Přihlásit se

SPECIÁL

Tvořit znamená učit se

S využitím Engu se děti naučí nejen logicky myslet, ale i systémově pracovat, míní středoškolský učitel informatiky Jiří Honz

Ke studentům se snažíme přistupovat jako k nadějným mladým lidem, kteří dokážou tvořit úžasné věci. Mladí lidé se mohou díky Engu kreativně vyjádřit, spolupracovat a hledat vlastní řešení problémů, říká Jiří Honz, učitel informatiky ze Střední školy informatiky a ekonomiky v Kolíně.

Kde jste o Engu slyšel poprvé a co vás na něm jako učitele informatiky zaujalo natolik, že jste ho začal využívat ve výuce?

K Engu jsem se dostal již před nějakou dobou, když se ještě program jmenoval Ylands EDU. Jsem velký fanoušek gamifikace (využívání herních prvků ve výuce – pozn. red.) a GBL (Game Based Learning, výuka založená na hrách – pozn. red.), takže když jsem začal učit, díval jsem se různě po internetu, jaké jsou možnosti a jaký software je vhodný do výuky. Mimo školu se pohybuji na mnoha akcích a konferencích. Díky spolupracím s mnoha firmami se dostanu i do zahraničí, takže se snažím držet krok s inovacemi ve vzdělávání a dívám se, jaké jsou možnosti. O Engu jsem se poprvé doslechl na jedné z konferencí herních vývojářů, kde mě zaujalo jak grafické zpracování, tak možnosti programu, které jsem chtěl vyzkoušet na vlastní kůži. Navíc mi bylo velmi blízké, že se jedná o český produkt od společnosti Bohemia Interactive, která se tímto snaží podpořit vzdělání u nás v Česku. A tomu já vždy fandím.

V čem podle vás jako středoškolského učitele může být Engu přínosné právě pro středoškoláky, kteří už mají mít s informatikou a programováním určité zkušenosti, například ze základní školy?

Zcela upřímně, Engu je stále ještě na začátku svých možností, ale má potenciál růst a stát se skvělou výukovou platformou. Ve škole jsme zatím pilotovali pouze minulý ročník a letos přidali aktivní využívání programu do našich vzdělávacích plánů. Za mě je pro středoškoláky nejvíce přínosná možnost vytvářet si vlastní svět a scénáře. Engu má například připravené lekce na výuku programování, ale nabízí i editor, ve kterém si můžete modelovat vlastní prostředí, přidávat si postavičky či objekty. Vytváříte si tak vlastní sandboxové hřiště, které pak přivedete k životu. V podstatě si stvoříte své první hratelné dobrodružství. Právě toto je ta část, která středoškoláky bavíc nejvíc.

Vaše škola je na IT zaměřená a studenti se setkávají i s herní tvorbou. Co jim může program nabídnout navíc oproti jiným nástrojům, se kterými už běžně pracují?

Je to právě ten robustní editor, ve kterém si můžete vytvářet vlastní světy. Dnes už existuje obrovské množství nástrojů, které se zaměřují nejen na herní tvorbu, ale také na výuku programování hravou formou. Děti se na základních školách často setkávají se Scratchem, dříve bylo velmi oblíbené Kodu. Velká část programování pro děti se dnes učí vizuálně v tzv. blocích, velmi populární je v tomto ohledu Minecraft ve své Education edici a někde si na základních školách troufnou i na Roblox Studio. V Kolíně jsme školou, která vždy úzce spolupracovala s Microsoftem, a já sám jsem členem jejich Microsoft Innovative Educator Expert programu, proto s výukou v Minecraftu mám své zkušenosti.

Nicméně ještě než Microsoft koupil Minecraft, existoval nástroj jménem Project Spark. Ten měl velký potenciál a díky Engu jsem si na něj hned vzpomněl. Engu totiž nenabízí jen předpřipravené lekce, ale vzhledem k tomu, že vychází z reálné hry od Bohemia Interactive (Ylands), tak je daleko více herně zajímavé pro lidi, kteří se hrám chtějí všeobecně věnovat. Propojuje herní prvky s výukovou formou a herně je daleko zajímavější. V podstatě pro každého, kdo nechce jen skládat bloky vedle sebe, ale být také kreativní a skutečně tvořit.

Jak studenti na možnost vytvářet vlastní hry reagují? Vnímají to především jako zábavu, nebo si podle vás uvědomují, že se při tom skutečně učí programátorsky přemýšlet?

Musím přiznat, že na rozsáhlou zpětnou vazbu je ještě příliš brzy. Teprve letos využijeme Engu naplno, a když jsem se díval, co nového přibylo a jak se na vývoji stále pracuje, velmi se na to těším. Pokud ale mohu předat zkušenosti z loňského roku, tak jsme program ve výuce zkoušeli se spuštěním našeho nového oboru, který se zaměřuje přímo na vývoj her. Myslíme si, že Engu je skvělá startovací pozice na tvorbu vlastní hry. I když studenti nejprve program vnímali jen jako takové odlehčení, tak postupně zjišťovali, že vytvořit něco opravdového bude vyžadovat jejich plné zapojení. A že se díky používání programu naučí nejen logicky myslet, ale i systémově pracovat.

Co se podle vaší zkušenosti studenti prostřednictvím Engu naučí nejlépe?

U našich středoškoláků je to především logické myšlení, designování virtuálního světa a práce na větším souvislém projektu.

Mění se při práci s programem nějak vaše role učitele?

Můj styl výuky je stále stejný. V dnešní technologické době, kdy se svět mění šílenou rychlostí, je za mě nejdůležitější učit studenty kritickému myšlení. Dále je dobré především je motivovat, protože někdy sám sebe stavím více do role tzv. motivátora spíše než učitele. Rád pracuji projektově, takže všem na začátku stanovím cíle, projdu s nimi menší školení, ukážu jim nástroje a vysvětlím vše, co je potřeba. Pak se jim snažím předat své nadšení a motivovat k tomu, aby byli kreativní a práce pro ně měla smysl. Teprve poté je nechám pracovat na vlastních projektech. Když následně vidím, že se do práce opravdu položí, tak nastává má nejoblíbenější role učitele. Miluji, když třída funguje jako živý organismus, kdy si navzájem radí, ukazují si své výtvory, konzultují se mnou další postupy, a společně tak jdeme k cíli. Moje role s Engu se tak ve třídě nemění, ale dává mi zase jiné a nové výzvy, které ve třídě mohu řešit.

Zjišťujete si nějak zpětnou vazbu? Co říkají studenti poté, co s vámi absolvují poslední lekci?

Zpětná vazba je pro mě extrémně důležitá. Až do té míry, že na jejím základě upravuji svou výuky. Není nic horšího, než kdybych si přišel do školy něco odvykládat, a nikdo si z toho nic neodnesl. To tam pak nemusím ani chodit. S nasazením softwaru je to podobné. Je hezké, že v mých očích by používání něčeho mohlo být hrozně cool, ale pokud to na studenty nefunguje, tak pro koho to vlastně potom dělám? Proto se po každé hodině snažím zjistit, jestli to bylo v pořádku, zda si alespoň něco odnesli. Záleží mi na tom, abych jim informace nepředával zbytečně nebo zmatečně.

Dokáže podle vás podobné prostředí zaujmout i studenty, kteří se o programování původně příliš nezajímají, nebo funguje hlavně u těch, kteří už mají k technologiím blízko?

Vzdělávání i spousta jiných věcí je hlavně o lidech. Ano, souhlasím, že programování v Engu je daleko líbivější pro „nerdy“ a lidi, kteří mají blízko ke hrám, ale podle mého to dokáže zaujmout všechny, pokud se jim ta činnost a předpokládaný výsledek dobře předá. Spousta studentů vám řekne, že někdy ani nezáleží tolik na předmětu, jako spíše na tom, kdo ho učí. Viděl jsem odpolední kroužek matematiky narvaný k prasknutí, stejně tak poloprázdný kroužek vývoje her. Přitom pro mnohé je matematika strašák, zatímco vývoj her něco velmi cool. Takže ano, podobné programy jsou skvělé i pro ty, kteří nemají k technologiím tak blízko. Je ale velmi důležité, kdo jim je předvádí.

Bohemia Interactive je firmou z profesionálního herního průmyslu. Má pro studenty význam, že se mohou učit s nástrojem, za kterým stojí lidé z reálného herního vývoje?

Určitě to má velký význam. Na našem novém oboru se snažíme vychovávat budoucí vývojáře her a jakékoli spojení s herní společností je pro naše studenty obrovskou motivací. Propojení školy a firem z oboru je pro střední odbornou školu zaměřenou na informační technologie klíčové. Nicméně to v dnešní době stále bohužel není běžná záležitost. A ruku na srdce, v některých ohledech je to pochopitelné. Herní studia sice volají po tom, že by ráda nabírala připravené uchazeče o práci, které by nemusela outsourcovat z jiných zemí, ale málokteré studio má čas a prostředky věnovat se ještě vzdělávání a školám. V tomto ohledu chovám velké sympatie ke společnosti Bohemia Interactive, která je úspěšnou firmou v herním průmyslu s obrovským renomé. Zaslouží si vyzdvihnout, že se jako jedna z mála snaží věnovat výuce, kdy Engu je toho zářným důkazem. Přijde mi to skvělé.

Je výhodou, když i vedení školy podporuje tyto aktivity a inovativní metody?

Určitě. U nás máme velmi dobré vedení, které při zavádění novinek vychází vstříc. Všichni táhneme za jeden provaz a snažíme se naše studenty připravovat na výzvy reálného života. Někdy se nám to zadaří méně, jindy zase více, ale ta snaha je stále patrná. Myslím, že bez podpory vedení by bylo zavádění nových metod, projektové výuky nebo spolupráce s firmami výrazně složitější.

Když se podíváte na výuku informatiky na středních školách obecně, co by se podle vás mělo změnit, aby studenty připravovala lépe na svět, ve kterém budou pracovat?

Mé představy a zkušenosti s výukou informatiky na středních školách jsou bohužel zkreslené tím, že vyučuji na odborné škole, která nabízí tři moderní IT obory. Věnujeme se tedy informatice nad rámec klasických středních škol. Já sám jsem původním povoláním webový vývojář. Nadšencem do IT jsem byl ještě před nástupem na školu. A podobně jsou na tom další kolegové, kteří u nás učí.
Upřímně obdivuji jejich práci, protože naše součinnost se studenty je zaměřená na projektovou výuku, spolupráci s firmami a zapojení studentů do nejrůznějších akcí. Ti pak pracují na věcech nad rámec školních povinností, pravidelně jezdí na soutěže, víkendové konference a celkově se zapojují do chodu naší vzdělávací instituce. Snažíme se k nim přistupovat jako k nadějným mladým lidem, kteří dokážou tvořit úžasné věci. Proto se soustředíme především na práci v týmu, práci s vlastním time managementem a rozvoj kritického myšlení. Nástroje jako Engu, ale samozřejmě i jiné, nám k tomu pomáhají.
Obecně bychom ve výuce informatiky měli studenty především motivovat, nechat je přemýšlet takzvaně „out of the box“ (tedy hledat vlastní, netradiční řešení problémů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pozn. red.) a nenechat je monotónně opisovat příkazy programovacího jazyka někde z učebnice. Nejspíš za to půjdu do učitelského pekla, ale na stránkách učebnic se svět tam venku nerodí.

Jiří Honz

Středoškolský učitel a vývojář, působí na Střední škole informatiky a ekonomiky v Kolíně. Člen programu Microsoft Innovative Educator Expert, konzultant kategorie Web Development na mezinárodní soutěži Euroskills, nadšenec do her a kreativního průmyslu. Ve své pracovní činnosti se specializuje na gamifikaci a game based learning.