Literatura a já

Když se řekne literatura, vybaví se mi telecí kůže. Z kůže jednoho telete sedláci na Islandu ve středověku dokázali připravit dvě stránky pergamenu. Křesťanství tam po roce tisíc přineslo gramotnost a sedláci v tomto jinak neuvěřitelně chudém a nehostinném kraji zapisovali na pergameny z telecích kůží všechno, co věděli. Díky unikátní islandské středověké literatuře, dnes uznané jako světové kulturní dědictví UNESCO, si seveřané dokázali uchránit svou historii. Kdyby jich nebylo, nejspíš bychom…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům Týdeníku Echo

Odemkněte si všechny články zakoupením digitálního předplatného.
Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Předplatné

Přihlásit se