Firmy chtějí AI používat, ale tápou

Peníze proudí do nových nástrojů, automatizace i infrastruktury, která má jejich provoz umožnit. Skutečná proměna podniků ale postupuje pomaleji. Mnohé společnosti stále nemají dostatečně připravená data, proškolené zaměstnance ani procesy, do kterých by AI mohly smysluplně zapojit. A s rostoucím využíváním nových technologií se zároveň zvyšují nároky na ochranu firemních informací.

Rozdíl mezi očekáváním a realitou ukazují i průzkumy. Organizace zapojené do průzkumu Global AI Pulse společnosti KPMG plánovaly ve třetím čtvrtletí investovat do umělé inteligence v následujících dvanácti měsících v průměru 210 milionů dolarů. Ještě v prvním čtvrtletí přitom počítaly s částkou 186 milionů dolarů. Investiční apetit tedy roste, samotné peníze ale úspěšné zavedení AI nezaručí.

„Firmy umělou inteligenci stále často berou jako samostatný technologický projekt, a to vidíme v Česku i globálně. Pak naráží na to, že nemají dostatečně proškolené lidi, připravená data nebo že se snaží AI naroubovat na staré procesy. Je to podobné jako s dobýváním vesmíru – nejdřív potřebujete vystavět odpalovací komplex a až následně z něho vysílat rakety,“ říká Hana Součková, generální ředitelka SAP ČR.

Právě příprava bývá podle ní jednou z největších překážek. Českým firmám stále chybějí kvalifikovaní zaměstnanci a řada podniků se potýká také s technologickým dluhem. Podle průzkumu SAP se situace oproti předchozímu roku zlepšila, téměř třetinu podniků však při zavádění AI stále trápí roztříštěná data. Bez jejich propojení přitom umělá inteligence nemůže nabídnout výsledky, které od ní firmy očekávají.

Příklad z praxe nabízí pardubický Panasonic. Firma chtěla řídit výrobu v reálném čase a řešit problémy na výrobních linkách okamžitě, nikoli až po skončení směny. Při analýze ale podle Součkové zjistila, že sice sbírá údaje o strojích, výrobcích i výkonu zaměstnanců, nedokáže je ale efektivně propojit. Teprve modernizace systému vytvořila předpoklady pro budoucí využití AI například při prediktivní údržbě nebo plánování dodávek materiálu. „Pokud tedy chtějí firmy v Česku smysluplně využít AI, musí se nejdřív samy sebe zeptat na to, co chtějí změnit v byznysu, a ne v technologiích,“ zdůrazňuje Součková.

Změna začíná u lidí

Technologická připravenost je pouze jednou částí skládačky. Stejně důležité je, zda zaměstnanci vědí, jak s umělou inteligencí pracovat a jak se kvůli ní promění jejich každodenní úkoly. Pokud se o AI mluví především jako o nástroji na snižování nákladů a počtu pracovních míst, mohou ji lidé vnímat spíše jako hrozbu než jako pomocníka.

Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup, upozorňuje, že firmy často zaměňují nákup technologie za dokončenou transformaci. V globálním průzkumu ManpowerGroup pouze devět procent technologických lídrů uvedlo, že jejich firma plně začlenila AI do provozu a strategie. „Firmám nejvíce brání představa, že nákupem technologie mají změnu hotovou. Vedení očekává rychlý růst produktivity, zaměstnanci však často nevědí, jak se změní jejich práce a co se od nich nově očekává.“

Vyplatí se?

Nestačí proto zaměstnance jednorázově naučit, jak zadávat příkazy do jazykového modelu. Potřebují se učit na konkrétních pracovních úkolech, rozvíjet kritické myšlení a umět kontrolovat výstupy. Důležitá je také schopnost zacházet s daty bezpečně a rozpoznat situace, kdy není vhodné svěřit úkol umělé inteligenci. „Manažeři musí vysvětlit, které úkoly převezme technologie, za co dál odpovídá člověk a jaké nové uplatnění firma lidem nabídne. Musí také dát prostor k učení v pracovní době. Jednorázové školení, jak napsat prompt, nestačí,“ říká Rezlerová.

Na nedostatek kvalifikovaných odborníků a připravenost zaměstnanců upozorňuje také Marie Fajstavrová, tisková mluvčí Huawei Technologies pro ČR. Vedle toho ale zmiňuje další překážky: obavy z úniku citlivých firemních dat, nejistotu kolem vyvíjející se regulace a také otázku návratnosti investic. „Některé společnosti zatím nedokážou přesně vyhodnotit její přínosy, úsporu nákladů či zvýšení produktivity. Kvůli nejistému výsledku proto často váhají s investicemi do nových řešení,“ říká Fajstavrová.

Že se přitom nové nástroje postupně dostávají i do každodenního provozu menších podniků, ukazuje zkušenost Miroslava Matase, ředitele společnosti Stezka korunami stromů Krkonoše. I tam se s umělou inteligencí postupně seznamují a využívají ji při běžné práci. Někteří zaměstnanci však mají z nových technologií stále obavy. „Důležité je pochopit, že AI nestačí jen zadat úkol. Je potřeba umět ji správně vést, přesně formulovat zadání a následně vyhodnotit výsledek. Jinak se nemusíme dobrat požadovaného výsledku,“ říká Matas s tím, že základem úspěšného využívání AI je především neustálé vzdělávání, praktické zkušenosti a pravidelné školení zaměstnanců. „Technologie se vyvíjí tak rychle, že se s ní musíme učit pracovat prakticky každý den.“