Společenství solidarity

Málo se ví o tom, že od roku 2016 je Polsko v rámci EU zemí, která přijímá nejvíc migrantů. Většinou jde o příchozí z Ukrajiny. Statisíce Ukrajinců proměnily podobu polských měst. Nicméně nikdo netušil, že největší změna se teprve blíží – způsobila ji ruská invaze a související uprchlická vlna. Jak Polsko zvládá situaci 10 měsíců po začátku války?

Když 24. února 2022 ruští vojáci vkročili na ukrajinské území, zahájili největší válku na území evropského kontinentu od dob druhé světové války. Podle údajů OSN bylo téměř 14 milionů lidí přinuceno opustit své domovy a téměř 8 milionů z nich muselo uprchnout ze své rodné země. Byli to především ženy, děti a staří lidé.

Podobně jako během druhé světové války Rusko opět zahájilo deportace na Sibiř a v dobytých městech a vesnicích pronásledovalo a mučilo elity a vojáky, znásilňovalo ženy a páchalo genocidní zločiny. Před hrůznými činy ruských ozbrojených složek prchaly miliony žen. Před osmdesáti lety k těmto ženám patřila i moje babička, která se rozhodla usadit se se svou sestrou v Polsku a nevracet se zpátky na Ukrajinu, kterou mezitím ovládli barbaři. Válka na Ukrajině je pro mě i pro mnoho dalších Poláků agresivní útok nejen na sousední stát, ale i na nás samé.

Od začátku ruské agrese překročilo polsko-ukrajinské hranice víc než 7,4 milionu uprchlíků z Ukrajiny, ale zároveň zhruba 5,6 milionu lidí překročilo hranice v opačném směru. Část se vydala i dál na západ, nicméně v Polsku zůstalo možná až 1,5 až 2 milionu uprchlíků. Sečteme-li to s předchozí migrační vlnou z Ukrajiny, jejíž začátek spadá do období války na Donbase v roce 2014, žije v Polsku v současnosti asi 3 až 3,5 milionu Ukrajinců.

Spontánní vzepětí polské společnosti přerostlo veškerá očekávání. Do pomoci uprchlíkům se zapojilo 70 procent dospělé populace naší země. Lidé nabízeli pokoje nebo i celé byty. Takto pomohlo 7 procent Poláků, což znamená, že několik stovek tisíc rodin díky tomu získalo normální domov a nemuselo do uprchlických táborů, jako se to děje během jiných podobných krizí.

59 procent Poláků pomohlo nákupem nezbytných základních životních potřeb a 53 procent přispělo ve prospěch uprchlíků finančně. Podle šetření Polského ekonomického institutu Poláci věnovali během prvních tří měsíců na pomoc Ukrajincům prchajícím před válkou celkovou sumu ve výši 2 miliard eur.

Díky legislativním změnám mohou Ukrajinci v Polsku získat identifikační číslo PESEL (obdoba českého rodného čísla – pozn. překl.), a to ve stejné podobě jako běžní polští občané. Díky tomu mohou po dobu 18 měsíců legálně pobývat v Polsku. Mají nárok zřídit si účet digitální totožnosti, mohou využívat různé sociální dávky včetně rodinného příspěvku, který čítá přibližně 120 eur na každé dítě.

Uprchlickou vlnu tvořily po vypuknutí války především ženy. Víc než 60 procent těchto žen přicestovalo i s dětmi. Nejprve pro ně tedy musely najít místo ve škole či školce a až posléze si mohly začít hledat práci.

Ukrajinští uprchlíci mají v Polsku nárok na rodinný a výchovný příspěvek, ale také na příspěvek na zahájení školní výuky a na rodinné pečovatelské příspěvky ve výši až 2,6 tisíce eur. Ve snaze postarat se o děti zřídily polské obce nové jesle fungující podle zjednodušených pravidel a řada veřejných institucí se proměnila na provizorní noclehárny. Rovněž byl schválen jednorázový příspěvek pro uprchlíky čítající 80 eur na osobu.

Ukrajinci prchající před válkou mají mimoto zajištěnu bezplatnou psychologickou podporu, potravinovou pomoc a přístup ke zdravotní péči.

Díky zkušenostem s distanční výukou z doby pandemie se polské školy dovedly velice rychle uzpůsobit k tomu, aby přijaly 200 tisíc ukrajinských žáků navíc (jen v samotné Varšavě jich je téměř 20 tisíc). Zliberalizoval se také proces náboru učitelů, aby mohli být zaměstnáni pedagogové z řad uprchlíků hovořící ukrajinsky. Ukrajinské děti, které se v polských školách vzdělávají v polštině, často zároveň absolvovaly i distanční výuku v ukrajinských školách.

Polsko liberalizovalo i legislativu týkající se zaměstnávání Ukrajinců. Postačí, když zaměstnavatel v případě, že zaměstná občana Ukrajiny, oznámí tuto skutečnost do sedmi dnů příslušnému úřadu práce. Ukrajinci mohou podnikat a pracovat v Polsku za stejných podmínek jako Poláci. Do práce takto nastoupilo více než 450 tisíc lidí. Vezmeme-li v potaz, že v produktivním věku je přibližně 600 tisíc ukrajinských uprchlíků registrovaných v Polsku, znamená to, že zhruba 60 procent z nich začalo pracovat. Ukrajinci zde navíc založili přes 10 tisíc firem, tedy téměř každou desátou nově zaregistrovanou podnikatelskou činnost.

Bezprecedentní je, že Poláci se podobně jako Ukrajinci mohou nechat zaměstnat v libovolné profesi na Ukrajině. To se bude velice hodit, až započne proces obnovy Ukrajiny, a to dokonce i bez mírové dohody.

Podle odhadů OECD budou výdaje související s přijetím ukrajinských válečných uprchlíků v Polsku za rok 2022 čítat přibližně 8,4 miliardy eur a budou nejvyšší ze všech států OECD (celkové náklady ve všech státech OECD se odhadují na 26,8 miliardy eur). Na druhém místě je Německo (6,8 miliardy eur) a na třetím Česká republika (2 miliardy eur).

Tento příběh je v něčem stále neuvěřitelný. Poláky a Ukrajince toho vždy spojovalo hodně, přestože jejich společné dějiny mají i své temné stránky. Řada Poláků by mohla vyprávět podobný rodinný příběh jako já nebo má v paměti zločiny páchané ukrajinskými nacionalisty za druhé světové války na Volyni. To všechno je však minulost, která nemění nic na skutečnosti, že dnes je samozřejmostí pomáhat sousedům v nouzi. A snad to tak zůstane, dokud se ukrajinští uprchlíci nebudou moci bezpečně vrátit do svých domovů.

Text vyšel v čísle 47 názorového měsíčníku Wszystko co Najważniejsze.