Co považujete za největší výzvu v udržitelnosti a jak skloubit ekonomický růst s principy udržitelnosti?

​​​​​​​Milan Ruttner

ESG Officer, O2

Největší výzvou v oblasti udržitelnosti je dnes převádět ambice do reálné praxe. Firmy musí zvládnout dekarbonizaci neboli snížení uhlíkové stopy a práci s kvalitními daty tak, aby to dávalo smysl nejen pro životní prostředí, ale i ekonomicky a sociálně, tedy pro lidi. Důležité je přitom nepolevit ani při změnách či odkladech legislativy a pokračovat v reálných krocích s ohledem na náš stanovený dlouhodobý plán.

Ekonomický růst a udržitelnost vnímáme jako vzájemně propojené cíle, nikoli jako protiklady. Naopak se velmi dobře doplňují. Dlouhodobě může firma růst jen tehdy, když staví na inovacích, šetří zdroje a zodpovědně přemýšlí o odpovědném řízení dopadů.

Při schvalování investic, produktů nebo výběru dodavatelů je proto potřeba hodnotit nejen cenu a návratnost, ale také energetickou náročnost, emise a další provozní rizika. A to vždy na základě stanovených ESG kritérií. Díky tomu se udržitelnost stává přirozenou součástí rozhodování i dlouhodobé konkurenceschopnosti.

Simona Dřízhalová

expertka udržitelnosti, T-Mobile Czech Republic

Za velkou výzvu považuji geopolitické vlivy a také globální trendy včetně AI. Umělá inteligence ovlivňuje nejen naše odvětví, ale i schopnost uspět na poli udržitelnosti. Je třeba ji ovšem vnímat nejen z pohledu příležitostí, ale také rizik.

Udržitelnost by neměla být paralelní agendou oddělenou od hlavního byznysu. Naopak je třeba ji vnímat jako integrální součást firemní strategie. Jako něco, co přináší hodnotu, odolnost, posiluje konkurenceschopnost a otevírá nové obchodní příležitosti. Uvedu jeden příklad přímo od nás: jsme součástí skupiny Deutsche Telekom, která jako první nadnárodní poskytovatel telekomunikačních služeb na světě ke konci loňského roku dosáhla uhlíkové neutrality z vlastního provozu. Což mj. znamená, že jsme od roku 2017 snížili objem emisí CO₂ o více než 94 procent (přibližně o 28 milionů tun). Současně skupina Deutsche Telekom obhájila titul nejhodnotnější telekomunikační značky na světě. Tedy udržitelnost může jít ruku v ruce s ekonomickým růstem.

Hana Součková

generální ředitelka SAP ČR

V současné době už má řada firem nástroje pro měření emisí oxidu uhličitého nebo spotřeby vody zejména díky potřebám nefinančního reportingu. Výzvou je ale tato data propojit s klíčovými procesy v byznysu, jako je plánování, správa financí nebo řízení dodavatelských řetězců. Technologie dnes umožňují výpočet environmentálního dopadu jednotlivých částí výroby nebo přechodu z jednoho dodavatele na druhého, a to vše vám zasadí do kontextu celkové uhlíkové stopy, kterou firma produkuje. Podle toho se management může rozhodnout o budoucích investicích, aby stále firma splňovala udržitelné cíle a zároveň mohla dlouhodobě růst. Další výzvou bude AI a její širší využití v podnikání ve spojení s narůstající spotřebou energie. Jedním z řešení je využívat pro určité aktivity efektivnější modely, jako je RPT-1, který pracuje s tabulkovými daty a oproti velkým jazykovým modelům dokáže být rychlejší, přesnější a zároveň stotisíckrát méně náročný na výpočetní techniku, a tím pádem i spotřebovat padesáttisíckrát méně energie. 

Marie Fajstavrová

tisková mluvčí a vedoucí komunikace Huawei Technologies CBG CZ/SK

Jednou z největších výzev v oblasti udržitelnosti je dnes zajistit, aby se z ní nestal pouze formální nástroj pro naplňování regulatorních požadavků, ale skutečný motor pozitivní změny. V praxi totiž často vidíme, že firmy se soustředí na splnění reportovacích povinností, aniž by udržitelnost byla plně integrována do jejich strategického rozhodování. Klíčové je proto posílit transparentnost, důvěryhodnost dat a smysluplnost celého procesu. Druhou zásadní výzvou je dostupnost a škálovatelnost udržitelných řešení, zejména v oblasti energetiky. S rostoucí elektrifikací, rozvojem elektromobility a využíváním obnovitelných zdrojů je nutné zajistit dostatečnou infrastrukturu a dostupnost těchto technologií pro širokou veřejnost. Ekonomický růst a udržitelnost tak musí jít ruku v ruce – inovace a technologie mohou být klíčem k tomu, aby byly ekologické přístupy zároveň efektivní i ekonomicky životaschopné.

Tomáš Bělohoubek

jednatel E.ON Česká republika

Za nás je největší výzvou sladit tempo dekarbonizace s realitou, tzn. dostupností technologií, kapacit sítí a financí. Udržitelnost by se měla řešit racionálně, ne ideologicky, ať už z jakékoliv strany. Klíčové je udržet stabilní a dostupné dodávky energie i během transformace. To znamená rozvíjet obnovitelné zdroje, ale zároveň investovat do sítí a flexibility. Stejně důležitá je předvídatelná regulace, bez které se velké investice nedají plánovat.

Ekonomický růst a udržitelnost dnes dává smysl vnímat jako propojené, protože právě tlak na efektivní využití zdrojů přirozeně vede k úsporám i vyšší výkonnosti. Udržitelnost pomáhá odhalovat neefektivity v materiálech, energiích i procesech a vytváří prostor pro chytřejší řešení. Zároveň už víme, že dlouhodobý růst nelze stavět na úkor budoucích generací. Díky novým technologiím ale dnes dokážeme růst efektivněji a s menší zátěží. Pokud je přístup dobře nastavený, stává se udržitelnost nejen odpovědností, ale i zdrojem inovací a dlouhodobé konkurenceschopnosti.

Jakub Řehounek

PBV & Future Business Manager, Kia Czech

Za největší dnešní výzvu v udržitelnosti považujeme dostat dekarbonizaci z úrovně „hezkých cílů“ do každodenní praxe napříč celým hodnotovým řetězcem, tedy nejen u samotného produktu, ale i u energie, logistiky, výroby, dodavatelů a následné cirkularity materiálů. V automobilovém průmyslu to znamená řešit současně dostupnost obnovitelné elektřiny a infrastruktury, odpovědné získávání a recyklaci surovin pro akumulátory a také schopnost transparentně měřit a reportovat dopady tak, aby byly auditovatelné a srovnatelné (v Evropě i v kontextu nových požadavků typu CSRD/ESG). Pokud toto zvládneme, můžeme se vypořádat i s druhou, související výzvou – že udržitelnou mobilitu nereprezentují pouze čisté elektromobily. Můžeme ji podpořit i vývojem úsporných spalovacích jednotek, syntetických paliv, elektrifikací tradičních motorů či využíváním recyklovaných materiálů napříč modely. V Kia se proto snažíme pokrýt všechny tyto směry a principy udržitelnosti nabídnout v rámci celé nabídky diverzifikovaných pohonů od spalovacích přes hybridy a plug-in hybridy až po čistě bateriové vozy.

Michal Putna

Sustainability Officer, Raiffeisenbank

V současném světě, který je zmítaný geopolitickými krizemi, je opravdovou výzvou pro udržitelnost zůstat i nadále mezi strategickými prioritami. Je důležité principy udržitelnosti definovat jako pilíře naší budoucí konkurenceschopnosti a růstu. Je důležité i nadále pokračovat ve financování projektů, které zvyšují energetickou efektivitu a zajišťují také energetickou odolnost tím, že snižují závislost na fosilních palivech (nejen z nestabilních regionů světa). Je důležité i nadále rozvíjet principy odpovědného bankovnictví a rozšiřovat portfolio bankovních produktů a služeb, které mají positivní environmentální a sociální dopad. Je důležité nezaleknout se počáteční regulatorní nestability (viz balíček Omnibus I) a špatné dostupnosti primárních nefinančních dat – jde totiž o typické znaky implementační fáze jakékoli velké změny. Je důležité udržitelnost rámovat jako investiční příležitost, jako motor inovací a významný zdroj konkurenceschopnosti. Pokud toto zvládneme, udržitelnost již pro nás nebude výzvou, ale příležitostí.

Helena Neumannová

zakladatelka Levandulového údolí a Molecules of Life

Dnes nevnímám udržitelnost jako technologický problém, ale jako krizi priorit. Největší výzvou je sladit rychlost moderního světa s limity přírody – a přiznat si, že nekonečný růst na konečné planetě není dlouhodobě možný. Máme inovace, data i řešení, ale chybí odvaha měnit chování: jednotlivců, firem i států.

Klíčové je přejít od „méně škodit“ k „aktivně obnovovat“. Moudře a s pokorou. Měli bychom vracet život do půdy, vody i komunit. Odstranit těžké kovy, mikroplasty, hormony, pesticidy, insekticidy a herbicidy – jedy z našich životů. Tedy opět z půdy a vody.

Udržitelnost tak není jen o ekologii, ale i o zdraví, ekonomice a psychické pohodě společnosti. Pokud lidé neucítí přímý přínos pro svůj každodenní život, změna nenastane.

Výzvou je také důvěra. Spotřebitelé jsou unavení greenwashingem a potřebují jasné, ověřitelné důkazy. Nadnárodní koncerny si kupují „známku“ udržitelnosti i přes páchání „zvěrstva“ na lidském zdraví i samotné planetě. Budoucnost vidím v podpoře skutečných příběhů spojených s vědou a obrozením člověka i planety.

Pavel Nádvorník 

Development Director, Redstone Group

Největší výzvou v udržitelnosti je schopnost přistupovat k tématu racionálně a dlouhodobě, nikoli jako k povinnosti či módnímu trendu. Řádný hospodář by měl rozhodovat tak, aby jeho kroky dávaly smysl nejen dnes, ale i za desítky let. V praxi to znamená např. přednostní využívání brownfieldů před výstavbou na zelené louce. Jde sice o náročnější a zprvu finančně i technicky nákladnější cestu, která však z dlouhodobého hlediska přináší lepší výsledky – jak ekonomické, tak environmentální. Revitalizací starých průmyslových areálů odstraňuje zanedbané plochy a přetváří je v plnohodnotné městské části.

Tento přístup uplatňujeme u všech významnějších projektů: v Olomouci jde o Galerii Šantovka, připravovaný Šantovka District a čtvrť Nová Velkomoravská, v Ostravě o projekt Nové Vítkovice na brownfieldu bývalých hutí a v Pardubicích o Galerii Pernerka na místě zaniklého průmyslového areálu. Využívání technologií snižujících energetickou náročnost budov by mělo být také samozřejmostí. Nejde ale opět o povinné gesto, ale o racionální krok, který snižuje provozní náklady a zvyšuje dlouhodobou hodnotu nemovitostí.

Vojtěch Severýn

Communications Manager, Philip Morris ČR

Jak ukazuje nově vydaný PMI Value Report 2025, naší největší výzvou je přetavit ambice v reálné dopady. Udržitelnost není pro Philip Morris samostatnou agendou, ale nedílnou součástí řízení společnosti – od transformace portfolia směrem k bezdýmným produktům až po efektivnější práci se zdroji, a to i lidskými, přes snižování environmentální stopy až po posilování odolnosti dodavatelských řetězců. Skutečný test přichází ve chvíli, kdy je potřeba tyto změny prosazovat dlouhodobě, měřitelně a komplexně, nejen formou jednotlivých projektů.

Dlouhodobý růst bez udržitelných základů dnes nefunguje. V PMI je postavený na investicích do inovací, moderní výroby a lidí. V Česku to můžeme vidět na příkladu našeho závodu v Kutné Hoře, kde probíhají rozsáhlé investice do modernizace a výroby bezdýmných produktů. To zvyšuje konkurenceschopnost firmy, posiluje exportní potenciál a zároveň podporuje ekonomiku a zaměstnanost v regionu.

Helena Továrková

ředitelka Nadace Veronica

Největší výzvou udržitelnosti je naše nepochopitelné zpoždění v rozvoji větrné energetiky. Na lesy větrníků v Rakousku jsme dávno zvyklí, i Polsko běží mílovými kroky vpřed a my jen nečinně koukáme přes hranice na točící se vrtule. Větrná energie je přitom čistý, levný a rychle realizovatelný zdroj.

Odmítáním větru ohrožujeme úplně všechny. Průmysl přichází o dostupnou a bezemisní energii nutnou pro konkurenceschopnost, obce a občané o energetickou nezávislost i přímé příjmy. Zkušenosti ze zahraničí potvrzují, že místní větrník může být skvělou investicí pro obec nebo i pro občany jako jednotlivé investory. Výnosy bývají zajímavější než u běžných produktů, navíc bez obav z toho, že jdou vaše peníze na podporu fosilních paliv či tabáku…

Argumenty o ochraně krajinného rázu jsou často jen zástupné – největší hrozbou pro českou krajinu je totiž právě nekontrolovaná klimatická změna. Její zpomalování je tou nejlepší cestou, jak naši přírodu chránit. Je čas přestat se bát vrtulí a začít se bát následků naší vlastní nečinnosti.

Laureen Höllge

CEO, Direct Fondee

Za největší výzvu v oblasti udržitelnosti považuji návrat od ideologie k pragmatismu a zdravému rozumu. Z udržitelnosti a ESG se v posledních letech stal spíše byrokratický kolos plný tabulek a reportů, kterému běžní investoři ani firmy často nerozumí. Původní smysl se vytrácí a upřímná podpora klesá. Skutečná udržitelnost přitom nemá být o tabulkách, nemá se dokonce ani omezovat pouze na dekarbonizaci. Má být o komplexní odolnosti a snižování rizik. Od toho se ale praxe vzdálila. Jedním příkladem za všechny je, že firmy z obranného průmyslu nadále nejsou v současném pojetí udržitelnosti vnímané pozitivně.

Přinejmenším od ruské invaze na Ukrajinu přitom nelze popřít, že bezpečnost v rámci udržitelnosti zasluhuje obdobnou míru podpory jako třeba snižování závislosti na fosilních palivech. Protože k čemu jsou investice do nízkoenergetického byznysu či domácností, když nelze zaručit, že budou dlouhodobě v bezpečí? Proto je nutné v rámci ESG férově a bez předsudků posuzovat i investice do obranného průmyslu. Bez schopnosti bránit naše hodnoty a suverenitu ztrácejí debaty o udržitelnosti, ekologii i sociální odpovědnosti pevnou půdu pod nohama.

Martin Mazari

Product / Pricing Manager, Sales Trainer, Volvo Car Czech Republic

Největší výzvou udržitelnosti v automobilovém průmyslu dnes není samotný cíl, ale tempo a rozsah transformace. Nestačí řešit pouze emise z provozu vozidel, ale celý jejich životní cyklus – od výroby materiálů a baterií až po recyklaci. Zároveň je nutné zajistit, aby zůstala zachována bezpečnost, kvalita a dostupnost vozů pro zákazníky, která se dnes stále více přibližuje úrovni konvenčních typů pohonů.

Ekonomický růst a udržitelnost nejsou protiklady. Klíčem je oddělit růst od růstu emisí – investovat do elektrifikace, energetické efektivity, cirkulární ekonomiky a digitálních řešení. Tyto oblasti umožňují zvyšovat hodnotu vozidel, zefektivňovat jejich provoz a prodlužovat jejich využitelnost, aniž by bylo nutné zvyšovat materiální nebo uhlíkovou náročnost.

Jedním z praktických příkladů tohoto přístupu je vývoj směrem k vozům definovaným softwarem (software‑defined vehicles). Díky modulární digitální architektuře, která zasahuje až do klíčových řídicích procesů vozidla, je možné vozy v průběhu celého jejich životního cyklu průběžně rozvíjet a optimalizovat. Vzdálené softwarové aktualizace umožňují zlepšovat řízení energie, zvyšovat bezpečnost a výkon systémů či rozšiřovat funkce bez nutnosti fyzických zásahů, servisních návštěv nebo výměny hardwaru.

Rostislav Čáp

Director for Sustainable Strategy and Public Affairs Zone CEE, Veolia

Největší výzvou skupiny Veolia v oblasti udržitelnosti je sladit vlastní růst s rychlou a měřitelnou ekologickou transformací. Firma působí v energetice, odpadovém i vodním hospodářství, tedy v odvětvích s vysokými emisemi a náročnou infrastrukturou, a musí proto snižovat emise nejen u sebe, ale i u svých zákazníků. Současně čelí tlaku na přechod k oběhovému hospodářství, vyšší recyklaci, opětovné využití surovin a omezení skládkování. Významným tématem je také vodní stres, sucho, znečištění a potřeba efektivnějšího využívání i opětovného využití vody. Velkou výzvou zůstávají vysoké investice do modernizace sítí a udržitelných technologií i nutnost prokazovat konkrétní výsledky v oblasti ESG a vyhnout se greenwashingu. Veolia proto spojuje růst s udržitelností tak, že staví svůj byznys na ekologických řešeních. Pomáhá městům i firmám snižovat emise, šetřit zdroje, zvyšovat energetickou účinnost a vracet materiály zpět do oběhu, čímž se udržitelnost stává zároveň motorem jejího ekonomického rozvoje i dlouhodobé stability.

Ladislav Tyll

vedoucí Katedry strategie na Fakultě podnikohospodářské VŠE

Jednou z největších výzev je náprava pokažené reputace, kterou EU svým byrokratickým přístupem udržitelnosti způsobila. V záplavě regulací, z nichž mnohé mají pro udržitelnost minimální přínos, a chaotické zelené politiky, už má pro řadu lidí slovo udržitelnost či zkratka ESG špatnou pověst. Velmi podobný příběh vidíme i v byznysu: tlak na vykazování ESG zatěžuje firmy další administrativou a zmatky okolo směrnic CSRD a CSDDD mrhají prostředky firem a ještě podkopávají předvídatelnost podnikatelské prostředí.

Když ale pomineme politiku a regulatorní nároky, udržitelnost jako taková z pohledu byznysové strategie i přínosu pro společnost stále smysl má. Dobrým příkladem je současná krize v Hormuzském průlivu, která ještě zdaleka není u konce. Kdo se udržitelnosti věnoval nejen na papíře, ale podnikal také kroky, jako je revize dodavatelských řetězců, příprava alternativ pro období krize nebo snižování závislosti na fosilních palivech a odběru energií ze sítě, tak tolik krizí zasažen nebude a může se možná těšit i konkurenční výhodě.

Pod nánosem nejrůznějších nesmyslů a problémů, které bruselští politici a úředníci natropili, je ale těžké pozitivní efekty vidět nebo je udržitelnosti přičítat k dobru. Uvidíme, jak se smýšlení o udržitelnosti, která sama o sobě neznamená nic špatného, vyvine. Brusel totiž v poslední době své ambice prosazovat udržitelnost po svém zkrotil a podstatnou část původních plánů, jak do firem zavést další ESG nároky a papírování, shodil pod stůl. Pro nápravu škod ale bude potřeba udělat mnohem víc.

Zuzana Holá

ředitelka komunikace & udržitelnosti Vodafone Czech Republic

Zásadní výzvy vidím dvě, jednu spíše společenskou a jednu spíše byznysovou. Ve společenské rovině je dlouhodobým problémem obecné vnímání velké části společnosti, absence systematické osvěty a snižování smysluplnosti a především nutnosti kroků vedoucích k udržitelnějšímu fungování průmyslu, zemědělství a společnosti jako takové ve veřejné debatě, navzdory mezinárodní shodě na základních pravidlech, prioritách a vůli jednotlivých zemí podporovat udržitelnou transformaci. To se netýká jen environmentální problematiky, ale například i omezené podpory sociálních služeb či neziskových organizací, které často suplují roli státu, nebo nedostatečné vůle přijímat legislativní opatření na ochranu dětí a mladistvých v digitálním prostředí. V té byznysové se zase projevuje nekonzistence a nejistota v oblasti ESG regulace jako faktor, který motivaci firem investovat nad rámec zákonných povinností, ale často i ochotu se tématu udržitelnosti systematicky věnovat v poslední době spíše brzdí.

Udržitelnost a ekonomický růst lze skloubit především skrze investice do inovací a technologií – zvyšují efektivitu, snižují náklady a posilují konkurenceschopnost. Jsem přesvědčena, že klíčem k adaptaci na probíhající a nezastavitelnou klimatickou změnu jsou technologie, které bychom neměli vnímat jen jako investici do udržitelnosti, ale především jako nutnou investici do odolnosti a schopnosti přizpůsobit se měnícímu se prostředí.

Marek Dongres

CEO, Freshlabels

Největší výzvou v oblasti udržitelnosti je dnes greenwashing a jeho dopad na důvěru zákazníků. Trh je zaplavený udržitelností, za kterou se skrývá jen minimum reálných činů. Firmy komunikují zelené hodnoty, aniž by je skutečně žily. Klíčem je upřímnost. Musíme přestat předstírat, že udržitelnost je pro zákazníky jediným rozhodovacím faktorem. Není. Zákazníci primárně zvažují kvalitu produktu, sílu značky, cenu a jeho původ. Odkud pochází, kde byl vyroben a za jakých podmínek.

Udržitelnost by proto neměla být marketingovým štítkem, ale měla by přirozeně prostupovat kvalitou samotného produktu. Udržitelný produkt je především takový, který vydrží roky. Skutečná udržitelnost stojí na jednoduchém principu: méně věcí, lepší věci, déle používané věci – a věci, kterým dáme nový život.

Udržitelnost a ekonomický růst nemusí stát proti sobě, pokud udržitelnost skutečně prostupuje kvalitou produktu a přináší zákazníkovi větší užitek. Za větší užitek by měl být zákazník ochoten zaplatit více. Teprve tehdy se udržitelnost stává reálným byznysovým argumentem, nikoli jen marketingovým gestem.

Kvalitní produkty, u kterých značky transparentně sdělují, z jakých hodnot kvalita vychází – a udržitelnost je jejich přirozenou součástí – vedou k větší důvěře a loajalitě zákazníků. Zákazník se vrací ne proto, že mu něco slibují, ale proto, že to skutečně dostává.

Naší misí je ale zajistit, aby kvalitu mohl mít každý. To znamená spolupracovat se značkami, které pracují na efektivitě výroby a procesů tak, aby finální produkt byl co nejdostupnější. Kvalita by neměla být privilegium. Když značky dělají věci poctivě, s důrazem na materiály, původ a trvanlivost, a zároveň hledají způsoby, jak tyto produkty přiblížit širšímu okruhu lidí, teprve pak má byznys smysl přesahující čistý zisk.