Jakých typů kybernetických útoků bychom se měli aktuálně nejvíce obávat?

Jan Blažek

předseda představenstva Bankovní identita, a. s.

Za největší hrozbu aktuálně považuji nárůst útoků využívajících umělou inteligenci, od sofistikovaného phishingu a deepfake podvodů až po cílené útoky na firmy a instituce. Právě AI totiž dramaticky snížila laťku pro útočníky. Dříve vyžadovala propracovaná podvodná kampaň čas, znalosti i peníze. Dnes stačí pár minut a běžně dostupné nástroje. AI dokáže věrně napodobit prakticky jakoukoli webovou stránku včetně přihlašovacího formuláře, napsat bezchybnou zprávu v libovolném jazyce a připravit celý scénář útoku.

Stejné nástroje útočníci využívají i proti samotným institucím. AI jim pomáhá rychleji vyhledávat slabá místa v systémech, automatizovat pokusy o průnik a připravovat cílené útoky na zaměstnance s přístupem k citlivým datům.

Za závažné riziko ale považuji také nízkou informovanost lidí o tom, jak současné útoky fungují a jak sofistikované mohou být. Stále často podceňujeme jejich schopnost manipulovat námi a naopak přeceňujeme bezpečnost technologií. Máme tendenci bezvýhradně důvěřovat tomu, co vidíme na obrazovce, hlasu na druhém konci telefonu nebo zprávě, která zdánlivě přichází od důvěryhodné instituce. Tato důvěra se stává jednou z největších slabin. Technologie sama o sobě totiž nezaručuje pravost ani důvěryhodnost informace.

Aleš Špidla

expert na kyberbezpečnost, CEVRO Univerzita

Běžný občan bude čelit stále sofistikovanějším útokům na jeho peněženku, kdy umělá inteligence snižuje náklady útočníků, protože už snižuje potřebu zapojení lidí do takovýchto útoků. Ať už se jedná o klasický phishing, bankovní podvody typu „volám vám z banky“, SMS podvody a podobně, kdy běžný člověk nemá šanci poznat, jestli komunikuje s umělou inteligencí, nebo s člověkem. Firmy a instituce budou čelit útokům, typicky ransomware, které je můžou paralyzovat a nutit k zaplacení „výpalného“, pokud budou chtít opět fungovat. Velký význam zde má i kybernetická průmyslová špionáž. Významnou roli bude hrát umělá inteligence, která dokáže mnohem rychleji nalézt zranitelnosti firemních informačních systémů a zneužít je pro dosažení svých cílů. Ať už finančních, likvidace konkurence, snížení důvěryhodnosti úřadů.

Blíží se doba, kdy se lidé stanou víceméně pasivními pozorovateli kybernetických soubojů umělé inteligence na straně útočníků a umělé inteligence na straně obránců. To samé platí i pro souboje autonomních zbraňových systémů na válečném poli. Když si uvědomíme, jaká je celková bezpečnostní situace ve světě, tak je nutno brát vážně i fakt, že než na dobyté území vstoupí noha vojákova, virtuální noha hackerova už tam dávno je a připravuje půdu pro fyzický útok.

Filip Žížala

CTO fintechu Patron GO

Skupiny a státy, které útoky prováděly už dřív, byly vždycky omezené počtem svých specialistů. Teď jim k nim přibyla armáda agentů, kteří pracují nonstop a za zlomek ceny. Zároveň se obrovsky rozšiřuje okruh toho, kdo vůbec může útočit. Hledat chyby na webech a v softwaru připojeném k internetu dnes může prakticky kdokoliv, komu stačí notebook, internet a pár tisíc na přístup k AI modelům. Letos v říjnu takhle jeden člověk zadal agentům pokyn kratší než tweet, ti sami prošli přes tisíc webů a dostali se do systémů víc než stovky firem. Vše díky trhlině v PHP, kterou člověk nezachytil víc než deset let.

Druhá rovina je reverse engineering, tedy rozebírání cizích aplikací a hledání chyb v nich. To bývala pomalá práce pro pár specialistů. S agenty to jde velmi rychle a objevují se chyby, které v softwaru ležely roky a jejichž nalezení by dřív trvalo extrémně dlouho.

A třetí rovina jsou zařízení připojená k internetu, kterých je plno v domácnostech, ve firmách i ve veřejném prostoru a kterých si často ani nevšímáme. Mají slabé zabezpečení, nikdo je neaktualizuje a nikdo u nich s útokem nepočítal. Ve Francii někdo v říjnu takhle přes noc rozmrazil sklady stovek supermarketů. Dřív by se na takové zařízení musel soustředit specialista, dnes na to stačí skoro kdokoliv.