.
2. Na stole je změna koncepce české energetiky jako takové. Jak se vypořádat s koncem uhlí a jaký bude energetický mix, z čeho zaplatit rozvoj nových zdrojů (zejména těch nákladných – jaderných) a infrastruktury – to budou otázky, s nimiž se bude muset vypořádat vláda následující, ale i ty po ní. Nacházíme se v období doslova generačních změn. Možná nás čeká proměna celkového paradigmatu rozvoje energetiky od důrazu na trh zpět k větší regulaci, a to zejména na trhu s elektrickou energií. Reformu má EU na stole, současný systém je neudržitelný.

Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky

1. Z pohledu moderní energetiky považuji za klíčové hlavně novely energetického zákona. První (lex OZE I) odstartovala proces zrychlení rozvoje solárních a větrných elektráren. Druhá novela přinesla možnosti sdílení energie a zakládání komunitní energetiky. Třetí pak zavádí akumulaci, agregaci a flexibilitu. Uplynulé čtyři roky ukázaly také důležitost úspěšného programu Nová zelená úsporám. Poslední oblast se týká propracovanějších návrhů na akceleraci obnovitelných zdrojů energie. Jde o balíček pro zrychlení OZE formou tzv. akceleračních zón. Novela prošla vládou a je důležité, aby získala podporu ještě do voleb.

2. Z pohledu konkurenceschopnosti české ekonomiky je klíčové nejen naplnění cílů v obnovitelných zdrojích, ale také využití energetické účinnosti. Česká ekonomika patří k energeticky nejnáročnějším v rámci EU. Rozhodující bude předvídatelnost, stabilita a efektivnost nastavení podpor pro modernizaci ekonomiky a energetiky například prostřednictvím Modernizačního fondu. V české ekonomice se může uplatnit výroba komponentů pro dekarbonizaci. Je třeba ještě dokončit debatu o gigafactory na baterie. Podobně můžeme postupovat u střídačů pro solární elektrárny.

Pavel Peterka, hlavní ekonom XTB

1. Mezi nejzásadnější legislativní změny patří windfall tax, tedy daň z mimořádných a neočekávaných zisků. Jedná se o nesystémové řešení, protože většinu výnosu daně platí polostátní ČEZ, kde stát jako majoritní akcionář mohl výnosy vyplatit pomocí dividendy. Mezi další zásadní změny patří cenové zásahy a dočasné úlevy v podobě zastropování cen energií a odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje (OZE). Krátkodobě se jednalo o pomoc s inflací a cenami energií, ale opatření vytvořila obrovský fiskální tlak. Zmínit musíme i růst regulované ceny elektřiny a plynu v roce 2024, kde nárůst činil desítky procent.

2. Z ekonomického pohledu bude potřeba dodat trhu s energiemi stabilitu a bezpečnost. Velmi by pomohlo, pokud by se nejsilnější politické strany dohodly na jednotné koncepci pro budoucnost naší energetiky. Mezi klíčové priority bude patřit zajištění spolehlivých a cenově konkurenceschopných dodávek energií a energetických komodit pro náš průmysl. Bude také potřeba podpořit výstavbu nových kapacit z různých oblastí energetického mixu. Pomohlo by urychlení výstavby nových jaderných zdrojů, i v podobě modulárních reaktorů. Vadou na kráse je doba výstavby a dlouhé čekání na pozitivní efekty. Investice bude zároveň velmi nákladná.

Marian Rusko, předseda představenstva distribuční společnosti EG.D, člena skupiny E.ON

1. Největší dopad na vývoj tuzemské energetiky mají bezpochyby přijaté novely energetického zákona – tzv. lex OZE, lex OZE II a také v březnu přijatá lex OZE III, které v průběhu posledních let ulehčují a také urychlují transformaci a decentralizaci tuzemské energetiky. Zjednodušení a urychlení připojování OZE, umožnění sdílení a nově také možnosti akumulace a flexibility přinášejí nové možnosti pro zákazníky. Pro nás jako provozovatele distribuční soustavy na jihu České republiky je důležitá také novela liniového zákona, která urychluje povolovací procesy pro strategické investice do energetické infrastruktury.

2. Při transformaci tuzemské energetiky nás čeká ještě řada výzev. Zásadní jsou investice do tuzemské energetické infrastruktury. Budeme muset investovat mnohem více nejen do distribuční sítě, ale také do nových zdrojů energie. K tomu je potřeba vytvoření stabilního a předvídatelného investičního prostředí. Klíčové je síť nejen efektivně budovat, ale i řídit. To zahrnuje férové tarifní struktury a regulační mechanismy. Čeká nás diskuse nad tématem změny tarifní struktury. Důležité jsou pro nás rozvoj sítě a dlouhodobá udržitelnost. Nezbytná bude i další úprava legislativy, abychom našli nástroje, jak řešit problémy, jako je třeba spekulativní blokování kapacit sítí.

Jan Fousek, ředitel Asociace AKU-BAT CZ

1. Za nejzásadnější legislativní změnu v tomto volebním období jednoznačně považuji novelu energetického zákona lex OZE III. Tato norma konečně vytváří legislativní rámec pro rozvoj akumulace energie, flexibility a její agregace. Zákon zároveň umožňuje připojování samostatně stojících bateriových úložišť a dále zavádí institut nezávislého agregátora. I přesto však novela představuje zásadní posun kupředu a bude mít pozitivní dopad na cenovou stabilitu elektřiny v budoucnu. Součástí přijaté legislativy totiž byly také kontroverzní pozměňovací návrhy z dílny ministra financí Stanjury. Ty neměly s podstatou novely nic společného a naopak negativně poškodí solární sektor.

1. Příští vláda bude muset především urychlit transformaci energetického trhu, odstranit překážky pro plné zapojení akumulace a flexibility či řešit pomalé připojování nových zdrojů. Dalším problémem je vázání účinnosti novely na nově vznikající Elektroenergetické datové centrum, což odsouvá funkčnost důležitých částí zákona až k roku 2026 a dále. Stejně důležité bude posílit stabilitu regulatorního prostředí, aby se obnovila důvěra investorů. Příští vláda by se měla zaměřit také na transformaci tarifní struktury a zajistit, aby k tomu distribuční společnosti měly správné motivace a povinnosti.

Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí skupiny Sev.en

Česká vláda udělala v energetice celou řadu opatření a je nutné vyzdvihnout zvládnutí dodávek v době energetické krize. Představené návrhy ale stále nedostatečně reagují na potřebu složitých mechanismů podpory pro jiné než obnovitelné zdroje, které jsou však základem energetické bezpečnosti. Zde je ovšem ČR značně ve vleku platné energetické legislativy, kdy nejasné nebo zcela nepřátelské prostředí platí pro nové jaderné i plynové zdroje, jakož i pro zdroje uhelné. Vhodným opatřením by byla reforma EU ETS a operační pauza na zavádění nových dekarbonizačních cílů a politik včetně vymáhání obdobných podmínek na hlavních obchodních partnerech Evropy. Prioritou se musí stát zajištění odolnosti a bezpečnosti v prostředí eskalujících celních válek a bezpečnostních krizí. Umožnění uplatnění kapacitních mechanismů na naše domácí zdroje elektřiny dle podmínek Německa v ČR tak, aby systém nepodléhal zdlouhavé notifikaci. Dále pak selektivní ochrana energeticky náročného strategického průmyslu (hutní, chemický, zbrojní) – odstranění ceny povolenky z nakupované elektřiny, podpora interních dekarbonizačních projektů v kombinaci s CBAM poplatky na dovážené výrobky s přidanou hodnotou.

Jiří Matoušek, marketingový ředitel a člen představenstva, Centropol

1. Energetická politika se primárně nastavuje mimo ČR a podléhá rozhodování orgánů EU a Evropské komise. Důležitým rozhodnutím bylo vládní nařízení o zastropování cen elektřiny a plynu v době energetické krize. Rok 2023 byl věnován lex OZE II, sdílení elektřiny bychom ale přínosem pro klienty v širokém slova smyslu nenazvali. Rok 2024 byl věnován přípravě lex OZE III. Kontroverzní součástí je omezení podpory pro solární elektrárny z let 2009–2010. Dodavatelů se týkají i opatření na ochranu spotřebitelů. Dalším důležitým splněným úkolem současné vlády byla finalizace tendru na Dukovany a především zajištění financí pro rozvoj jaderné energetiky. EU plánuje zatížení domácností daní EU ETS2. To budeme moci nejprve odložit a následně definitivně odstranit až po právě nyní přicházejících změnách v myšlení evropských lídrů.
2. Příští vláda bude muset přijímat opatření, která zajistí, aby ceny energií v České republice nebyly vyšší než v okolních státech. Cena energií má neregulovanou a regulovanou část, s níž může vláda pracovat. Bude třeba minimalizovat negativní dopady klimatických cílů, zejména hrozbu emisních povolenek EU ETS2. Skutečně dopustíme zdražení plynu pro domácnosti o 250 až 300 Kč za každou megawatthodinu? Předpokládáme, že nová vláda si nechá vypracovat dopadovou analýzu a podle jejích výsledků bude reagovat. Příští vláda také pravděpodobně dojde k závěru, že firmám bude muset snížit nebo zcela odpustit POZE. To je náš národní problém a bude nás to stát peníze. Emisní povolenky EU ETS1 nelze řešit národně, proto bude nutné hledat spojence a systém nahradit lépe řiditelnou ekologickou daní.