Tvorba her, která skutečně vzdělává

Videohry nemusejí být jen zábavou, která odvádí děti od učení. Když si vytvoří vlastní hru, mohou se při tom učit programovat, řešit problémy a přemýšlet v souvislostech. Na tomto principu stojí Engu, vzdělávací platforma českého studia Bohemia Interactive, jejíž přístup má oporu také ve vědeckém výzkumu.

„Naším cílem nikdy nebylo dělat hry, které jen krmí první signální soustavu. Chceme, aby otvíraly dveře do světa fantazie a tvoření,“ říká Marek Španěl, zakladatel a šéf Bohemia Interactive. Z této filozofie vychází také platforma Engu, kterou studio vyvíjí jako prostředí pro vzdělávání prostřednictvím vlastní tvorby.

Děti se v Engu mohou stát tvůrci vlastních trojrozměrných světů, příběhů a her. Pomocí blokového programování určují, jak se budou postavy a objekty chovat, co se stane při splnění určité podmínky nebo jaká pravidla bude jejich hra dodržovat. Nemusejí přitom začínat psaním složitého kódu. Jednotlivé příkazy skládají do logických celků a jejich fungování si mohou rovnou vyzkoušet.

„Engu je otevřený svět, kde si žáci i učitelé mohou sami vytvářet lekce a světy. Chtěli jsme nabídnout prostředí, které rozvíjí fantazii, ale zároveň učí pochopit principy technologií,“ vysvětluje Španěl. Engu podle vývojářů kombinuje trojrozměrný editor, herní prostředí a nástroje pro blokové skriptování. Žáci mohou začít s připravenými scénáři a postupně je přetvářet podle vlastních představ.

Smyslem podobného přístupu není jen udělat informatiku či jiné předměty zábavnějšími. Při vytváření hry musí žák řešit konkrétní problémy: rozdělit úkol na menší části, naplánovat postup a ověřit, zda jeho řešení funguje. Když se postava zachová jinak, než očekával, musí najít chybu a upravit příkazy. Právě při takovém experimentování se může učit principům programování i algoritmického myšlení.

Že tvoření tyto dovednosti rozvíjí, ukazuje také výzkum. Podle metaanalýzy z roku 2021 publikované ve vědeckém časopise Journal of Computer Assisted Learning mají programovací herní aktivity pozitivní vliv na takzvané informatické myšlení. To zahrnuje například schopnost rozdělit složitý problém na menší části, navrhovat algoritmy a hledat chyby v postupu. Vědci zároveň upozornili, že záleží na způsobu, jakým je výuka navržena. Samo používání technologie tedy nestačí. Důležité je, jaké úkoly žáci řeší a co se při nich učí. Proto je vhodné, když mají děti oporu ve správném vedení učitelů.

Jiná metaanalýza publikovaná v roce 2022 v časopise International Journal of STEM Education prokázala, že digitální hry měly ve výuce přírodovědných a technických oborů pozitivní vliv na studijní výsledky ve srovnání s jinými výukovými metodami. Další studie navázala tím, že nejvýraznější pozitivní vliv byl zjištěn u motivace žáků a studentů, následovaly studijní výsledky a rozvoj myšlení.

Výsledky výzkumů podporují využití herních principů ve vzdělávání, neznamenají ale, že každá hra automaticky naučí děti víc než tradiční výklad. Je také potřeba rozlišovat mezi hraním hotové hry, využitím herních prvků ve výuce a vytvářením vlastního projektu. Každý z těchto přístupů může přinášet jiné výsledky. Engu sází především na poslední možnost, kdy pomáhá přeměnit nápad v realitu. Dítě není jen hráčem, který plní úkoly připravené někým jiným, ale také autorem pravidel a prostředí. Vedle programování dostává prostor pro kreativitu a samostatné hledání řešení.

Marek Španěl zdůrazňuje také rozdíl mezi tímto přístupem a digitálními službami, které se snaží udržet uživatele u obrazovky co nejdéle. „My nechceme děti točit v nekonečné smyčce dopaminu. Když už u obrazovky tráví čas, tak ať to má smysl. Ať si něco odnesou,“ říká.

Bohemia Interactive podle Španěla do projektu investovala stovky milionů korun a Engu má za sebou již tisíce hodin testování ve školách. „Chceme, aby každé dítě mělo přístup k nástroji, který promění zvědavost v dovednosti a nabídne zábavné prostředí pro první kroky ve světě programování, designu a digitální kreativity,“ uzavírá Španěl.

Více o vzdělávací platformě najdete na webu www.engu.cz(QR kód)