Solidarita po česku

Přijde-li řeč na pomoc Ukrajině bránící se ruskému agresorovi, hovoří se v první řadě o objemných dodávkách zbraní od zemí, jako jsou Spojené státy nebo Velká Británie. Výrazem solidarity je však i péče o přicházející ukrajinské uprchlíky. Nejvíc jich přišlo do Polska, Německa a k nám.

Podle oficiálních dat z roku 2021 byli Ukrajinci v České republice druhou nejpočetnější populační menšinou po Slovácích. Například tuzemské zdravotnictví zaměstnávalo 0,7 procenta Ukrajinců. To se změnilo po 24. únoru letošního roku, kdy Vladimir Putin nařídil ruským vojskům zaútočit na menšího souseda. Válka zdevastovala řadu ukrajinských měst a vyhnala jejich obyvatele z domovů. Podle údajů OSN z listopadu 2022 je na Ukrajině nyní 6,5 milionu vnitřních uprchlíků a 4,7 milionu lidí získalo ochranu v okolních zemích.

Ochrana pro půl milionu Ukrajinců

Řada z nich zamířila přes Slovensko do České republiky, především ženy a děti. Počty ukrajinských migrantů průběžně sleduje ministerstvo vnitra. Do konce listopadu úřady udělily dočasnou ochranu 464 470 osobám. Kolik z nich u nás pobývá právě teď, nelze přesně říct, počet můžeme leda odhadovat.

„Česká republika jako vnitroschengenský stát nemůže evidovat počet ukrajinských uprchlíků, kteří naši zemi opouštějí a vracejí se například zpět na Ukrajinu, neboť nemá kontroly na vnitřních hranicích. Dle Cizineckého informačního systému spravovaného Policií České republiky a Ministerstvem vnitra byla k 27. 11. 2022 dočasná ochrana ukončena 18 784 osobám,“ hlásí mluvčí resortu vnitra Hana Malá. Ministr Vít Rakušan odhadl, že ukrajinská populace vrostla na 3,4 až 3,7 procenta obyvatel.

Poválečná solidarita

Počáteční rychlou reakcí na rozpoutanou válku a projevenou solidaritou vůči přicházejícím uprchlíkům překvapili Češi snad i sami sebe. Pořádaly se rozsáhlé sbírky na pomoc Ukrajině, organizovaly se hromadné výpravy na slovensko-ukrajinskou hranici, kam se vozily zásoby a odváželi odtamtud ti, kteří odvoz potřebovali. Ukrajinská vlajka se objevila i na Pražském hradě, za prezidenta Zemana až do 24. února výrazně prokremelském.

Angažoval se i stát. V Praze zřídil centrum pro přijímání Ukrajinců, kde dobrovolníci týdny a měsíce vysvětlovali migrantům, co a jak si mají zařídit. Změnou zákonů poskytl příchozím takzvanou humanitární dávku, která po dobu prvních šesti měsíců činí 5000 korun na osobu včetně dětí, pak se sníží. Vypisovaly se jazykové kurzy, usnadňovala se možnost pracovat bez povolení. Uprchlíci se postupně usazovali v regionech.

Pracovalo se také na tom, aby děti z ukrajinských rodin mohly co nejdřív nastoupit do škol a školek. Ke konci září se jich ve všech českých mateřských, základních a středních školách učilo přes 50 tisíc, což je 2,7 procenta všech žáků.

Poměrně viditelnou úlohu sehráli při integraci do české společnosti mobilní operátoři. Příchozím Ukrajincům většinou nabízeli nabité předplacené SIM karty bez nutnosti registrace nebo výhodné balíčky s mobilními daty. Vodafone takových rozdal na 18 tisíc, T-Mobile na 80 tisíc. „Postupem času se ovšem potřeby ukrajinských uprchlíků měnily. Protože jsme nadále neevidovali poptávku po dalších SIM kartách a službách, rozhodli jsme se investovat v pomoci spíš do takových aktivit, které usnadní příchozím integraci,“ uvedl Ondřej Luštinec, mluvčí Vodafonu. Konkrétně jmenoval třeba podporu ukrajinských rodin s dětmi.

Číslem jedna jsou energie

S nástupem energetické krize se pozornost Čechů nicméně v minulých měsících přece jen přesunula od ruské invaze směrem k domovu. Mezi stále četnými hlasy podporujícími Ukrajinu se objevily jiné, žádající hlavně pomoc českým občanům v boji s vysokými účty. Toho zneužívají i někteří opoziční politici včetně expremiéra Andreje Babiše. Podle agentur STEM/MARK teď česká společnost vyjadřuje nejnižší podporu uprchlíkům ze všech měřených zemí – osobně pomáhat jim je ochotna jen pětina z dotázaných a asi třetina vnímá jejich utrpení.

Jak patrno, počáteční vzedmutí české solidarity bylo velké, ovšem ne nekonečné a bezmezné.