Za hranice s menším rizikem

Tuzemské společnosti stále častěji nevstupují na zahraniční trhy pouze prostřednictvím exportu, ale také přímými investicemi. Ty s sebou přinášejí i specifická rizika. Jak se proti nim mohou podniky chránit, vysvětluje Marek Dlouhý, místopředseda představenstva Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP).

EGAP je známý především jako instituce, která pomáhá českým firmám s exportem. Jeho role ale nekončí ve chvíli, kdy zboží překročí hranice. Podporuje také podniky, které se rozhodnou na zahraničních trzích přímo investovat. Jak takové pojištění funguje?

EGAP byl zřízen především na podporu českého exportu. Naše tradiční produkty proto chrání vývozce před platebními riziky, tedy před situací, kdy zahraniční zákazník nezaplatí za dodané zboží nebo služby. Na export navazuje také financování prostřednictvím bank, kterým pomáháme krýt související rizika.

Přeshraniční obchod ale nemusí mít pouze podobu přímého vývozu. Firmy se chtějí zahraničním zákazníkům přiblížit a někdy také narážejí na obchodní bariéry, kvůli kterým pro ně může být přímý export nevýhodný. Proto vstupují na zahraniční trhy prostřednictvím vlastních poboček, nákupem místních společností nebo výstavbou výrobních závodů. Česká firma tak může například vybudovat továrnu v Mexiku nebo Indii a zásobovat z ní tamní trh i okolní země. V takovém případě už nejde o přímý vývoz z České republiky, ale o zahraniční investici. A stejně jako chráníme vývozce, pomáháme chránit také investory.

Před jakými riziky se mohou investoři pojistit?

Základním rizikem je situace, kdy se zahraniční prostředí obrátí proti investorovi. Může dojít například k vyvlastnění investice nebo k jejímu poškození v důsledku politicky motivovaného násilí, třeba při nepokojích či teroristickém útoku. Problém může nastat také tehdy, když je investice úspěšná, ale investor nemůže převést její výnosy, například dividendy, zpět do České republiky. Vedle pojištění samotného investora nabízíme také pojištění pro banky, které zahraniční investice financují. V tomto případě kryjeme riziko nesplacení investičního úvěru. Rozlišujeme tedy ochranu investora před politickými riziky a ochranu banky před rizikem nesplacení úvěru.

Mělo by být pojištění jednou z prvních věcí, které podnikatelé při vstupu na zahraniční trh zvažují?

Rozhodně. Mělo by být součástí odpovědného řízení firmy. Od finančního ředitele bych očekával, že majiteli nebo generálnímu řediteli předloží nejen návrh financování investice, ale také řešení, jak omezit související rizika. Firma může mít v zahraničí úspěšnou investici, ale pokud jí stát majetek vyvlastní, znemožní převod dividend nebo její provoz ohrozí politicky motivované násilí, může přijít o značné finanční prostředky. Taková ztráta přitom nemusí ohrozit pouze samotnou zahraniční pobočku či investici. Může destabilizovat také mateřskou společnost v České republice.

Pokud firma přijde do EGAP s konkrétním záměrem, jak vypadá vaše spolupráce?

Firma nás může oslovit přímo s exportní zakázkou nebo plánovanou investicí v určité zemi a zeptat se, jaká rizika by bylo možné pojistit. Často přichází také společně s bankou, se kterou už svůj záměr konzultuje. V takovém případě bývá projekt rozpracovanější a klient s bankou už mohou mít představu o potřebném financování. My pak posuzujeme, zda jsme schopni danou transakci pojistit a případně jak ji nastavit, aby odpovídala možnostem našich produktů. Může jít tedy o první konzultaci nad podnikatelským záměrem i o jednání nad konkrétně připravenou strukturou financování. V obou případech hledáme způsob, jak můžeme firmě pomoci.

V jakých dalších situacích by měly firmy o EGAP uvažovat?

Dosud jsme mluvili především o dvou tradičních oblastech naší činnosti: pojištění exportu a pojištění zahraničních investic. Firmy ale potřebují podporu také v České republice, když se na exportní zakázku teprve připravují nebo plánují investice, které jim mají pomoci uspět na zahraničních trzích. Mohou potřebovat nakoupit stroje, upravit výrobní linku nebo připravit výrobu na míru konkrétnímu zákazníkovi. Právě pro tyto situace nabízíme domácí produkty.

Původně byly vždy navázány na konkrétní vývozní kontrakt. Pokud firma potřebovala provozní financování například na nákup materiálu, případně úvěr na domácí investici do vývoje nebo výroby, musela už mít příslušný exportní kontrakt sjednaný. To bylo nepraktické: podnik mohl rozvíjet výrobu a připravovat se na budoucí zakázky, ale na podporu musel čekat až do uzavření konkrétního obchodu.

Proto jsme naši nabídku upravili a zaměřili se na samotný podnik a jeho dlouhodobou exportní orientaci. Zavedli jsme kategorii takzvaného vývozně orientovaného podniku, u něhož export představuje alespoň 25 procent tržeb. Takové firmě můžeme pojistit provozní financování nebo financování domácí investice, aniž by už musela mít uzavřený konkrétní vývozní kontrakt. Chceme jí tím umožnit investovat do rozvoje, zvýšit konkurenceschopnost a lépe se připravit na získávání budoucích zahraničních zakázek. EGAP přitom úvěry neposkytuje přímo. Pojišťujeme financování a banka, která úvěr poskytuje, díky našemu pojištění získává ochranu před sjednanými riziky.

Jak by měl postupovat podnikatel, který plánuje investici v zahraničí nebo expanzi na nový trh?

Nejprve by si měl ujasnit, kam a v jakém rozsahu chce investovat a jakou návratnost od investice očekává. Od ní se totiž odvíjí také vhodné nastavení splatnosti úvěru, kterým chce investici financovat. Potom má v zásadě dvě možnosti. Může přijít přímo do EGAP a svůj záměr s námi konzultovat. Posoudíme, zda je daná investice z hlediska našich možností pojistitelná. Pokud by například v cílové zemi probíhal ozbrojený konflikt nebo se nacházela ve vážné hospodářské krizi, můžeme dojít k závěru, že dané riziko nedokážeme pokrýt. Podnikatel pak musí zvážit jiné řešení, případně investici v jiné zemi. Druhou možností je začít u své banky. Ta mu může poskytnout podobnou zpětnou vazbu a zároveň s ním připravit strukturu investice i potřebné financování. Banky s námi průběžně komunikují, takže obě cesty jsou možné. Důležité je začít plánovanou investici řešit včas, nikoli až ve chvíli, kdy se riziko začne naplňovat.

Marek Dlouhý

Místopředseda představenstva EGAP. Absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, obory mezinárodní obchod a mezinárodní politika a diplomacie. Před nástupem do EGAP spolupracoval v roce 1996 externě se zahraničním odborem Kanceláře prezidenta republiky.