ANKETA

1) Jaké priority by měla vláda v oblasti zdraví a zdravotnictví upřednostnit?

2) V čem mají Češi největší rezervy, pokud jde o péči o vlastní zdraví?

Elizabeth Pavlíčková, majitelka a lékařka Elizabeth Clinic

1)Klíčem k udržitelnému zdravotnictví je systematická prevence. Konkrétně bych navrhla zařadit dermatologický screening do pravidelných preventivních prohlídek – jednou za rok až dva, podobně jako u praktického lékaře, zubaře či gynekologa. Melanom je nejagresivnější nádor kůže, ale zachycený včas má přes 95procentní šanci na vyléčení. Digitální mapování znamének by zachytilo rizikové léze dřív, než způsobí nevratné následky. Investice minimální, potenciál zachránit životy obrovský. Zároveň je nezbytné posílit primární péči, aby praktici dokázali základní léze rozpoznat a včas odeslat k specialistovi.

2)Největší rezervou je proaktivní přístup k prevenci. Čtyři z deseti Čechů nechodí na preventivní prohlídky, přitom právě ty mohou zachytit problémy včas. Chybí nám i zdravotní gramotnost, tedy schopnost rozhodovat se informovaně o vlastním zdraví. Vidím to denně ve své ordinaci – lidé investují do krémů, ale neřeší spánek, stres nebo výživu. Přitom právě komplexní péče o tělo je to, co skutečně funguje. Potřebujeme změnu myšlení: od léčby k prevenci, od pasivity k odpovědnosti za vlastní zdraví.

Marek Růžička, výkonný ředitel Bankovní identity

1) Vláda by měla dát prioritu smysluplné digitalizaci zdravotnictví, která všem účastníkům zdravotního systému usnadní život.

Pacienti stále běhají mezi lékaři s papírovými žádankami, zprávami nebo výsledky vyšetření. Aby tomu tak nebylo, je potřeba bezpečné a spolehlivé ověřování totožnosti v on-line systémech poskytovatelů zdravotní péče, díky kterému snadno nahlédnete do své dokumentace a data můžete sdílet s lékaři. Zdravotní informace mají být dostupné těm, kdo je potřebují.

Moderní zdravotnictví má šetřit čas pacientům i zdravotníkům a zvýšit dostupnost i kvalitu péče. Je potřeba rozvíjet telemedicínu a využívat umělou inteligenci, která pomáhá s diagnostikou či rozhodováním – vždy jako podporu, ne náhradu lékaře. Nesmíme zapomínat na kyberbezpečnost, ochranou osobních údajů a vzájemné propojení jednotlivých zdravotních systémů.

Antonín Klimša, výkonný ředitel zdravotní pojišťovny RBP

1) Veřejný prostor je plný teoretických „myšlenek“, co by měli ostatní dělat. K tomu se nepřipojím. Klientům musíme v souladu s legislativou zajišťovat dostupnou a kvalitní zdravotní péči a to plníme. Za důležité ale považuji vyrovnanou bilanci příjmů a nákladů systému veřejného pojištění, protože můžeme platit jen to, co z výběru pojistného získáme, a v případě let dobrých šetřit na roky chudší. Nicméně toto pravidlo bylo porušeno. Proto je nutné nyní systém opět stabilizovat. Za další důležitou oblast považuji politicky nedotknutelnou síť nemocnic. Každý zřizovatel má své ekonomické zájmy, které se podle mne nepotkávají s celospolečenských plánem transformace lůžek.

2)Když jsem jako kluk chodil do školy, všichni jsme byli ve třídě štíhlí a sportovali jsme. Podívejme se na děti na ZŠ dnes. Zde je třeba znovu začít, ne až v dospělosti bojovat s nadváhou a chodit na screeningy. RBP se prevenci intenzivně věnuje, například ve firmách. V programu Zdravý podnik zaměstnancům umožňujeme nechat se otestovat přímo na pracovištích – BMI, znaménka, zrak, antigen PSA, ale nabízíme jim i analýzy jídelníčku nebo workshopy na podporu duševního zdraví.

Pavel Sedlář, produktový manažer, KB Pojišťovna

1) Mezi priority bychom měli zařadit například prevenci a včasnou péči o duševní zdraví, lepší dostupnost odborníků a destigmatizaci vyhledání pomoci v případě psychických obtíží. Podle dat ČSSZ jsou totiž duševní poruchy a poruchy chování druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu (cca 27 procent). Také náš nedávný průzkum ukázal, že 75 procent dospělých Čechů zažilo v posledních pěti letech pocit psychického vyčerpání, u 32 procent šlo dokonce o potíže trvající řádově měsíce.

2) V tomto kontextu vidíme rezervy v tom, že lidé psychické potíže podceňují. Přestože 30 procent námi dotázaných lidí už někdy vyhledalo odbornou pomoc a 25 procent užívalo či užívá antidepresiva, významná část lidí své obtíže s odborníky neřeší. Ke zlepšení by pomohla prevence a otevřenější přístup k duševnímu zdraví jako běžné součásti péče o sebe.

Petr Skokan, hlavní trenér a lektor RE.CODE pohybu, Rehagym

1) Největší rezervy Čechů v péči o zdraví – z pohledu našeho privátního centra Rehagym – s respektem k pohybu a zdraví, vidíme, že hlavní problém je v nedostatečném nebo nesprávném pohybu a v dlouhodobém preventivním přístupu ke zdraví. Místo aktivní péče o své tělo a prevenci problémů často lidé čekají, až se zdravotní potíže objeví, a teprve pak je řeší.

2) Nedostatečná pohybová prevence je způsobená hlavně nedostatkem správného a pravidelného pohybu a cvičení, sedavým životním stylem a jednostranným zatěžováním těla. Obecně lidé podceňují protahování a posilování, častokrát ignorují drobné bolesti, které se postupně zhoršují a častokrát chybí i pravidelná rehabilitace a regenerace těla. U našich klientů v pražské Krči se je snažíme učit proaktivnímu přístupu, a proto pod jednou střechou u nás najdou tzv. uzavřený kruh péče – správné cvičení v posilovně – rehabilitaci s fyzioterapií a regeneraci, která hraje klíčovou roli v prevenci zdraví.

Jan Neugebauer, odborný asistent, CEVRO Univerzita

1) Klíčem pro rok 2026 je e-zdraví: plný náběh e-žádanek a příprava na evropský datový prostor (EHDS). Kritickým bodem zůstává kyberbezpečnost a hrozba paralýzy diagnostiky při nekompatibilitě IT systémů. Vláda musí řešit stárnutí lékařů a regionální nerovnost. Ačkoli platy v regionech (Ústecko 149 tisíc korun) v roce 2024 převýšily Prahu, personál chybí. Prioritou by měla být podpora administrativních asistentů, kteří uvolní lékařům ruce pro odbornou klinickou práci.

2) Největší rezervou je nízká zdravotní gramotnost a upřednostňování pohodlí před prevencí. Vláda by měla v roce 2026 využít tzv. nudge teorii (postrkování) – učinit zdravou volbu ekonomicky nejvýhodnější (např. daňové úlevy pro firmy podporující pohyb). Zásadním problémem zůstává, že společnost si stále cení kurativy (léčby) víc než prevence. Tato mentalita vyžaduje systémovou změnu motivace, nikoli represi.

Ondřej Měšťák, vedoucí lékař, Esthé Praha

1) Prioritou by mělo být stabilizovat financování a řízení systému: jasná pravidla úhrad, méně administrativy, transparentní data. Posílit dostupnost praktické péče a ambulancí, zkrátit čekací doby a smysluplně rozvíjet jednodenní chirurgii. Investovat do lidí: kapacity lékařů/sester, vzdělávání, motivace v regionech. Podpořit prevenci a screeningy, digitalizaci a sdílení dokumentace napříč poskytovateli plus domácí a dlouhodobou péči (stárnutí populace).

2) Pokud jde o samotné Čechy, největší rezervy máme dlouhodobě v prevenci a každodenních návycích: pohyb, váha, spánek, stres, kouření/alkohol. Zdravotní stav populace výrazně ovlivňuje životní styl – nedostatek pohybu, nadváha, nekvalitní spánek, chronický stres, kouření nebo nadměrná konzumace alkoholu. Často podceňujeme pravidelné kontroly a screeningy a chodíme pozdě – až když je problém velký. Chybí zdravotní gramotnost (orientace v informacích), realistická očekávání a schopnost udržet dlouhodobou změnu.

David Mendl, COO, Dr. Max

1) Z pohledu lékáren by to určitě mělo být rozšíření kompetencí lékárníků, aby se – jako vysokoškolsky vzdělaní zdravotničtí profesionálové – stali ještě platnější součástí primární péče. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch už avizoval, že by to měla být součást reformy systému zdravotnictví, to velmi podporujeme.

2) Pokud jde o rezervy, tak i když se – zejména po pandemii covidu – v tomto směru chování lidí citelně změnilo, pořád jsou určitě u průměrného Čecha rezervy ve vnímání důležitosti prevence. Rozumný životní styl a preventivní prohlídky by měly být ještě samozřejmější, než je tomu dosud. Výrazně by to odlehčilo systému zdravotnictví, finančně i kapacitně. A i tady by mohli sehrát lékárníci významnější roli než doposud.

Petr Popov, psychiatr, primář Sanatoria Libella

1) Vláda by se měla přednostně soustředit na oblast duševního zdraví. Ačkoli situaci částečně zlepšila proběhlá reforma péče o duševní zdraví, přetrvávají nedostatky v některých specifických skupinách. Týká se to zejména kritické personální situace v zajištění péče o duševní zdraví dětí a mládeže, která trvá řadu let a stále se zhoršuje. V období po covidu pozorujeme výrazný nárůst výskytu psychických potíží a současně se dlouhodobě potýkáme s chronickým personálním deficitem. Odborníci na nedostatečné personální zajištění bezvýsledně poukazovali řadu let. Nedostatečně je také – a to ve všech věkových skupinách – zajištěna prevence a léčba závislostí jak na návykových látkách, tak i u nových „procesuálních“ závislostí a situace se zhoršuje.

2) Velké rezervy máme v oblasti zdravého způsobu života. Výrazné problémy s tabákem/nikotinem, alkoholem a jinými návykovými látkami se týkají minimálně pětiny populace ČR. Významnou rezervu představuje také nevyužívání preventivních vyšetření – všech relevantních preventivních prohlídek se zúčastňuje pouze 10 procent Čechů, 40 procent se nezúčastňuje vůbec žádné.

Jan Krejčí, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FN u svaté Anny v Brně

1) Přestože medicína obrovsky pokročila v léčbě celé řady kardiovaskulárních onemocnění, zásadním problémem je, že se nám stále nedaří snížit počet pacientů s nově vznikajícími srdečními problémy. Naše priority odráží Národní kardiovaskulární plán ČR, jehož cílem je zastavit vlnu chorob srdce a cév, na které ročně v České republice umírá přibližně 40 tisíc lidí. Tedy jde o nejčastější příčinu úmrtí v ČR. Počet lidí s tzv. civilizačními nemocemi, které jsou úzce propojeny s onemocněním srdce a cév, rapidně stoupá. Pokud bychom se zaměřili na srdeční selhání, tak nám podle prognóz hrozí, že se do 15 let zdvojnásobí počet jedinců s tímto onemocněním a nebudou nám pro všechny stačit lůžka na kardiologických odděleních. Díky letošní změně v preventivních prohlídkách u praktických lékařů by se nám mělo dařit zachytit pacienty se srdečním selháním v časných stadiích.

2) Od revoluce, se kterou se změnil režim, uplynuly již desítky let, a přesto velká část populace stále nevnímá, že odpovědnost za své zdraví je do velké míry individuální zodpovědností. Názor, že já sám nemusím nic a „systém se postará“, bohužel přetrvává. S tím souvisí dramatický nárůst lidí s nadváhou a obezitou, a to bohužel i u dětí.

Milan Sova, pneumolog, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy v FN Brno

1) V současné době se nacházíme v poměrně zásadním bodu vývoje našeho zdravotnictví. Stárne populace pacientů i zdravotníků. Na tyto výzvy je třeba reagovat v co nejkratším čase. Prioritou by měla být optimalizace sítě zdravotnických zařízení a centralizace péče. Konzervováním stávajícího stavu ztrácíme drahocenný čas. Jedním z příkladů je transformace lůžek na následná, kterých je kritický nedostatek.

2) O tom, že Češi zanedbávají prevenci, se popsaly stohy papíru. Nicméně druhým významným faktorem je vnímání vlastního pohodlí a vztah k systému. Například v západních rozvinutých zemích je zcela normální cestovat za vyšetřením do kvalitní nemocnice. Například v Německu se pacienti vydávají přes půl spolkové země, protože vědí, že v kvalitním centru získají lepší péči a naději na vyléčení. V České republice máme často zakořeněnou představu, že jediná nemocnice je ta, co máme v okresním městě o 10 tisících obyvatel, a že tato nemocnice musí poskytovat veškerou péči. Naše síť nemocnic má svoje základy v 19. století a její rozložení již dávno nereflektuje aktuální trendy a potřeby. Stejně jako jezdíme na nákupy nebo dovolenou, budeme cestovat za kvalitními zdravotníky.

Edita Müllerová, místopředsedkyně Národní asociace pacientských organizací

1) Národní asociace pacientských organizací dlouhodobě upozorňuje, že české zdravotnictví potřebuje stabilizovat financování a lépe řídit náklady tak, aby systém zůstal dostupný i kvalitní v době stárnutí populace. Prioritou vlády by mělo být posílení prevence, primární a komunitní péče a efektivní provázání zdravotních a sociálních služeb. Klíčová je také smysluplná digitalizace, která zlepší koordinaci péče a sníží administrativní zátěž.

2) Češi mají podle dostupných dat největší rezervy zejména v oblasti prevence a životního stylu – část populace podceňuje preventivní prohlídky, pohyb i včasné řešení zdravotních potíží. Zlepšení proto vyžaduje nejen individuální odpovědnost, ale i dlouhodobě konzistentní podporu státu a zdravotních pojišťoven.