Sběratelský kousek od BMW

Aktuální BMW řady 2 s výrazně hranatým stylem karoserie přišlo na trh v roce 2021 a je nabízeno buď s pohonem zadních, nebo všech kol. K dispozici má zážehové i vznětové čtyřválce, ale také řadové šestiválce, tolik typické pro klasické koncepce značky. Mezi všemi ovšem vyniká lahůdka v podobě ultimativní M2 CS, kterou vám teď podrobněji představíme.

Ačkoli BMW M2 CS není limitovanou edicí, během jednoho modelového roku bude vyrobeno méně než dva tisíce kusů, což z něj už teď dělá objekt sběratelského zájmu. Automobilka si je této skutečnosti vědoma, protože jinak by si netroufla přijít s tak vysokou cenou. Zatímco „běžné“ BMW M2 se dá koupit od necelých dvou milionů korun, cena testovaného modelu M2 CS vyšplhala kvůli vysoké základní ceně a příplatkům až na 3,3 milionu! Za exkluzivitu se holt platí. Otázkou je, co za to BMW nabízí…

Stručně řečeno: parádní auto, které v sobě nese tu nejlepší techniku, jakou BMW pro své sportovní modely s pohonem zadních kol aktuálně má. Pod svalnatou karoserií v příplatkové barvě Velvet Blue (132 tisíc Kč) tluče dvěma turbodmychadly plněný zážehový řadový šestiválec S58B30T0, který je alfou a omegou celého zážitku. Propracovaný hliníkový šestiválec je doslova nadopován technologiemi, takže celkově přináší brutální výkon 530 koní a 650 Nm točivého momentu.

Jelikož aktuální řada BMW M2 je větší a těžší než předchůdce, v Mnichově u exkluzivní verze CS mysleli i na snížení hmotnosti – zhruba 45 kg se podařilo ušetřit díky karbonovým dílům karoserie (střecha, víko kufru s unikátním spoilerem, kryty zrcátek a zadní difuzor), ale také nádherným kovaným kolům, pod nimiž pracují extrémní karbonové brzdy (za příplatek necelých 240 tisíc Kč). Vyšší výkon i lehce snížená hmotnost se podepisují na brutální dynamice: zrychlení na stovku zabere 3,8 s a maximální rychlost překračuje magickou hranici 300 km/h.

Uvnitř posádku obejmou karbon-keramická sedadla, jinak krásně zpracovaný interiér kazí jen ohromný displej nahrazující klasický přístrojový štít. Je jasné, že tohle kupé je pouze pro dva a hlavní pozornost směřuje na řidiče. Ten rukama obejme naštěstí jen mírně zploštěný volant a stiskem rudého tlačítka oživí šestiválec. Opět nechybí volby M1 a M2, stejně jako možnost přizpůsobení stylu auta osobním požadavkům – a to včetně adaptivních tlumičů s jedinečnou charakteristikou či úpravy kontroly stability a režimu M Dynamic.

Při jízdě na okreskách prakticky nelze využít potenciál auta, které je stručně řečeno brutálně rychlé, ale také neposedné a dravé, takže nutí řidiče k maximální pozornosti. Zadní kola roztáčí osmistupňový automat ZF, prakticky nejlepší převodovka tohoto typu. Motor je jedním slovem úžasný: s chutí se točí až za hranici 7000 otáček a jeho zvuk je vyzrále dospělý, bez ohledu na zvolený režim dokáže neustále udivovat. Jelikož M2 CS je velmi ostré náčiní, jež svou drsností překonává dokonce i větší M3, řidič je při sportovní jízdě nucen držet vůz pevně pod kontrolou. K tomu by pomohlo trochu citlivější a jistější řízení, vzpomínané u předchozí generace, která byla výrazně lehčí. Aktuální BMW M2 CS totiž při délce 4587 váží 1775 kg, což je prakticky o 200 kg víc než předchozí F87, kterou jsme testovali v roce 2020.

Moderní auto bude zřejmě bezpečnější, ale hlavně v sobě integruje zbytečně moc elektroniky, a ta prostě něco váží. Neznamená to, že by poslední M2 CS bylo špatné auto, to se nedá říct ani z legrace. Problém je spíš v tom, že kvůli vysoké hmotnosti a poněkud vágnímu pocitu z řízení trochu ztrácí autenticitu, kterou nenahradí ani výrazně vyšší výkon perfektního motoru a lepší hodnoty zrychlení – ostatně doba honby za desetinkami vteřiny je dávno přežitá a nahrazená mnohem důležitějším aspektem: autentickou radostí z jízdy. A té prostě moderní auto dává kvůli výše zmíněnému o něco méně, než bychom si přáli.

Foto: Ondřej Kroutil

Plusy: motor, jízdní vlastnosti, dynamika

Minusy: cena, hmotnost, pocit z řízení