Jak na internetu šetřit čas a chránit své bezpečí

Čas patří k nejcennějším věcem v životě. Přesto ho Češi mají méně, než by chtěli. Podle průzkumu Češi a čas tráví lidé pro sebe v průměru jen 112 minut denně. U generace mezi 28 a 44 lety je to dokonce ještě méně – přibližně 96 minut. Ideální představa je přitom téměř tři hodiny denně. V praxi tak lidem chybí zhruba 77 minut denně, což za rok představuje přibližně 470 hodin.

Právě lidé ve věku 28 až 44 let přitom patří mezi skupiny, které rozdíl mezi představou a realitou pociťují nejvíce. Často jde o pracující rodiče, kteří kombinují zaměstnání, péči o děti i chod domácnosti. Množství času, které mají pro sebe, proto hodnotí jako nedostatečné.

Do už tak napjatého denního rozvrhu navíc vstupuje i administrativa spojená s úřady. Češi na ní podle průzkumu stráví v průměru 20 hodin ročně. U mladých lidí do 27 let je to dokonce kolem 22 hodin. Důvodem je zejména vyřizování prvních dokladů, řešení bydlení nebo rodinné agendy.

Samotné formuláře přitom často nejsou tím hlavním problémem. Lidé jako největší zátěž vnímají především nutnost cestovat na úřady, čekat ve frontách nebo zjišťovat, jak celý proces vlastně probíhá. Pro časově vytížené skupiny jde o výrazný zdroj stresu. „Češi by uvítali větší zjednodušení každodenních povinností, člověk často nemá problém vyřídit samotnou věc, ale najít si na ni čas, vzít si volno a řešit, kdy a kde co stihne,“ vysvětluje Marek Růžička, výkonný ředitel společnosti Bankovní identita. „Když může administrativu řešit on-line, je to pro něj méně stresující, navíc ji může vyřídit po večerech nebo o víkendu.“

Právě digitalizace může podle průzkumu část této zátěže výrazně snížit. Jedním z nástrojů, který už dnes lidem šetří čas, je bankovní identita. Ta umožňuje přihlašování do řady služeb státu i soukromých firem bez nutnosti osobní návštěvy. Podle odhadů může lidem využívání Bankovní identity už dnes ušetřit přibližně 11 hodin ročně. Další úspory by mohly přijít s rozšířením on-line služeb v soukromém sektoru. Lidé by například uvítali možnost jednoduše rušit účty nebo smlouvy přes internet, zejména u dodavatelů energií. Jen tato změna by podle průzkumu mohla ušetřit asi pět hodin ročně.

Celkově by tak digitalizace podobných úkonů mohla lidem vrátit až 16 hodin ročně. Nejde přitom jen o samotný čas. Administrativní povinnosti lidé často odkládají, protože jsou nepříjemné nebo komplikované, což vytváří psychologickou zátěž, která může být větší než skutečný čas potřebný k jejich vyřízení.

Vedle pohodlí ale hraje roli i bezpečnost. „Využívání bankovní identity ochrání peníze i osobní údaje,“ zdůrazňuje Jan Blažek, předseda představenstva Bankovní identity. Podle něj je systém založený na infrastruktuře bank, které patří mezi nejlépe zabezpečené instituce v oblasti kyberbezpečnosti.

S rostoucím počtem uživatelů ale podle něj roste i aktivita podvodníků. Ti se však většinou nesnaží systém technicky prolomit, ale spíše manipulovat samotné uživatele. Typické jsou phishingové e-maily nebo SMS zprávy, které se tváří jako informace o pokutě, přeplatku na dani nebo nároku na dávku a vyzývají k přihlášení přes bankovní identitu.

Bankovní identita funguje v Česku od ledna 2021 a letos si připomíná pět let od prvního použití. Za tu dobu ji začalo využívat přibližně pět milionů lidí, tedy asi 75 procent obyvatel v produktivním věku. V průměru ji používají zhruba desetkrát ročně, což řadí Česko mezi evropské lídry v oblasti digitální identity.

Největším rizikem je lidská chyba

Využívání bankovní identity ochrání peníze i osobní údaje, říká Jan Blažek, předseda představenstva Bankovní identita, a. s.

Bankovní identitu dnes používají miliony lidí. Co to znamená z pohledu bezpečnosti? Přibyly nové hrozby?

Využívání bankovní identity stále roste, dnes ji používá více než pět milionů lidí pro přístup ke službám státu i soukromých firem. S rostoucím počtem uživatelů ale roste aktivita podvodníků. Nejde o prolomení systému jako takového, ale o pokusy zmanipulovat lidi, aby přihlašovací proces zneužili sami. Typické jsou phishingové e-maily a SMS zprávy, které se tváří jako informace o pokutě, přeplatku na dani nebo nároku na dávku. Společným jmenovatelem je výzva k přihlášení přes bankovní identitu.

Jak chráníte data uživatelů a bráníte se zneužití?

Detailní bezpečnostní opatření nezveřejňujeme, protože by to mohlo útočníkům usnadnit práci. Ochrana probíhá primárně na úrovni bank, které patří mezi nejlépe zabezpečené instituce. Zkušenost ukazuje, že ke zneužití většinou nedochází kvůli slabé technologii, ale kvůli lidské chybě – například když lidé sdílí přístupové údaje s rodinou nebo podlehnou manipulaci a sami potvrdí transakci, kterou neměli.

Jak funguje spolupráce s bankami při ochraně celého systému?

Bankovní identita je postavena na spolupráci bank. Bezpečnostní zlepšení u jedné banky má dopad na celý systém. Zaměřujeme se na koordinaci při řešení bezpečnostních incidentů a rychlou reakci na nové hrozby, pravidelně si vyměňujeme informace o nových typech útoků, abychom včas přijímali potřebná bezpečnostní opatření. Klíčová je rychlost, aby v případě odhalení podvodu bylo možné zabránit dalšímu jednání a možným škodám.

Co by si měl běžný uživatel zapamatovat, aby bankovní identitu používal bezpečně?

Základní pravidla jsou jednoduchá: nikomu nesdělovat přihlašovací údaje, a to ani v rodině. Nepotvrzovat operace, kterým člověk nerozumí. Neklikat na odkazy v nevyžádaných e-mailech nebo SMS, zvlášť pokud vytvářejí časový tlak. Technologie je silná, ale bez obezřetnosti uživatele nemůže fungovat stoprocentně.

Na druhou stranu, bankovní identita také může pomoci i proti podvodům na internetu, například na bazarech. Jak?

Ano. Ověřená identita omezuje anonymitu. Firma nebo instituce má jistotu, že komunikuje s konkrétní osobou. Typickým problémem jsou podvody na on-line tržištích, například na Facebook Marketplace. Pokud by bylo běžné ověření kupujícího přes bankovní identitu, prostor pro falešné profily a podvodníky by se výrazně zmenšil.

Ochrání i děti

Evropská unie řeší, jak zabránit využívání sociálních sítí u dětí. U těch se totiž v četných studiích prokázalo, že vedou ke zhoršení jejich duševního zdraví a stojí za úzkostmi či depresemi. EU testuje několik možností ověřování věku. Projekt Bankovní identita přitom už má v oblasti ověření věku zkušenosti. Nejčastěji je využívána při nákupu zboží s věkovým omezením – typicky u tabáku, e-cigaret, nikotinových sáčků, alkoholu nebo pyrotechniky. Princip je jednoduchý: v rámci ověření přes bankovní identitu se pouze potvrdí, zda kupující splňuje věkovou podmínku. Nepředávají se žádné další osobní údaje.

Stejný model by mohl fungovat i na sociálních sítích. Veřejnost chce lépe chránit děti před nevhodným obsahem, zároveň ale nechce, aby platformy shromažďovaly další citlivá data nebo rušily anonymitu uživatelů. „Ověření věku přes bankovní identitu nabízí kompromis – ověří se jen to, co je nutné, tedy věk, bez sdílení dalších informací,“ říká Jan Blažek.