Hollywoodský lesk s mladistvým elánem

Pedro Almodóvar v tamním městském divadle uvede speciální předpremiéru Hořkých svátků. Tento snímek měl premiéru letos v Cannes a v karlovarském programu se představí v rámci sekce Horizonty. Matador španělské kinematografie v autobiograficky laděném filmu sleduje příběh uznávaného režiséra Raúla a reklamní režisérky Elsy, která čelí psychickému vyčerpání, přehodnocuje svůj život a zahání stesk po zesnulé matce prací. „Almodóvar svým osobitým přístupem zkoumá etické hranice umělecké tvorby a pokládá si otázku, zda seberealizace prostřednictvím umění není zároveň aktem destrukce mezilidských vztahů,“ uvádí dramaturgové festivalu.

Tato premiéra je připomínkou toho, že Karlovy Vary nebyly vždy jedinou adresou festivalu a že jeho kořeny jsou pestřejší, než se dnes zdá z fasády hotelu Thermal. Mariánské Lázně byly ostatně v letech 1947 a 1948 dokonce jediným dějištěm přehlídky. Do Karlových Varů se festival definitivně přestěhoval až roku 1950. Proč tedy neslavíme osmdesátý ročník? Karlovarský festival se totiž několik let musel jednou za dva roky střídat se svým moskevským bratříčkem. Tuto méně známou historii festivalu připomene výstava fotografií mezi hotelem Pupp a Thermal.

Festival se koná od 3. do 11. července. Do hlavní soutěže o Křišťálový glóbus vstoupí dvanáct snímků – a všechny budou mít ve Varech světovou premiéru. To samo o sobě není samozřejmostí a je to číslo, na které může být festival právem hrdý. Stejně jako na slova vydavatelky a spoluprezidentky vlivného amerického magazínu Variety Dey Lawrence. Ta totiž v rámci slavnostního oběda na pláži v Cannes prohlásila, že Karlovy Vary spojují „hollywoodský lesk s mladistvým elánem nesčetných mladých filmových nadšenců, kteří se sem hrnou z celé Evropy“.

A kdo se to tedy hrne do boje o Křišťálový glóbus? Na festival se vrací například vítězové z roku 2019, bulharští tvůrci Kristina Grozeva a Petar Valchanov, jejichž tehdy oceněný film Otec byl citlivou sondou do rodinné tíhy. Letos přivezou novinku Bílé noci, černý prachy, tragikomický portrét generace nucené přehodnotit své dosavadní životní postoje. Znovu přijede i kyperská filmařka Tonia Mishiali, jejíž debut Pauza už soutěžil v sekci Na východ od Západu, dnes nazvané Proxima. Její nový film Za zády mi číhá lev slibuje nadějeplný příběh o tom, že rodinné pouto a mateřská láska se dají nalézt i na nepravděpodobných místech.

Česká stopa v hlavní soutěži letos zahrnuje hned tři snímky v mezinárodní koprodukci. Šimon Holý, jehož první dva filmy Zrcadla ve tmě a A pak přišla láska měly premiéru v sekci Proxima, si poprvé vyzkouší Hlavní soutěž díky komediálnímu dramatu Chica Checa, v němž obsadil do rolí matky a syna Pavlu Tomicovou a Jana Cinu. Slovenský zástupce Ivan Ostrochovský, jenž své předchozí filmy uváděl v Benátkách a na Berlinale, přiveze dobové drama Pramen s Aňou Geislerovou v roli ambiciózní lékařky v Československu osmdesátých let. Snímek se ohlíží za dobou, kdy o možnosti mít děti rozhodoval stát. Třetím titulem s českou stopou je Padlé ovoce barmské režisérky Pchjo Pchjo Aun, citlivě zachycující hledání blízkosti a svobody dvou mladých žen v současném Myanmaru.

Několik dalších soutěžních titulů se soustředí na ženské osudy a perspektivy. Kolumbijský snímek Pět let a čtyři měsíce dává hlas ženám, které pátrání po svých zmizelých dětech vzaly do vlastních rukou. Vůbec první švýcarský film uvedený v karlovarské Hlavní soutěži Šťastná rodina se soustředí na matku samoživitelku, jíž úřady odeberou děti. Skandinávskou kinematografii letos zastoupí dánský zástupce, komorní Nečekaný host o rodině ocitající se vinou starých ran na hraně rozpadu, k níž se váže hvězdné jméno Trine Dyrholm. Opět se ukáže i snímek známého íránského tvůrce: rodinné drama Hidžamat, které produkoval a stříhal Džafar Panahí.

Uchování paměti i nové vize budoucnosti

Výčet soutěžních titulů doplňují díla z různých koutů světa. Srbsko-bulharské drama Tři týdny poté zkoumá křehkost dospívání a ničivé dopady šikany. Chilská režisérka Valeria Sarmiento ve filmu Za deštěm propojuje osobní trauma s kolektivní pamětí celé země. Libanonský snímek Potrubí sleduje obyvatele městečka sužovaného nedostatkem vody.

Široká škála zahraničních tvůrců včetně například Myanmaru či Kolumbie je výsledkem práce dlouholetého šéfa programu A. M. Brousila. Ten se dlouhodobě snažil věnovat mladým a neobjeveným mimoevropským kinematografiím. „I to činí z Karlových Varů místo neustálého dialogu mezi interpretací přítomnosti a uchováváním paměti, což tvůrcům i divákům otevírá nové vize do budoucnosti,“ uvedl umělecký ředitel festivalu Karel Och.

Zmíněná soutěžní sekce Proxima zaměřená na progresivní filmovou tvorbu letos představí dvanáct snímků. Dva slovenské debuty tvoří výraznou část domácí přítomnosti. Film Milovník, ne bojovník plný humoru a formálních i scenáristických nápadů slibuje léto jako z puberty. Česko-slovenský celovečerní debut 33 kroků Šimona a Anny Domček sleduje muže, který utrpěl těžká zranění při rasově motivovaném útoku a jehož útočník má být po třinácti letech propuštěn.

Další tituly zavedou diváky daleko za hranice středoevropského prostoru. Kamioňáci odhalují kolektivní portrét argentinských řidičů a řidiček, Homo sive natura diváky zavede do odlehlých lesů východní Kambodže k tamní komunitě původních obyvatel. Na řeckém ostrově ve snímku Člověk skoro celý najdeme nečekané porozumění dvou lidí. Procítěná romance tisknoucí se k magickému realismu Ruka od inkoustu a chybějící palec nás odvede do Indie, příběh nemluvného muže Proti přírodě do Mexika.

Rakouský počin Můj kamarád pornohvězda nabídne hravý pohled na filmy pro dospělé, belgický Paříž Paříž alegorii hledání, ztráty, vysídlení a nalézání. Japonská Spalovna převádí na plátno poetickou povídku autorky Kaori Ekuni přezdívané „ženský Murakami“. Chorvatský debut Zlodějíčci odhaluje sounáležitost mezi lidmi, kteří nepřestávají snít o lepší budoucnosti navzdory turistickému průmyslu, jenž je vytlačuje na okraj. Na okraji, tentokrát londýnském, žije fotograf Rain Catcher, jehož voyeuristické záliby mu vynesou věhlas na sociálních sítích i strach o život.

Nesoutěžní sekce Zvláštní uvedení představí třináct novinek, převážně domácí produkce. V čele stojí osobní koláž Pepy Lubojacké Kdyby se holubi proměnili ve zlato o životě s bratrem, jehož závislost vyhnala na ulici – snímek oceněný na letošním Berlinale jako nejlepší dokumentární film. Tento titul doprovodí hned jedenáct světových premiér.

Mezi nimi bude nový časosběrný dokument Heleny Třeštíkové Bára Basiková, mapující dlouhý oblouk zpěvaččina života. Ester Geislerová přiveze biografický dokument Dvě deci tuše, portrét japanologa Petra Geislera, jejího otce. Někdejší studentka kamery na pražské FAMU a spolupracovnice Šimona Holého Jana Hojdová uvede svůj dokument Robert Richardson: The White Devil, věnovaný slavnému kameramanovi. Z domácí produkce nechybí ani novinky Bohdana Karáska Mistryně, Zdeňka Tyce Město otců ani experimentální film Miroslava Krobota a Lubomíra Smékala Zpráva pro Minervu 2. Sekci uzavírá divoká absurdní komedie Vyvolený Tomasze Mielnika, polského režiséra usazeného v Čechách, jejíž předlohou se stal poslední román Thomase Manna.

Ze zahraničních hostů dorazí dlouholetý přítel festivalu Mark Cousins s částí své nové ságy Příběh dokumentárního filmu, tentokrát zaměřené na osmdesátá léta. Z Británie přijedou i tvůrci rodinného snímku Jak se naučit dýchat pod vodou, v němž si zahrála hvězda Borata Maria Bakalova. Sekce přinese i válečný dokument ze zázemí Zemřít za život sledující ukrajinské vojáky, estonský snímek Morten a v mezinárodní premiéře film Zde je dům mého přítele z teheránských ulic.

Nikdy nekončící karlovarská prezentace filmů Johna Cassavetese letos pokračuje kultovním snímkem Zavraždění čínského bookmakera (1976), temnou charakterovou studií s odlesky neonoirové krimi s výjimečným Benem Gazzarou v hlavní roli.

A jaké hvězdy přijedou do Varů? Na zahajovacím ceremoniálu 3. července převezmou Cenu prezidenta festivalu americká režisérka, scenáristka a herečka Maggie Gyllenhaalová a herec, režisér a spisovatel Jesse Eisenberg – dvojice, která zrcadlí programovou logiku přehlídky. Oba jsou herci, kteří se stali sebevědomými autory a v obou rolích obstáli. Gyllenhaalová, držitelka Zlatého glóbu a dvojnásobná oscarová nominantka, osobně uvede svůj nejnovější snímek Nevěsta!, k němuž napsala scénář a zároveň ho režírovala i produkovala. Není bez zajímavosti, že na karlovarském festivalu není nováčkem: Křišťálový glóbus pro nejlepší herečku zde získala už v roce 2006 za film Sherrybaby. Letos obdrží totéž ocenění, jaké loni převzal její manžel Peter Sarsgaard. Jesse Eisenberg, jenž se jako herec prosadil ve Dvořanech a naplno prorazil jako Mark Zuckerberg v Sociální síti Davida Finchera, přiveze hravou adaptaci Dostojevského novely Dvojník v režii Richarda Ayoadea, v níž si zahrál titulní dvojroli. Festival připomíná, že jeho autorský film Opravdová bolest, tragikomedie o dvou amerických bratrancích putujících za polskými kořeny, mu vynesl druhou oscarovou nominaci, cenu BAFTA i ocenění ze Sundance.

Cenu prezidenta festivalu převezme také herečka a politička Magda Vášáryová. Festival při té příležitosti uvede digitálně restaurovanou kopii temné grotesky Věry Chytilové Kopytem sem, kopytem tam.

A na závěr připomeňme i sekci Návraty k pramenům. Ta v rámci oslav 60. ročníku připomene slavné snímky z předchozích ročníků, které se významně podepsaly na podobě přehlídky. Festival připomene producentskou kariéru Jaroslava Boučka i legendární tragikomedii Vladimíra Michálka Babí léto. Slavnostní prostory karlovarského městského divadla budou svědky i speciální projekce kultovního debutu Davida Ondříčka Šeptej, od jehož natočení letos uplyne třicet let.