Poctivě, lokálně a s respektem

Co pro vás osobně znamená udržitelnost?

Pro mě osobně je udržitelnost především způsob přemýšlení. V každodenní práci to znamená uvažovat nad tím, odkud věci pocházejí, jak vznikají a jaký mají dopad – nejen na životní prostředí, ale i na lidi kolem nás. V Manufaktuře se to přirozeně promítá do toho, že vyvíjíme a vyrábíme v České republice, pracujeme s lokálními surovinami i obaly tam, kde to lze a dává smysl, a snažíme se věci vnímat v širších souvislostech.

Je pro mě důležité, aby produkty nevznikaly jen s ohledem na cenu nebo rychlost, ale aby dávaly smysl dlouhodobě – aby byly v souladu s filozofií značky, s respektem k tradici i k místu, odkud pocházíme, a aby jejich výroba byla co nejefektivnější bez zbytečného plýtvání.

Stejně důležitá je pro mě i lidská rovina – tedy způsob spolupráce s dodavateli, vztah k našim kolegům i k místu, kde působíme. Udržitelnost podle mě není jen o materiálech, ale i o férovém a dlouhodobém přístupu k lidem.

Jak se přístup firmy k ekologii a udržitelnosti vyvíjel od jejího založení?

Tento přístup je přirozenou součástí značky už od jejího začátku. Už v době vzniku v roce 1991 jsme šli trochu proti proudu – místo exotiky jsme stavěli na českých surovinách, tradici a lokální výrobě. Tehdy to nebylo trendy, spíš naopak. Naše první obchody nabízely česká řemesla a dřevěné hračky v době, kdy byla společnost fascinovaná zahraničím. Postupně jsme začali vyvíjet a vyrábět kosmetické výrobky a i zde jsme vždy dbali na výběr lokálních surovin a obalů.

A pokud jde konkrétně o udržitelnost?

Udržitelných kroků podnikáme dlouhodobě mnoho. Od využívání lokálních surovin přes obsah recyklátu v obalech, úsporu energií při výrobě, práci s šedou vodou, cirkulaci obalů až po komplexní digitalizaci napříč firmou, která eliminuje tiskoviny. Velmi důležité pro nás bylo nastavit efektivní systém výroby – plánovat a vyrábět to, co se skutečně prodá, neplýtvat surovinami apod. Díky vlastnímu skladu a síti prodejen jsme zároveň nastavili logistiku tak, aby auta jezdila maximálně vytížená a nepřevážel se „vzduch“.

Dnes se tomuto tématu věnujeme ještě systematičtěji – sledujeme nové materiály, legislativu i reálný dopad jednotlivých řešení. Agendu udržitelnosti jsme vyčlenili jako samostatnou součást práce ve vývojovém týmu, pravidelně se setkáváme s odborníky a přibližně jednou za čtvrt roku se jí věnujeme na samostatné poradě. Základ ale zůstává stejný: dělat věci poctivě, lokálně a s respektem.

Na čem konkrétně se jako kreativní vývojářka podílíte v oblasti udržitelnosti?

Role kreativní vývojářky je velmi komplexní – propojuje prvotní nápad s finálním produktem. Od konceptu kolekce přes výběr ingrediencí, vůní a obalů, vývoj v laboratoři a testování výrobků až po finální podobu produktu a celkový uživatelský zážitek.

Součástí mé práce je i propojování pohledu vývoje a marketingu. Udržitelnost se do toho promítá velmi prakticky – přemýšlím o produktu jako celku: o původu surovin, jejich dostupnosti, dopadu na životní prostředí i o tom, jak produkt funguje v reálném používání a jak dlouho vydrží. Stejně tak řešíme obaly – jejich materiál, recyklovatelnost i logistiku.

Důležitou součástí mé role je hledání rovnováhy mezi účinností, estetikou, cenou a udržitelností. Ne vždy existuje ideální řešení, ale cílem je vždy najít to nejrozumnější a dlouhodobě udržitelné.

Jak probíhá vznik nové produktové řady?

Vznik nové řady začíná myšlenkou, která má vazbu na naši krajinu, tradici nebo příběh. Už v této fázi přemýšlíme, zda jsme schopni klíčovou surovinu získat lokálně, případně alespoň z Evropy, a zda je vhodná pro kosmetické využití.

Následuje návrh produktové skladby, technologické možnosti výroby a samotný vývoj – testování receptur, výběr vůně, stabilitní a spotřebitelské testy i bezpečnostní hodnocení. Paralelně řešíme obal, jeho materiál a logistiku.

Udržitelnost je součástí celého procesu – od prvního nápadu až po efektivní plánování výroby a minimalizaci přebytků. Udržitelný produkt je i takový, který díky své kvalitě zajistí to, že bude opravdu spotřebován.

Co dnes považujete za největší výzvu v oblasti udržitelné kosmetiky?

Jednou z největších výzev je najít rovnováhu mezi konceptem slow beauty – tedy menším množstvím produktů a větší promyšleností – a očekáváními zákazníků, kteří chtějí široký výběr.

Dalším tématem je tlak na cenu. Levné suroviny a obaly z druhého konce světa jsou lákavé, ale jejich skutečný dopad bývá výrazně vyšší.

Velkou výzvou je také orientace v informacích. Mnoho řešení se tváří jako ekologická, ale při hlubším zkoumání tomu tak není. Když se například objevily bioplasty, byli jsme nadšení. Postupně jsme ale zjistili, že jejich rozložitelnost není taková, jak se často uvádí, navíc se vyrábějí z rostlinných surovin. To otevírá otázku, zda je správné využívat potenciální potraviny na výrobu obalů.

Podobně je to i u některých „šetrných“ konzervačních systémů, například na bázi organických kyselin a jejich derivátů. Na první pohled působí atraktivně, ale jejich účinnost bývá omezená a silně závislá na konkrétní receptuře. Pro mě osobně je udržitelnost spojená i s tím, aby byl výrobek bezpečný a stabilní po celou dobu používání. Produkt, který by se musel předčasně vyhodit, totiž není udržitelný.

Co byste doporučila zákazníkům, kteří chtějí vybírat kosmetiku šetrněji k životnímu prostředí?

Doporučila bych dívat se na značky v širších souvislostech – nejen na samotný produkt a jeho složení, ale i na to, kde a jak vzniká, odkud pocházejí suroviny, jak jsou řešeny obaly a jak značka přemýšlí dlouhodobě. Důležitá je transparentnost. Udržitelnost není jedno logo na obalu, ale celkový přístup. A možná i malé uvědomění, že někdy je nejšetrnější volbou jednoduše kupovat méně, ale kvalitněji a s větším rozmyslem.