Od léčby k prevenci. Zdravotnictví se musí změnit

Stále víc odborníků upozorňuje, že bez systematického posílení prevence nebude v příštích letech možné udržet dostupnou a kvalitní péči. Na potřebě změny se přitom shodují lékaři, zástupci pojišťoven, zdravotnického byznysu i experti na digitalizaci. Všichni volají po větším důrazu na cestě od reaktivního modelu, který řeší až důsledky, k modelu proaktivnímu – tedy k prevenci, včasnému záchytu a aktivní péči o vlastní zdraví.

„Klíčem k udržitelnému zdravotnictví je systematická prevence,“ říká Elizabeth Pavlíčková, lékařka a majitelka renomovaného zdravotnického zařízení Elizabeth Clinic. Upozorňuje přitom na velmi konkrétní příklad: kožní nádory. „Melanom je nejagresivnější nádor kůže, ale zachycený včas má přes 95procentní šanci na vyléčení.“ Právě včasný záchyt je podle ní oblastí, kde může systém relativně malou investicí dosáhnout zásadních výsledků. Podmínkou je ale změna přístupu – jak ze strany státu, tak pacientů samých.

Právě chování lidí je přitom podle expertů jedním z hlavních problémů. „Čtyři z deseti Čechů nechodí na preventivní prohlídky,“ upozorňuje Pavlíčková. Podle ní stále chybí základní zdravotní gramotnost i schopnost vnímat prevenci jako součást běžného života. Lidé často investují do dílčích řešení, ale přehlížejí základní faktory, jako je spánek, stres nebo výživa.

S Elizabeth Pavlíčkovou souhlasí další oslovený odborník, profesor Ilja Tachecí, předseda České gastroenterologické společnosti. Ten ve velkém rozhovoru pro tuto přílohu Týdeníku Echo hovoří mimo jiné o screeningu kolorektálního karcinomu. I ten se však potýká s nezájmem velké části Čechů, byť doslova zachraňuje životy. „V každodenní praxi stále narážíme na nedostatečnou účast ve screeningovém programu. Hovoříme o takzvané adherenci, tedy ochotě lidí absolvovat doporučená vyšetření. Dlouhodobě se zapojuje zhruba 30 procent cílové populace; z pohledu veřejného zdraví bychom se ale chtěli dostat aspoň přibližně k 60 až 65 procentům,“ říká profesor.

Docent Ondřej Měšťák, vedoucí lékař kliniky Esthé, doplňuje další oblasti života, kde mají Češi značné rezervy: „Zdravotní stav populace výrazně ovlivňuje životní styl – nedostatek pohybu, nadváha, nekvalitní spánek nebo chronický stres. Často podceňujeme pravidelné kontroly a chodíme pozdě – až když je problém velký.“

Zdravotní systém přitom nese důsledky tohoto nastavení. Kapacity zdravotníků jsou omezené a náklady na léčbu rostou. Bez posunu směrem k prevenci bude stále obtížnější zajistit dostupnou péči pro všechny. „Společnost si stále cení kurativy (léčby nemocí) víc než prevence,“ upozorňuje Jan Neugebauer, expert na zdravotnictví z CEVRO Univerzity. Podle něho jde o hlubší problém, který nelze vyřešit jedním opatřením, ale vyžaduje změnu motivací i celkového nastavení systému.

Téma prevence se přitom netýká jen fyzického zdraví, ale stále výrazněji i oblasti zdraví duševního. Právě zde se podle odborníků ukazuje, jak zásadní roli hraje včasný záchyt. Zkušenosti z praxe potvrzují, že lidé své psychické obtíže často podceňují nebo odkládají řešení. Přitom právě v této oblasti hraje čas zásadní roli. Včasná pomoc může výrazně ovlivnit další vývoj onemocnění i kvalitu života.

Na potřebu systémového posunu upozorňuje i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který se tématu věnuje v  komentáři na následujících stranách. „Klíčem k úspěchu je posílení prevence a primární péče,“ píše politik a zdůrazňuje, že bez aktivního přístupu občanů i změn na úrovni systému nebude možné zdravotnictví dlouhodobě udržet.

Podle Vojtěcha je nutné vnímat prevenci v širším kontextu. Nejde jen o pravidelné prohlídky, ale také o zdravotní gramotnost, pohyb a životní styl. „Na úrovni škol se musíme zaměřit na zdravotní gramotnost a přirozený pohyb dětí, což je nejlepší investice do budoucna,“ uvádí.

Zvláštní pozornost ministr věnuje právě oblasti duševního zdraví, která podle něho představuje jednu z největších výzev současnosti. „Nejde jen o čísla a systémová opatření, ale o konkrétní rodiny, které hledají pomoc a často na ni čekají až příliš dlouho,“ popisuje neutěšenou situaci. Data podle něho ukazují, že nejde o okrajový problém, ale o trend, který se týká celé společnosti. Proto je nutný meziresortní přístup. „Duševní zdraví je skutečnou meziresortní prioritou, která propojuje zdravotnictví, školství, sociální oblast, zaměstnavatele i samosprávy,“ míní Vojtěch. Cílem současné vlády proto je vytvořit provázaný systém, který zajistí péči od prevence přes včasný záchyt až po léčbu.

Vedle prevence ale experti upozorňují i na další klíčové oblasti, jež mohou zdravotnictví posunout. Jednou z nich je digitalizace. „Pacienti stále běhají mezi lékaři s papírovými žádankami,“ říká Marek Růžička, expert na digitalizaci a výkonný ředitel Bankovní identity. Podle něho by moderní zdravotnictví mělo umožnit snadný přístup k datům, sdílení informací mezi lékaři a využívání telemedicíny. Tu na dalších stránkách představuje Jiří Pecina, CEO Meddi hubu.

Digitalizace má podle odborníků potenciál nejen zvýšit komfort pacientů, ale i efektivitu celého systému. Stejně důležitá je ale bezpečnost dat a propojení jednotlivých systémů, bez kterého hrozí další komplikace. Důležitá je stabilita financování a řízení zdravotnictví.

Český zdravotnický systém stojí před nutností změnit své základní nastavení. To ale musí začít u běžných lidí. Bez posílení prevence, zdravotní gramotnosti a aktivního přístupu občanů-pojištěnců ke svému zdraví bude stále víc zatížený a méně efektivní. Změna přitom nebude jednoduchá ani rychlá. Jde o dlouhodobý proces, jehož výsledky se projeví až s odstupem let. Právě proto je ale důležité začít včas. Prevence totiž není jen nástrojem zdravotní politiky, ale především investicí do kvality života celé společnosti.